O zdravotnictví vážně i nevážně: Švýcarský chronometr versus pytlík plný součástek
Postěžovala si mi tuhle jedna známá z poměrně velkého města, že když byla nucena zajít na chirurgickou ambulanci s náhle vyrašeným furunklem, narazila na přecpanou čekárnu „plnou důchodců, socek a cikánů“ (její autentická slova), v níž strávila celé dopoledne, a ihned zalitovala, že se neplatí za každou návštěvu lékaře alespoň dvacka, aby mohla absolvovat nezbytné ošetření rychleji a v příjemnější atmosféře.
Její laická představa řešení je bohužel podobná stejně jednoduchým představám mnoha „odborníků“ a politiků, kteří též mají ve zvyku přezrálé problémy řešit metodou „vyrážení klínu klínem“, neboť nechápou, že se sebelepšími regulačními i jinými nástroji efektivního chodu zdravotnictví je to jako se sebekvalitnějšími hodinovými kolečky, osičkami, péry, ložisky a šroubky – nasypete- li je do pytlíčku a zatřepete, švýcarský chronometr z nich, navzdory špičkovým součástkám, prostě nebude a nebude. Nejsou totiž poskládány do funkčně precizní soustavy a trvale seřizovány, promazávány a natahovány.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 9/2005, strana 18
Zdroj: