Od kontroverzí ke konsensu u diabetu, obezity a hypertenze

Cílem této odborné akce bylo překlenutí mezery mezi rozvojem vědy v základním výzkumu a aplikací nových poznatků do klinické praxe, stanovení etických postupů a standardů léčby. Delegáti z celého světa se v Praze setkali s renomovanými světovými odborníky v různých příbuzných oborech a měli možnost interaktivně řešit nejnaléhavější klinické i technologické otázky z oblasti diabetu, obezity a hypertenze formou debat, diskusí u kulatého stolu i plenárních přednášek.

Mezinárodní úspěch českých odborníků

Česká republika byla na tomto prestižním fóru aktivně zastoupena několika renomovanými odborníky. V rámci satelitního symposia společnosti Eli Lilly nazvaného "Výzvy k léčbě diabetu 2. typu: kontrola glykémie a dále " vystoupil prof. MUDr. Martin Haluzík, Ph.D., ze III. interní kliniky VFN a 1. LF UK v Praze s prezentací klinického přínosu v inkretinové terapii.

Satelitní symposium věnované bariatrické terapii vedl prof. MUDr. Martin Fried, CSc., z OB kliniky v Praze, který zde zároveň představil nejnovější metody a postupy v bariatrii. Velký zájem posluchačů s bohatou diskusí vyvolala přednáška světově uznávaného obezitologa, doc. MUDr. Vojtěcha Hainera, CSc., ředitele Endokrinologického ústavu v Praze, věnovaná srovnání účinnosti a bezpečnosti nejnovějších farmakologických přístupů v terapii obezity. Ve velké konkurenci řečníků uspěla také mladá lékařka MUDr. Hana Kahleová z Kliniky diabetologie Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze s prezentací výsledků studie o vlivu vegetariánské stravy na inzulinovou rezistenci a markery oxidativního stresu u nemocných s DM 2. typu.

Čeští vědci se neztratili ani v posterové sekci. Ze 150 prezentovaných posterů bylo 12 prací z České republiky. V rámci kongresu probíhala soutěž o tři nejlepší abstrakta ve třech kategoriích: diabetes, hypertenze a obezita. V kategorii diabetes získal 3. místo nadějný mladý lékař MUDr. Jan Škrha jr. z III. interní kliniky VFN a 1. LF UK v Praze, v kategorii hypertenze doc. MUDr. Jiří Charvát, CSc., z Interní kliniky FN Motol a 2. LF UK v Praze dokonce obsadil 1. místo.

Saxagliptin - novinka v léčbě diabetu 2. typu

Velký zájem delegátů vyvolalo i satelitní symposium podporované grantem společností Bristol-Myers Squibb a AstraZeneca. Toto symposium se věnovalo roli ledvin a trávicího traktu při regulaci hladiny glykémie. V rámci tohoto symposia byly představeny i dva nové přípravky - saxagliptin (Onglyza) a dapagliflozin (ve fázi III klinického vývoje). Působení saxagliptinu je založeno na tzv. inkretinovém mechanismu, jejž krátce vysvětlil prezident kongresu, prof. Stefano Del Prato z univerzity v Pise.

Inkretiny - glukagon-like peptid 1 (GLP-1) a glukózo-dependentní inzulinotropní peptid (GIP) - jsou hormony produkované v gastrointestinálním traktu po přísunu potravy do střeva. Tyto hormony zvyšují sekreci inzulinu. U pacientů s diabetem 2. typu je typicky koncentrace GLP-1 snížená. Přetrvávání fyziologicky produkovaných inkretinů v oběhu je však krátké, protože jsou rozkládány hydrolytickým působením enzymu dipeptidyl-peptidázy 4 (DPP-4). Saxagliptin inhibuje aktivitu tohoto enzymu a umožňuje tím delší existenci inkretinů v oběhu, čímž prodlužuje jejich působení na B-buňky pankreatu, a podporuje tak produkci inzulinu s následným snížením glykémie.

Užívání saxagliptinu bylo v roce 2009 schváleno pro léčbu diabetu 2. typu u dospělých pacientů, a to jak European Medicines Agency (EMA) v Evropě, tak Food and Drug Administration (FDA) v USA. Schválení saxagliptinu, který je registrován pod firemním názvem Onglyza, se opírá o výsledky osmi klinických studií. Klinickými studiemi byla ověřena také účinnost fixní kombinace saxagliptinu s metforminem. Podle současných doporučení je zahajována léčba diabetu 2. typu metforminem jako antidiabetikem první volby. Gliptiny patří mezi léčiva, jež se s metforminem kombinují v případě, že monoterapie metforminem není dostatečně účinná.

Možnosti kombinace saxagliptinu s jinými antidiabetiky jsou následující:

* v kombinaci s metforminem u pacientů, u nichž není dosahováno uspokojivé kontroly glykémie při podávání metforminu spolu s dietní stravou a cvičením,
* v kombinaci se sulfonylureou u pacientů, u nichž není dosahováno uspokojivé kontroly koncentrace glukózy v krvi při podání suflonylurey spolu s dietní stravou a cvičením, a to u pacientů, u nichž léčba metforminem není vhodná,
* v kombinaci s thiazolidindionem u pacientů, u nichž není dosahováno uspokojivé kontroly glykémie při podávání thiazolidindionu spolu s dietní stravou a cvičením.

Doporučená dávka saxagliptinu je 5 mg v jedné tabletě jednou denně, může se používat v kteroukoli denní dobu bez závislosti na jídle. Tento režim signifikantně snižuje glykovaný hemoglobin (HbA1c), lačnou i postprandiální glykémii (FPG i PPG).

Zkušenosti z klinických studií

Saxagliptin byl zkoumán v šesti hlavních studiích, do kterých bylo zařazeno 4 148 dospělých s diabetem 2. typu. Tři tyto studie srovnávaly saxagliptin s placebem, pokud k nim byl přidán metformin, thiazolidindion nebo sulfonylurea, a to celkem u 2 076 pacientů, u nichž předchozí léčba selhala. Hlavním měřítkem účinnosti byla změna koncentrace glykosylovaného hemoglobinu (HbA1c) v krvi, měřená po 24 týdnech.

Saxagliptin byl v rámci kontroly glykémie účinnější než placebo, pokud byl užíván jako přídatná léčba u pacientů, u nichž předchozí léčba selhala. U pacientů, kteří užívali saxagliptin v kombinaci s metforminem, se koncentrace HbA1c po 24 týdnech snížily o přibližně 0,7 % (z hodnoty 8,1 % na 7,4 %) ve srovnání se zvýšením koncentrací o 0,1 % u pacientů užívajících placebo. U pacientů, již užívali saxagliptin v kombinaci se sulfonylureou a s thiazolidindionem, se koncentrace HbA1c snížily přibližně o 0,6 %, respektive 0,9 % ve srovnání se zvýšením koncentrací o přibližně 0,1 %, respektive 0,3 % u pacientů užívajících placebo.

Zdroj: Medical Tribune