Obnova mikrobiomu novorozenců po porodu císařským řezem
Velkou pozornost vzbudila studie týmu vedeného Josem Clementem z newyorské Icahn School of Medicine z únorového čísla předního lékařského časopisu Nature Medicine. Američtí lékaři v ní otestovali vliv porodu císařským řezem na mikrobiom novorozenců. Sami autoři přiznávají, že slabinou jejich studie je poměrně malý počet dobrovolníků. Studie se zúčastnilo osmnáct matek, z nichž jedenáct porodilo císařským řezem. U sedmi zbývajících proběhl nekomplikovaný vaginální porod.
Odhaduje se, že z čistě medicínského hlediska se potřeba porodu císařského řezu pohybuje kolem deseti až patnácti procent všech porodů. V řadě zemí je ale podíl porodů císařským řezem mnohonásobně vyšší a například v Číně se udává, že se tu více než šedesát procent porodů provádí císařským řezem. Tento postup s sebou nese určitá rizika jak pro matku, tak pro dítě. Epidemiologické studie uvádějí, že děti porozené císařským řezem čelí v pozdějším věku vyššímu riziku obezity nebo onemocnění, jako je diabetes 1. typu či astma. Na těchto rizicích se mohou podílet změny v mikrobiomu novorozenců, protože při vaginálním porodu přichází dítě do kontaktu s mikrobiomem porodních cest matky, zatímco při porodu císařským řezem k tomuto kontaktu nedochází. Částečně dochází k průniku mateřského mikrobiomu do organismu plodu už během gravidity, kdy některé bakterie přecházejí v omezeném množství přes placentu. Mnohem významnější je však přenos bakterií z matky na dítě během porodu.
Clemente a jeho spolupracovníci publikovali částečná data z rozsáhlejší studie probíhající na Portoriku. Z jedenácti matek, které porodily císařským řezem, vybrali lékaři čtyři, které považovali za prosté infekce. U těchto žen inkubovali gázový tampon ve vagině po dobu jedné hodiny těsně před provedením císařského řezu. Novorozence pak otřeli do dvou minut po porodu inkubovaným gázovým tamponem nejprve kolem úst, pak po obličeji a nakonec po zbytku těla. V následujícím měsíci pak každému kojenci provedli šestkrát stěry z oblasti úst, konečníku a kůže těla. Takto získané vzorky analyzovali na přítomnost bakterií. Ukázalo se, že děti, které se narodily císařským řezem, se mikrobiomem výrazně odlišovaly od dětí, jež přišly na svět vaginálním porodem. Pokud byly tyto děti po porodu ošetřeny tampónem se zachycenou vaginální tekutinou, pak se jejich mikrobiom složením blížil mikrobiomu dětí po vaginálním porodu. Procedura se odrazila především ve zvýšeném množství bakterií ze skupiny Lactobacillus a Bacteroides, které na kůži a kolem konečníku dětí narozených císařským řezem prakticky chyběly.
Studie nebyla koncipována tak, aby mohla prokázat pozitivní efekt obnovy mikrobiomu na zdraví dětí. Někteří odborníci na ní vidí i další slabá místa. Například kanadská pediatrička Anita Kozyrskyj z University of Alberta se pozastavuje nad skutečností, že čtveřice žen, jejichž novorozenci byli po porodu císařským řezem ošetřeni tamponem se zachycenou vaginální tekutinou, se k tomuto ošetření dětí samy přihlásily.
„Je možné, že tyto ženy byly vysoce motivovány na obnově mikrobiomu svých dětí a na obnově mikrobiomu těchto dětí se tak mohlo podílet i experimentálně nepostihnuté chování, jako je například delší tělesný kontakt pokožky matky s pokožkou dítěte. Už to samo o sobě by mohlo posunout skladbu mikrobiomu dětí,“ řekla Anita Kozyrskyj v rozhovoru pro časopis The Scientist. „To je prostě problém provázející studie s podobně malým počtem dobrovolníků. Jejich výsledky mohou být zkresleny stavem jednoho nebo dvou dětí. Ve hře mohly být i další nepostižené faktory.“
Podobné pochybnosti o studii Clementeho týmu vyjádřil i pediatr Josef Neu z University of Florida. „Jako lékař, který se stará o novorozence, jsem přesvědčen, že je zapotřebí provést ještě další poměrně rozsáhlý výzkum, než bude možné doporučit toto ošetření jako standardní proceduru. Přesto považuji studii za velmi cennou, protože nám nabízí data pro formulování hypotéz, které můžeme dále testovat.“
Zdroj: