Obáváte se letos dopadu krize na vaše zdravotnické zařízení?

Rezervy začneme hledat u sebe

Ano, obáváme. Nechci řešit centrální záležitosti, ale pouze dopady na naši nemocnici na základě prohlášení pojišťoven a znění úhradové vyhlášky na rok 2010. Nemáme sice ještě konkrétní návrhy od zdravotních pojišťoven, ale filosofie bude stejná. Uhradíme Vám pouze 100 % roku 2009, a to bez jakéhokoli nárůstu. Hledejte si úspory uvnitř nemocnice. Od pojišťoven velmi alibistický přístup.
Pro nás to znamená skutečně sledovat poskytování zdravotní péče a v případě naplňování objemu úhrad omezovat plánovanou péči pacientům; samozřejmě až jako poslední možnost. Nejprve se budeme snažit hledat rezervy v našich nákladech, což znamená hlavně jednání s dodavateli o snižování cen za léky a SZM a hledání rezerv v nezdravotnických činnostech. Nechceme omezovat platy již tak špatně oceněných zdravotnických pracovníků.

MUDr. Jiří Madar,
ředitel Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z.

Na technologie využijeme peníze z EU

V tomto roce budou příjmy od pojišťoven stejné jako v roce 2009, lze ovšem předpokládat zpožďování plateb v průběhu roku. Zvýšila se také daň z přidané hodnoty a je možné, že dojde ke zrušení regulačních poplatků. Budeme proto určitě muset opět hledat co největší úspory v nákladech. Obměnu a modernizaci technologií se budeme snažit řešit z prostředků, které lze získat z Integrovaného operačního programu Evropské unie.

MUDr. Radomír Maráček,
ředitel FN Olomouc

Půjde nám o zachování kvality péče

V loňském roce nepocítilo zdravotnictví v podstatě žádnou krizi. Zdravotní pojišťovny platily ve sjednaných termínech a jednotlivá zdravotnická zařízení nemusela řešit deficit financí oproti svým finančním plánům. V letošním roce jsou nastaveny finanční plány poskytovatelů zdravotní péče dle loňských čísel, což nemusí zcela korespondovat se situací, která může v letošním roce nastat; mám na mysli snížený výběr pojistného zdravotními pojišťovnami. Každému, kdo sleduje vývoj finanční krize a stav veřejných financí, musí být jasné, že finanční krize bude mít dopad na zdravotnictví v letošním a příštím roce. Navíc samozřejmě nelze zastavit stále rostoucí rozvoj medicíny jak v oblasti technologií, tak farmaceutických prostředků. Už dnes je zcela jasné, že drahé medicínské postupy musejí být hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění v rámci zavedeného principu solidarity a levné postupy se musejí převést do oblasti spoluúčasti pacientů.

Samozřejmě, že důsledky ekonomické krize se dotknou i naší nemocnice. Zdroje ze zdravotních pojišťoven jsou omezené, a co se týká financí z fondů EU, jedná se většinou o prostředky na investice, nikoli o příspěvky na provoz. Také k tomu je třeba mít dostatek vlastních finančních prostředků (spoluúčast na investici apod.). Naše zdravotnické zařízení začalo auditovat jednotlivé provozy (nejen zdravotnické) a bude se snažit najít optimální řešení situace z hlediska úspory nákladů. Dojde k centralizaci nákupu léků a SZM, a tím dojde také ke snížení nákladů. Všechna opatření povedou k tomu, aby v první řadě zůstala zachována kvalita péče pro pacienty a zároveň se nemocnice udržela vkladných číslech. Dnes více než kdykoli dříve je třeba tlačit na zákonodárce, aby jasně definovali rozsah zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Pouze touto cestou je možné najít rezervy v systému a zajistit základní zdravotní péči pro všechny.

MUDr. Kateřina Toběrná,
ředitelka FN Bulovka

Vždy nám šlo o maximální ekonomickou efektivitu

Ekonomika FN Ostrava je silná a zdravá, krize se nebojíme. Jsme si samozřejmě vědomi, že v roce 2010 i české zdravotnictví pocítí dopady probíhající ekonomické krize. Na druhé straně, když budeme upřímní, tak výhled pro zdravotnictví není zase tak drastický či alarmující. Podle úhradové vyhlášky bude mít české zdravotnictví zhruba stejný objem financí jako v loňském roce, což by si mnohé jiné firmy, které se musejí potýkat s poklesem příjmů v řádu desítek procent, mohly jen přát! Navíc, zdravá a silná ekonomika je již několik let jednou z priorit Fakultní nemocnice Ostrava. Pravidelně dosahujeme ziskového hospodaření v řádu několika desítek milionů korun. Loňský rok jsme ukončili ziskem 71 milionů korun.

Také v minulých letech, která dle mého názoru znamenala pro naše zdravotnictví relativně roky hojnosti, jsme byli v naší nemocnici zvyklí obracet každou korunu a snažili jsme se o maximální ekonomickou efektivitu. Proto věřím, že se s následky ekonomické krize ve zdravotnictví bez větších dopadů vypořádáme. Nějaká zcela mimořádná opatření pro období krize nechystáme. Spíše budeme s ještě větším důrazem prosazovat některé zásady, jichž jsme se drželi již v uplynulých letech: I Důraz na ekonomickou efektivitu všech našich činností, zvláště ve spotřebě a nákupu léků a materiálů. I Zdravotní péči poskytovat ve spektru a rozsahu, které zaplatí příslušná zdravotní pojišťovna, protože za dostupnost péče pro své pojištěnce je zodpovědná pojišťovna, nikoli nemocnice.

MUDr. Svatopluk Němeček,
MBA, ředitel FN Ostrava

Čeká nás výpadek nárůstu

Problémy související s pokračováním hospodářské krize mohou očekávat všechna

Dokončení na str. A3

zdravotnická zařízení. Projeví se v příjmech, které očekáváme na úrovni roku 2008, což pro naši nemocnici znamená výpadek 60 milionů korun proti obvyklému meziročnímu nárůstu příjmů. Dopad bude mít také na disponibilní prostředky možným opožďováním plateb vpřípadě dalších výpadků příjmů zdravotních pojišťoven. Investice do vybavení nově vznikajících center by však neměly být omezeny. Jsou totiž financovány z evropských fondů. Nejasný zůstává přístup pojišťoven k financování nových kapacit.

MUDr.Petr Pšikal,
předseda představenstva a ředitel Krajské nemocnice T. Bati, a. s., Zlín

Přehodnotili jsme investice

V ÚVN Praha jsme především spolu s managementem aktivně stanovili taková ekonomická pravidla, abychom předcházeli případným možným negativním dopadům, a pokud to bude situace vyžadovat, budeme muset přistoupit i k nepopulárním opatřením. Mezi první přijatá opatření patří aktualizace dodavatelsko-odběratelských vztahů prostřednictvím výběrových řízení tak, aby co nejlépe odrážely ekonomické klima. Postupně se snažíme ještě více optimalizovat počet pracovníků. Např. v oblasti servisní části nemocnice jsme jich uspořili 15 procent. Dále jsme provedli razantní přehodnocení některých dříve naplánovaných investic do provozní sféry ve prospěch investic do modernizace přístrojového vybavení nemocnice.

V letošním roce budeme intenzivně pracovat na optimalizaci nákupního procesu v oblasti spotřebního zdravotnického materiálu a léčiv, což představuje druhou nejvyšší nákladovou položku našeho zařízení. Samozřejmě, že zvažujeme a hledáme možné dostupné využitelné finanční zdroje včetně fondů EU. Sledujeme všechny výzvy a vynakládáme veškeré úsilí, abychom byli úspěšní zejména v těch programech, které budou namířeny do oblasti našich klíčových oborů a do oblasti úspory energetických zdrojů.

Plk. MUDr. Štefan Brunclík, MBA,
ředitel ÚVN Praha

Je třeba držet příjmy a náklady v rovnováze

Zdravotnictví hrazené ze zdravotního pojištění je plně závislé na výši výběru pojistného. Při poklesu výroby i vyplácených mezd a nárůstu nezaměstnanosti logicky výběr pojistného klesá. Zdravotnictví je spojeno s celou ekonomikou a má snad jen jedinou zvláštnost, jíž je určitý posun dopadů krize v čase oproti výrobním a obchodním firmám. Již sama úhradová vyhláška nastavuje úrovně za referenční období roku 2008 a neposkytuje meziroční nárůst úhrad, na který jsme si v minulých letech zvykli. Úsporná opatření zdražující spotřebu v podobě nárůstu DPH a spotřebních daní zvýší náklady. Zcela logicky je nutné provádět průběžně taková opatření, aby byly náklady a příjmy v rovnováze, což je však nutno činit každý rok i mimo období poklesu hospodářství. Necítím nebezpečí poklesu kvality poskytované péče a nepředpokládám ani zásadní změnu dostupnosti potřebné péče. V letech 2009 až 2013 máme výhodu čerpání prostředků z Evropských fondů, a to jak z programů pro konkurenceschopnost a adaptabilitu, tak zejména díky centrálním integrovaným operačním programům řízeným ministerstvem zdravotnictví, u nichž je významný prostor pro pokrytí kruciálních investičních požadavků.

MUDr. Jan Bříza, CSc., MBA,
zastupující ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

Dopady budou pro všechny stejné

Nemocnice Třinec je příspěvkovou organizací zřizovanou KÚ Moravskoslezského kraje. Dopady krize zcela jistě postihnou i naši nemocnici, a to jak v roce 2010, tak ještě důrazněji v roce 2011. Když pominu zcela nesystémové trojí navýšení tarifních platů, provedené v roce 2009, tak letos se navyšuje DPH a hlavně zdravotní pojišťovny budou chtít maximálně šetřit. Bohužel omezení plateb budou realizovat skrze parametry, které se dají nejlépe kontrolovat, tedy skrze přístrojové a personální vybavení. Samozřejmě v šetření zdravotním pojišťovnám pomůže i "úhradová vyhláška", která v roce 2010 zakotvuje jako referenční období rok 2008. Optimistický jsem pouze v tom smyslu, že jak dopady krize, tak dopady restrikce pojišťoven jsou pro všechny stejné (tedy alespoň doufám). Co se týká investičních prostředků, tak zdroje nemocnic samotných budou redukované s ohledem na priority provozního financování; zdroje zřizovatele i městských samospráv, které investice v nemocnicích podporují, budou s ohledem na nižší výběr daní omezeny o desítky procent. V Moravskoslezském kraji se investice z evropských prostředků ROP budou realizovat v průběhu letoška, což je alespoň jedna dobrá zpráva na závěr.

Ing. Zdeněk Jiříček,
ředitel nemocnice Třinec, p. o.

Zodpovědnost musejí pocítit i pojišťovny

Fakultní nemocnice Plzeň má velice dobré výsledky hospodaření, a proto se domníváme, že letošní rok by neměl zhoršit podmínky pro pacienty nebo zaměstnance. Je samozřejmě nutné ještě pečlivěji zvažovat všechny náklady - použití léků, zdravotnických materiálů a nákup investic. Je třeba také zapojit do zodpovědnosti za svoje pojištěnce, a tedy naše pacienty zdravotní pojišťovny, a to zvláště ty menší, neboť stávající systém financování nezachycuje zcela změnu struktury a náročnosti pacientů oproti předchozímu roku. V oblasti investic jsou velkou pomocí zdroje z evropských fondů, kde by v letošním roce byla možnost dalších zdrojů v oblasti kardiologie, iktové problematiky, onkologie a zateplení objektů.

Ing. Jaroslava Kunová,
ředitelka FN Plzeň

Zdroj: Medical Tribune