Odbory: Chystá se největší odstátnění majetku za posledních 20 let!

Fakultní nemocnice, které by se měly přeměnit na univerzitní, představují majetek v hodnotě 60 miliard korun, s ročním obratem 100 miliard. Z ministerského návrhu zákona byl sice kvůli vlně odporu vyňat paragraf umožňující prodej jejich majetku, hrozí však, že ho do návrhu některý poslanec zase vrátí a nemocnice budou své lukrativní pozemky a některé budovy rozprodávat. Pak by mohl být problém s poskytováním péče, řekla novinářům předsedkyně svazu Bc. Dagmar Žitníková.

Z tohoto pohledu je oznámená demise vlády podle předsedkyně dobrou zprávou, protože zákon o univerzitních nemocnicích, který odmítli i zaměstnavatelé a Česká lékařská komora, by se už nestihl do voleb schválit. Špatnou zprávu je, že by se nestihla ani slíbená vládní nařízení, a sestry v nemocnicích by se tak nedočkaly od července zvýšení příplatku za směny na 2000 korun měsíčně. Problém také může nastat s novelou Zákoníku práce, kde odbory požadují sjednocení odměňování.

O návrhu zákona jednalo počátkem května vedení odborového svazu s odboráři z nemocnic u celé ČR. „Zazněly velké obavy, že by zákon mohl nabýt účinnosti. Kolegové se obávají rozprodeje majetku univerzitních nemocnic, obávají se, že by časem mohlo dojít k tomu, že některé nemocnice, které jsou zadlužené, by mohly jít do konkurzu, a obávají se i toho, co bude s odměňováním zaměstnanců v těchto nemocnicích,“ shrnula předsedkyně.

Návrh zákona o univerzitních nemocnicích schválila koncem dubna v prvním čtení Poslanecká sněmovna, nyní míří do výborů. Podle návrhu by univerzitní nemocnice měly být právnickou osobou, kterou bude možné ustavit, zrušit nebo sloučit pouze zákonem. Každá z plánovaných deseti univerzitních nemocnic by měla smlouvu se spolupracující vysokou školou. Nově by se na jejím řízení podílela správní rada, kde by zástupce měly také vysoké školy. Nemocnice by hospodařily s majetkem, který na ně stát převede, a výnosy by mohly použít jen na úhradu nákladů spojených se svou činností.

„Myslíme si, že jde o největší odstátnění majetku ve zdravotnictví za posledních 20 let. Fakultní nemocnice fungují dobře a nevíme, z jakého důvodu by měly měnit svoji právní formu. Chceme, aby všichni pacienti měli možnost být vyšetření a zdravotní personál měl odpovídající podmínky, což připravovaný zákon negarantuje,“ řekla za odborovou sekci fakultních nemocnic Marie Preisová.

Odborářům vadí, že ministerstvo zkrátilo připomínkové řízení k zákonu na pět dní a připomínky odborů nevypořádalo. Vytýkají ministerstvu i to, že nezpracovalo ekonomické dopady normy. Podivují se, proč vláda a sněmovna se zákonem tak spěchají, motivy si „mohou jen domýšlet“. Zákon podle nich navíc neodpovídá původnímu záměru, kdy vláda v programovém prohlášením slibovala přijmout zákon o neziskových nemocnicích, které by vytvořily státem garantovanou základní nemocniční síť.

Podle předsedkyně Žitníkové je absurdní, že se narychlo před volbami řeší zákon, který má upravit fungování superspecializované péče, a neřeší se daleko větší problém, kterým je nedostatek personálu v nemocnicích. „Odbory opakovaně požadovaly, aby se vytvořila síť nemocnic, aby tato síť byla garantovaná, aby existovaly záchytné body pro pacienty a aby byla jistota pro zaměstnance. Právní norma předložená do sněmovny těmto záměrům neodpovídá,“ řekla. Odboráři se hodlají účastnit projednávání návrhu zákona ve výborech a poslancům schválení nedoporučovat.

Projednávaný zákon nedává podle Žitníkové ani dostatečné platové garance. „V návrhu je uvedeno, že zaměstnanci univerzitních nemocnic dostávají za svoji práci plat, nicméně je to uvedeno až v závěrečné části zákona, není to včleněno přímo do textu. Je tedy velmi jednoduché poslaneckým návrhem toto ustanovení vyhodit,“ poznamenala.

Obavy odborářů z propadu příjmů zaměstnanců mají podle předsedkyně reálný podklad. Svaz porovnal údaje o příjmech z nemocnic, kde má své členy. „Máme informace, že dnes už nejsou mzdy nižší o 5000-6000 korun oproti platům, ale v posledních třech letech se rozdíl vyšplhal až na polovinu odměny mezi platem a mzdou. Například sestry ve fakultních nemocnicích na špičkových pracovištích, jako je ARO, se mohou dostávat v průměru k 35.000 korun hrubého měsíčně, kdežto sestry v malých nemocnicích, zvláště regionálních, dostávají za stejnou práci 21.000 korun hrubého,“ uvedla. Takové extrémní rozdíly nemůže svaz akceptovat, i proto trvá na tom, že platové tabulky mají být ve všech nemocnicích, státních i akciových společnostech. Nemocnice mají příjmy z veřejného zdravotního pojištění, zaměstnanci vykonávají stejnou práci, není tedy důvod pro rozdílné odměňování.

Jednotné odměňování je podle odborů transparentním prvkem v hospodaření nemocnic, jako jediné zaručí vládou, zaměstnavateli a odbory dohodnuté navýšení odměn za práci a bude působit jako stabilizační prvek v současné personální krizi. „Je předpoklad, že část zaměstnanců, kteří zvažují odchod z nemocnic, po této změně na svých pracovištích zůstane,“ řekla Žitníková.

Odbory kritizují to, že zákon byl předložen na konci volebního období a bez vysvětlení, jak budou upraveny garance, například ohledně majetku. Fakultní nemocnice mají lukrativní pozemky a budovy, kdyby se prodaly, bude to vysoký příjem. Dosud za vše, tedy i majetkové věci, zodpovídá ministerstvo zdravotnictví. „Stávající příspěvková organizace, kdy stát může vstupovat prostřednictvím ministerstva zdravotnictví do fakultních nemocnic a může regulovat poskytování zdravotní péče, je nejvyšší garancí, a naplňuje ústavní právo občanů,“ zdůraznila Žitníková a uvedla jako odstrašující příklady z minulosti, kdy se transformovaly krajské nemocnice, část se pronajala, část prodala. Poskytování zdravotní péče tam zabezpečují smlouvy, ty se ale mnohdy vymáhají těžce.

Pokud vláda chtěla fakultní nemocnice řešit, měla se podle odborů zaměřit na to, co skutečně problémem je, zaměstnávání pracovníků ze dvou sfér – univerzitní a nemocniční. Zákon měl podle odborů jen upravit vztahy mezi fakultou a nemocnicí, žádný jiný zásadní problém nebylo třeba řešit. „Toto ale zákon neupravuje dostatečně, navíc neoddlužuje – a aby lékařská fakulta Masarykovy univerzity Brno dostala závazky Fakultní nemocnice u sv. Anny, to nám přijde nelogické a absurdní,“ uzavřela předsedkyně.

Zdroj: MT