Obama zvítězil. O reformu musí ale bojovat dál

Americký prezident Barack Obama minulý týden podepsal průlomový zákon o zdravotní reformě, který povede k převratným změnám v americkém zdravotnictví. Návrh zákona, jemuž ještě před několika týdny málokdo dával šanci, byl v neděli jen těsně schválen sněmovnou. Lékaři změnu vítají.

Nový zákon by měl všem Američanům přinést základní jistotu poskytnutí zdravotní péče. Díky reformě se rozšíří okruh lidí se zdravotním pojištěním o dalších 32 milionů Američanů. Minimálně základní formu pojištění by tak mělo mít celkem 95 procent obyvatelstva.

Další zásadní změnou je povinné placení pojistného pro všechny. Kdo se nepojistí, hrozí mu penalizace ve výši až 2,5 procenta příjmů. Státní zdravotní program Medicaid bude rozšířen tak, aby pokrýval pojištění pro všechny, jejichž příjem je těsně nad hranicí chudoby. Na tento program by tak například měla mít nárok čtyřčlenná rodina s ročním příjmem pod 29 327 dolarů.

Lidé s nižšími příjmy budou mít nárok na daňové úlevy. V každém americkém státě vznikne pojišťovací burza, kde si zaměstnanci drobných podniků, které nemají povinnost je pojišťovat, mohou zakoupit zdravotní pojistku. Pojišťovny už nebudou moci odmítat hradit léčbu pacientovi, jenž vyčerpal pojistné krytí, ani odmítat zájemce o zdravotní pojistku trpícího chronickým onemocněním.

Celkové náklady americké reformy zdravotnictví se odhadují na 940 miliard dolarů v průběhu příštích deseti let. Reforma bude financována zejména ze zvýšených daní osob s vysokými příjmy a podnikatelských subjektů. Na druhou stranu díky této reformě by státní rozpočet měl ušetřit odhadem 138 miliard dolarů. Reforma nebude měnit americké zdravotnictví naráz, ale postupně během několika příštích let. Svého cíle – 95procentního pokrytí obyvatelstva povinným pojištěním – má dosáhnout v roce 2014. Obamova reforma se potýká se silnou nevolí politických oponentů i běžných Američanů.

Republikáni prohlašují, že nový systém neúměrně zatíží stát a povede k vyššímu rozpočtovému deficitu. Proti je také velká část americké veřejnosti. V současné době s reformou nesouhlasí 49 procent Američanů, podporu má jen mezi 40 procenty obyvatel. Republikáni proto doufají, že vyhrají nadcházející listopadové volby do Kongresu a budou moci zákon zrušit. Obama proto již zahájil kampaň, v níž chce přesvědčit voliče o prospěšnosti reformy.

Již nyní se však prezident potýká s vážným problémem. Hned po slavnostním podpisu zákona totiž generální prokurátoři 13 amerických států, včetně Texasu, Utahu, Floridy nebo Michiganu, podali hromadnou žalobu, jíž napadli jeho platnost.

Tvrdí, že zdravotní reforma je protiústavní, neboť porušuje suverenitu jednotlivých států a pošlapává občanskou svobodu zavedením povinnosti platit si zdravotní pojištění pod hrozbou penalizace. Státy Virginia a Idaho dokonce přijaly vlastní zákon, který této povinnosti občany obou států zbavuje. Podle právních expertů ale žaloba nemá velkou naději na úspěch, protože federální zákony jsou nadřazeny zákonům jednotlivých států.

Reforma a lékaři

Lékaři úspěch demokratů vítají. „Tento zákon rozšiřuje pojištění o další miliony občanů, otevírá prostor pro konkurenci na trhu, podporuje prevenci, snižuje administrativní zátěž, podporuje lékařský výzkum… To jsou změny k lepšímu pro pacienty i lékaře,“ uvedl J. James Rohack, prezident tamní lékařské komory (American Medical Association).

Pojišťovny reagovaly na zprávu o schválení zákona stroze. „Zvýšení dostupnosti lékařské péče je významný krok vpřed, ale nový systém povede k vážným finančním potížím mnoha rodin a malých podniků,“ varoval Karen Ignagni, prezident asociace amerických pojišťoven America’s Health Insurance Plans.

S využitím zahraničních zdrojů: New York Times, MedPageToday

Zdroj: Medical Tribune