Od teorie ke každodenní praxi

Měli jsme tak příležitost v zahajovacím předsednictvu vidět a v úvodních přednáškách slyšet všechny vedoucí představitele jmenovaných organizací: Nikolaie Khaltaeva (WHO, GARD), Svein-Erika E. Myrsetha (EFA), Suzanne Hurdovou (GINA), Paula van Cauwenberga (GA²LEN) a Clauda Lenfanta (GOLD). Celkem 550 účastníků z 23 zemí bylo velmi pozornými, vnímavými a aktivními posluchači. Součástí konference byla i výstava farmaceutických společností a poslední den výstava pro laickou veřejnost a pacienty informující o možnostech pomoci těm, kteří trpí alergií a astmatem.Astma a alergie v ČR
Odborný program konference zahájilo vystoupení členů lektorského sboru ČIPA, připravené a moderované prim. MUDr. Viktorem Kašákem (Praha).
Co je to partnerství? Kdo je partnerem? Viliam Meissner (Praha) otevřel jednání touto základní otázkou ve vztahu lékař – pacient. Účinný, prospěšný vzájemný vztah lékaře a pacienta je v umění komunikace. Mottem vystoupení byla teze Tich Chat Hanha: „Drahocenný dar, který druhým můžeme nabídnout, je naše přítomnost“. Tuto moudrost pak doplnil slovy R. Marca Gellmana: „…partner je ten, kdo s vámi pracuje na řešení problému, který ani vy, ani on nejste schopni zvládnout sami“. Lepší motto jsme si pro začátek konference nemohli přát.
Kvalita života je ohrožována každou nemocí a platí to i pro těžké astma. Tím tuto problematiku uvedl František Salajka (Brno), autor monografie zabývající se kvalitou života. Každý z nás vnímá onemocnění jinak. Jak zasahuje nemoc do života pacienta, musíme pečlivě sledovat, vážit a brát v úvahu při přípravě individuálního léčebného programu.
Astma v těhotenství je mimořádně závažná mezioborová otázka, jíž se již řadu let zabývá Bronislava Novotná (Brno), která přednesla výsledky pětiletého sledování skupiny 182 žen trpících astmatem. Varujícím signálem byla skutečnost, že ve sledované skupině téměř pětina žen, u nichž se příznaky astmatu projevovaly již před otěhotněním, neměla stanovenou diagnózu astmatu. Sledování potvrdilo, že optimální léčba ještě před těhotenstvím a v jeho průběhu zajistí bezpečný průběh těhotenství i porodu a sníží komplikace na nejmenší míru. Závěrem autorka navrhla algoritmus péče o astma v těhotenství, z něhož by měl vycházet praktický lékař, gynekolog a porodník i pneumolog s alergologem a klinickým imunologem. Irena Krčmová (Hradec Králové) diskutovala o vzácné variantě astmatu zlepšeného aspirinem. Petr Panzner (Plzeň) uváděl vlastní zkušenosti s využitím hodnocení eosinofilů v indukovaném sputu při časné diagnostice astmatu. Hana Janíčková (Šumperk) se zaměřila na astma a sport. Hodnotila porovnání pohybové aktivity u skupiny 288 dětských astmatiků a 417 zdravých dětí. Výsledky byly výzvou k pravidelnému aktivnímu pohybu dětí s astmatem. Hodnocení pozátěžových reakcí má být součástí monitorování průběhu astmatu u dětí a správně vedená léčba umožňuje plnou fyzickou zátěž. Ondřej Rybníček (Brno) podal informaci o činnosti České pylové informační služby, nad níž ČIPA, o. p. s., převzala od roku 2002 garanci.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 19/2006, strana 10

Zdroj: