Odborníci varují. Počet lidí s demencí se každých dvacet let zdvojnásobí

Alzheimer’s Disease International (ADI), mezinárodní federace národních asociací sdružujících osoby s Alzheimerovou chorobou, vydala po pěti letech aktualizovanou souhrnnou zprávu (Světová zpráva Alzheimer 2015), která upravuje na základě vědeckých poznatků vycházejících ze systematických přehledových studií odhady globální prevalence, incidence a nákladů na řešení problematiky demence. Zpráva také předkládá přehled o trendech, které mohou tyto odhady celosvětové prevalence a incidence ovlivnit, zvýšit či snížit.

Mezi lety 2015 a 2050 se počet starších lidí výrazně zvýší, a to v zemích s vysokým národním příjmem (GNI – Gross National Income) o 56 %, zatímco v zemích s nízkým národním příjmem to bude o 239 % (138 % a 185 % u zemí s vyšším a nižším středním národním příjmem). Zvyšování naděje dožití přispívá k rychlému zvyšování počtu starších lidí (v současné době žije ve světě téměř 900 milionů lidí starších 60 let), s čímž souvisí také zvýšení prevalence chronických nemocí včetně demence.

V současné době, v roce 2015, odhadujeme, že na světě žije celkem 46,8 milionu lidí s demencí. Tento počet se každých příštích dvacet let téměř zdvojnásobí a dosáhne 74,7 milionu v roce 2030 a 131,5 milionu v roce 2050. Tyto nové předpoklady jsou o 12 až 13 procent vyšší než ty, které byly publikovány ve Světové zprávě Alzheimer 2010. Nadpoloviční většina (58 procent) všech lidí s demencí žije v zemích, které Světová banka řadí do skupin zemí s nízkým či středním národním příjmem. Tento podíl ještě vzroste na 63 procent do roku 2030 a na 68 procent do roku 2050. V Evropě žije celkem 7,4 milionu lidí s demencí, z toho již ve třech evropských zemích je jich více než milion, jde o Německo (1,6 milionu lidí s demencí), Francii a Itálii (obě s 1,2 milionu lidí s demencí). V České republice žije s demencí 150 tisíc lidí.

„V České republice každý rok vznikne asi 25–30 tisíc nových případů demence a asi 20–25 tisíc lidí s demencí zemře (ať již v důsledku onemocnění způsobujícího demenci samotného, či v důsledku jiného závažného či terminálního onemocnění či stavu). Zatímco incidence demence v některých rozvinutých zemích poněkud klesá v souvislosti s lepší prevencí zejména vaskulárních rizikových faktorů, prevalence stále stoupá, a to zřejmě v důsledku delšího dožití lidí s demencí. Prevalence demence je v současné době v zemích střední Evropy 1,1 procenta ve skupině osob 60 až 64 let, 1,8 procenta ve věkové skupině 65 až 69 let, 2,9 procenta u 70–74letých, 5,0 procenta u osob ve věku 75 až 79 let, 8,5 procenta u 80–84letých, 14 procent u 85–89letých a 29 procent u osob, které se dožily 90 a více let. V jednotlivých věkových skupinách je vyšší u žen, a to téměř o třetinu,“ doplňuje zprávu Alzheimer’s Disease International doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., zakladatelka České alzheimerovské společnosti a místopředsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP.

V roce 2015 se očekává více než 9,9 milionu nových případů demence, což znamená, že každé 3,2 sekundy dochází na světě k diagnostice nového případu demence. Z toho 2,5 milionu nových případů vznikne v Evropě. Tento nový odhad je téměř o 30 procent vyšší než roční počet nových případů demence, který byl předpokládán pro rok 2010 ve zprávě Světové zdravotnické organizace a ADI „Demence jako priorita veřejné zdravotní politiky“. Významný je vývoj incidence demence, která se zdvojnásobuje každých 5,9 roku věku, a to z 3,1/1 000 lidí ve věku 60 až 64 let na 175/1 000 lidí za rok ve věku nad 95 let.

Celosvětové náklady demence

Celosvětové náklady demence byly hodnoceny stejnou metodikou, jako tomu bylo v předchozí takto zaměřené Světové zprávě Alzheimer 2010. Pro každou zemi byly odhadnuty náklady na osobu s demencí, které byly dále násobeny předpokládaným počtem lidí s demencí, jež v této zemi žijí. Náklady na osobu jsou rozděleny do tří kategorií nákladů: přímé náklady na zdravotní péči, přímé náklady na sociální péči (placená a profesionální péče v domácnosti a různé typy ústavní péče) a náklady neformální (neplacené) péče.

Globální náklady demence vzrostly z 604 miliard amerických dolarů v roce 2010 na 818 miliard v roce 2015, což představuje nárůst o 35,4 procenta. Odhaduje se, že tato suma 818 miliard dolarů představuje 1,09 světového příjmu ekonomik, což je vyšší, než jsme odhadovali v roce 2010, kdy se jednalo o 1,01 GDP. Samotné náklady na profesionální péče (tedy náklady bez neformální neplacené péče) představují 0,65 GDP. Odhadované náklady demence se zvýšily ve všech regionech světa, relativně nejvíce v Africe a východní Asii (což je zejména důsledkem vyšších odhadů prevalence v těchto regionech).

Distribuce nákladů mezi tři výše uvedené kategorie (přímé náklady zdravotní péče, přímé náklady sociální péče a náklady neformální péče) se prakticky nezměnila. Přímé náklady na zdravotní péči představují zhruba 20 procent globálních nákladů demence, zatímco přímé náklady na sociální péči představují 40 procent celkových nákladů demence, stejně jako náklady na neformální péči. Největší podíl nákladů na neformální péči je v Africe a nejnižší v Severní Americe, západní Evropě a některých jihoamerických oblastech, zatímco poměr přímých nákladů na sociální péči je opačný.

V prosinci 2013 využilo Spojené království svého předsednictví skupiny G8 (nyní G7), aby zahájilo Globální akci proti demenci. Výstupem prvního setkání byl příslib zemí podporovat výzkum tak, aby do roku 2025 byl nalezen lék modifikující průběh demence (disease‑modifying drug).

Jaké jsou náklady na demenci v jednotlivých regionech? Tyto náklady se liší i v rámci jednotlivých regionů a jsou závislé na pokročilosti syndromu demence. V zemích s vysokým národním příjmem jsou v průměru 39,6 tisíce dolarů za rok, v zemích s vyšším středním příjmem 10,5 tisíce dolarů, v zemích s nižším středním příjmem 3,9 tisíce dolarů a v zemích s nízkým národním příjmem je to „jen“ 939 dolarů za rok. Konkrétně ve střední Evropě se utratí za péči o jednoho člověka s demencí 14 tisíc dolarů za rok, ve východní Evropě tyto náklady vyšplhají na 12 tisíc dolarů za rok, západní Evropa vynakládá na péči o jednoho pacienta s demencí 35 tisíc dolarů za rok a Amerika 56 tisíc dolarů za rok na jednoho člověka s demencí.

Trendy v prevalenci a incidenci

Téměř všechny současné odhady přicházející epidemie demence předpokládají, že věkově a genderově specifická prevalence demence se nebude příliš měnit a že nárůst počtu lidí s demencí je ovlivněn výhradně stárnutím populace. Prevalence onemocnění je výsledkem její incidence a průměrné doby trvání. Změny každého z těchto faktorů mohou ovlivnit věkově specifickou prevalenci. Nicméně v různých regionech mohou být různé trendy, stejně tak jako u různých skupin obyvatelstva, které žije v jedné zemi. To zřetelně ukazují poznatky o měnících se údajích týkajících se kardiovaskulárních onemocnění, obezity, diabetu a rakoviny.

Variabilita údajů a trendů týkajících se těchto chronických onemocnění odráží rozdíly v dostupnosti prevence a zdravotní péče, dostupnosti a lepší organizace péče o zdraví, které ovlivňují jak včasnou detekci, tak léčbu a kontrolu těchto onemocnění v jednotlivých zemích.

Doporučení Alzheimer’s Disease International

Zpráva obsahuje doporučení Alzheimer’s Disease International, například doporučení, aby se snížení rizika demence stalo prioritou činností koordinovaných Světovou zdravotnickou organizací, aby se navýšily investice do výzkumu demence tak, aby odpovídaly její závažnosti a společenským dopadům; výzkum by se měl zaměřit vyváženě jak na prevenci, tak na terapii, léčbu i péči.

Alzheimer’s Disease International (ADI) oceňuje aktivitu skupiny G7 a vytvoření Globální akce proti demenci. Vyzývá k pokračování této akce a jejímu rozšíření o další důležité problémy. ADI podporuje „výzvu k akci“, která byla přijata na ministerské konferenci ke Globální akci proti demenci, jež se uskutečnila v Ženevě v březnu 2015. Tu však je zapotřebí přeložit do konkrétních plánů a programů s konkrétními cíli a výstupy jak na mezinárodní úrovni, tak v jednotlivých zemích.

Na konferenci ministrů zdravotnictví v Ženevě zazněla i doporučení WHO k potřebám výzkumu demence. V rámci klinické praxe a systémů zdravotní péče by podle tohoto doporučení bylo třeba identifikovat intervence, které povedou ke správnému a včasnému rozpoznání demence zejména v primární péči. Důraz je kladen také na vývoj a validování biomarkerů (včetně biologických, genetických, behaviorálních a kognitivních) neurodegenerativních onemocnění způsobujících demenci. Ty by pomohly identifikovat podobnosti a rozdíly mezi subtypy demence. Klíčový je také výzkum procesu progrese z presymptomatických do rozvinutých stadií demence. Další oblastí, na kterou je třeba se podle doporučení zaměřit, je strategie plánování a poskytování věcně i ekonomicky efektivní péče na konci života a v pokročilých stadiích demence, včetně plánování budoucí péče (advance care planning). Dále určit nejefektivnější intervence pro edukaci, vzdělání a podporu formálních a neformálních pečujících o lidi s demencí.

Konference ministrů zdravotnictví v Ženevě definovala i potenciální oblasti výzkumu, které by mohly přinést zásadní průlom v poznání problematiky demencí:

- Porozumět základním biologickým mechanismům neuronální smrti, které jsou zřejmě počátkem, součástí progrese neurodegenerativních onemocnění způsobujících demenci.

- Porozumět základním biologickým mechanismům dysfunkce buněčného metabolismu, jejich regulace v počátcích a progresi neurodegenerativních onemocnění vedoucích k demenci.

- Porozumět roli zánětu a imunitního systému v počátcích a progresi neurodegenerativních onemocnění vedoucích k demenci.

- Rozpoznat roli non‑neuronálních mozkových buněk (mikroglie, astrocytů a makrofágů) v patogenezi a progresi neurodegenerativních onemocnění způsobujících demenci.

- Identifikovat základní mechanismy odolnosti vůči neurodegenerativním onemocněním způsobujícím demenci, a to ve všech jejich stadiích (kognitivní rezervy, protektivní genotypy, neuroprotekce).

- Porozumět vlivům neurodegenerativních onemocnění způsobujících demenci na struktury a funkci neuronálních systémů a sítí s cílem identifikovat nové terapeutické cíle.

- Porozumět metabolismu proteinů a jejich forem v mozku a roli těchto procesů v iniciaci a progresi neurodegenerativních onemocnění.

- Zkoumat, jak biologické stárnutí souvisí a ovlivňuje neurodegenerativní procesy způsobující demenci.

- Porozumět roli vaskulárních faktorů v procesu neurodegenerativních změn vedoucích k demenci.

- Porozumět roli environmentálních faktorů na neurodegenerativní procesy vedoucí k demenci a jejich interakci s ostatním patofyziologickými procesy na úrovni epigenetické, molekulární i celých systémů.

Zdroj: Medical Tribune