Obsedantně kompulsivní porucha
Pacient zpočátku prezentuje jako svůj hlavní problém nízké sebevědomí, pochybuje o všem, není si ničím jistý, myslí si, že ostatní jsou ve všem lepší než on, třeba si koupil lístek na koncert skupiny Metallica, nakonec tam nejel, protože má pocit, že si to nezaslouží. Za vše, co dělá, cítí silnou zodpovědnost a nedokáže se uvolnit. Potíže se mu zhoršily před státnicemi na vysoké škole. Po příchodu z práce si přehrává v hlavě, co měl udělat jinak. Cítí pochyby tak silně, že si kvůli tomu ani neodpočine. Musí se o všem desetkrát přesvědčit, vše kontroluje. Pomáhá mu, když si v duchu opakuje citáty: “Pravda je nepoznatelná” a “Pochybuj, jen tak docílíš pravdy.” Pak se mu vždy na krátkou chvilku uleví. Pokud je vytížen prací v období školního roku, ještě své potíže zvládá. Nejhorší však pro něj bylo období prázdnin, kdy neměl co dělat. Celý den byl pak v zajetí svých pochybností, neustále dokola četl stejné noviny, jestli správně pochopil smysl článků, až tím byl paralyzován. Několikrát v tomto období uvažoval dokonce o sebevraždě.
Při hodnocení psychopatologického obrazu jasně dominovala dlouholetá, neléčená obsedantně kompulsivní problematika s převahou obsedantního myšlení. Také byla patrna nasedající subdepresivní forie, ale nebyly zjištěny známky psychotických příznaků. Jako diagnóza byla stanovena těžká obsedantně kompulsivní porucha. Pacient byl schopen běžných denních činností jen za cenu velkého vypětí. Dohodli jsme se na nasazení Cipralexu v dávce 10 mg denně. Po šesti týdnech pacient nepociťoval zlepšení, v tomto období např. se značnou ztrátou prodal svůj zánovní automobil, protože ho lehce odřel. Pořád na odřený lak musel myslet, až v autě nakonec nebyl schopen jezdit. Posléze si koupil starší automobil o třídu horší kategorie.
Dávkování Cipralexu bylo zvýšeno na 20 mg denně, po dalších osmi týdnech pacient udával mírnou úlevu, obsedantně kompulsivní problematika nadále trvá, avšak intenzita je již menší. Nadále však lze říci, že obsedantně kompulsivní projevy jsou u pacienta závažné. Proto jsme přistoupili ke zvýšení dávky Cipralexu až na 30 mg denně. Pacient po čase zaznamenává poměrně značné zlepšení a sám svůj stav hodnotí slovy: “Je to dobré, stav je skoro vynikající, jen občas mám záchvat těch myšlenek. Pokud mám vážnější problém, potíže ustanou, soustředím se na problém a nutkání potom není, jak nemám co dělat, myšlenky a nutkání se vrací.” Dokonce se mu daří navázat trvalejší vztah s přítelkyní. Sám hodnotí zlepšení i přes zčásti přetrvávající obsedantně kompulsivní symptomatologii jako o 80 % lepší. Nadále chodí na kontroly, medikace je beze změny.
Při zhodnocení lze konstatovat, že medikace Cipralexem podstatně zlepšila stav pacienta a kvalitu jeho života i přes určité přetrvávání obsedantně kompulsivní symptomatologie. Vzhledem k tíži a délce trvání potíží před zahájením léčby lze současný stav považovat za podstatný úspěch. Jistě by bylo možno dosáhnout ještě lepších výsledků v kombinaci s psychoterapií především z oblasti kognitivně-behaviorální terapie, toto však pacient zatím neakceptoval.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 9/2008, strana A15
Zdroj: