Očekávané novinky nejen pro kardiology
Na setkání ESC (European Society of Cardiology) Acute CardioVascular Care (ACVC) 2022, které se uskuteční virtuálně 18. a 19. března, se sejdou kardiologové, intenzivisté, anesteziologové, internisté, kardiochirurgové, zdravotní sestry, záchranáři a další spříznění odborníci, kteří se starají o akutně nemocné kardiaky. Zaznít zde má řada nejnovějších poznatků, např. o řešení akutních srdečních problémů u onkologických pacientů, těhotných žen nebo z oblasti digitálního zdraví.
Nové vědecké poznatky budou prezentovány formou online přednášek a abstrakt například na téma:
- Předpovídají příznaky infarktu pravděpodobnost přežití?
- Pohlavní rozdíly v léčbě a mortalitě pacientů s kardiogenním šokem
- Umělá inteligence (AI) v diagnostice a léčbě akutního koronárního syndromu
- Zvýšený troponin a dlouhodobý výsledek u pacientů s covidem‑19
- Nový prediktor neurologického výsledku po zástavě srdce
Jak uvedl vědecký předseda kongresu dr. Konstantin Krychtiuk z rakouské Medical University of Vienna, léčba akutních srdečních problémů vznikajících v souvislosti s onkologickým onemocněním a protinádorovou terapií patří k nově vznikající oblasti. „V klinické praxi jsme stále častěji konzultováni onkology o akutním koronárním syndromu, akutním srdečním selhání a dalších kritických srdečních stavech. Klinické studie zaměřené na tato onemocnění ale často právě onkologické pacienty vylučovaly,“ uvedl s tím, že právě březnové setkání se bude této tematice věnovat.
Ze studií byly také často vyloučeny těhotné ženy, a proto bude pozornost směřovat i k otázkám mimořádných kardiovaskulárních příhod ve spojitosti s těhotenstvím. „Jsou to složité situace, protože v sázce jsou dva životy. Nyní například častěji vidíme infarkty u starších těhotných žen. Setkáváme se však také s jinými formami srdečních záchvatů a je diskutabilní, zda bychom měli dodržovat standardní praxi umístění stentu k obnovení průtoku krve a následné podávání léků na ředění krve po dobu několika měsíců, aby se zabránilo sraženinám,“ říká dr. Krychtiuk s tím, že lídři v oboru poskytnou pokyny, co je bezpečné v takových situacích dělat.
Přednášky se tedy zaměří i na nejnovější doporučení pro léčbu žen s naléhavými srdečními problémy. Stále více se totiž podle dr. Krychtiuka uznává, že u žen, které nejsou v lékařském výzkumu dostatečně zastoupeny, nelze jen aplikovat výsledky klinických studií, do kterých byli zapojeni převážně muži. Zkušení praktici se také podělí o své hlavní tipy pro zvládnutí pacientek se třemi naléhavými problémy, kterými jsou kardiogenní šok, srdeční zástava a akutní koronární syndrom.
Věnovat se odborníci budou i život ohrožujícímu kardiogennímu šoku, kdy srdce náhle přestane pumpovat dostatečné množství krve do orgánů. Tento stav je obvykle způsoben velmi rozsáhlým srdečním záchvatem, kdy je během několika sekund ztraceno 50 procent nebo více srdeční funkce. I při rychlé léčbě pomocí špičkových přístrojů, které pomáhají nahradit nebo nahrazují krevní oběh, přežije jen asi polovina pacientů. Lékaři budou diskutovat o tom, co se děje v těle během kardiogenního šoku a jak to může být ovlivněno novými terapiemi.
Téma digitálního zdraví
Chybět nebude ani téma digitálního zdraví. Lékaři se zaměří například na to, jak postupovat u mimonemocniční srdeční zástavy. „Srdeční zástava je smrtelná během několika minut, pokud se neléčí, a přežije méně než jeden z pěti pacientů,“ řekl dr. Krychtiuk. Podle něho sice i zde již existují high‑tech terapie, ale tím, co je skutečně zásadní, je reakce přihlížejících osob, které provádějí kardiopulmonální resuscitaci (KPR), a těch, kteří dávají pacientovi šoky automatickým externím defibrilátorem (AED) před příjezdem sanitky. Tato lekce se proto zaměří na výuku KPR pro laiky a školáky, na nejúčinnější umístění a značení pro AED a na inovativní programy pro občanskou odezvu, které využívají aplikace k upozorňování přihlížejících, když je v blízkosti oběť.
Digitální zdraví má potenciál proměnit i další aspekty akutní péče o srdce. Na setkání zaznějí přednášky o tom, jak umělá inteligence může varovat kardiaky před hrozícími život ohrožujícími situacemi. „Každý pacient na jednotce intenzivní péče generuje tisíce dat o tělesných funkcích každou minutu. I když klinici vyvinuli své vlastní přístupy k rozpoznání znepokojivých vzorců, umělá inteligence je schopna identifikovat vážné problémy o jednu nebo dvě hodiny dříve,“ vysvětlil dr. Krychtiuk
Zajímavým tématem je i vliv klimatu na akutní kardiovaskulární onemocnění. Jak lékař připomíná, změna klimatu je skutečnou hrozbou pro planetu i pro zdraví srdce. „Špičky v této rychle se rozvíjející oblasti poskytnou aktuální informace o tom, jak životní prostředí ovlivňuje srdce a co lze očekávat v budoucnu, protože tento problém bude stále aktuálnější,“ dodal.