Od sušených netopýrů přes homeopatii k moderní medicíně

Minulost lékařství a léčitelství v českých zemích od středověku do počátku 20. století. Takový název má výstava na pražské Novoměstské radnici, která až do 28. ledna mapuje historii medicíny v tom nejširším slova smyslu. Exponáty, jež jsou zde vystaveny, se týkají nejen práce lékařů, ale také připomínají úsilí nejrůznějších zaříkávačů, napravovačů, lazebníků a mastičkářů.

Zvláštní zájem je pak věnován kolekci herbářů, z nichž nejvzácnější jsou originály práce Pietra Andrey Mattioliho z let 1562 a 1596. Pozornost také připoutá sbírka škapulířů a amuletů z 18. a 19. století či léčivé prostředky středověké a lidové medicíny, jako je mandragora nebo svatojanská postýlka stlaná z bylin v předvečer svátku svatého Jana.

Vystaveny jsou zde rovněž polykací obrázky světců, které sloužily jako léčivo, nebo pásky látky či papíru v předpokládané délce těla Ježíše Krista a voskové obětiny. K vidění jsou tu některé přípravky ze živočichů, jako je bezoár ze žaludku sudokopytníků, mumio a sušení netopýři. Poněkud sofistikovanější přístup k léčbě zobrazují homeopatické lékárničky z 18. a 19. století, kdy v homeopatii viděli účinnou zbraň v boji s cholerou, nebo přístroje z počátků elektroterapie od Ramsdesovy elektroléčby z doby Prokopa Diviše k domácím „dráždidlům“ 19. a počátku 20. století. Podle organizátorů není pravděpodobné, že v takovém rozsahu by se podobná výstava mohla v dohledné době opakovat.

Zápůjčkami exponátů se na ní podílí přes dvacet institucí a její příprava trvala několik let. Návštěvníka zde mimoděk napadá, za jak dlouho pomůcky a přístroje, které se používají dnes, budou vyvolávat podobně svíravý pocit jako například soubor chirurgických nástrojů, z nichž některé pocházejí ze středověku a se kterými se řemeslní ranhojiči pouštěli i do poměrně náročných zákroků, jako je řešení kýly.

Zdroj: Medical Tribune