O udržitelnosti financování zdravotní péče

Pod záštitou českého předsednictví v Radě Evropské unie pořádala iniciativa ISHFE (Initiative for Sustainable Healthcare Financing in Europe) 18. února konferenci, jejímž nosným tématem bylo hodnocení zdravotnických technologií (Health Technology Assessment, dále jen HTA) a management chronických nemocí v Evropě. Zaznělo na ní mnoho názorů, rozborů a doporučení pro politiky i všechny ostatní „hráče“, kteří se na utváření lékové politiky podílejí. Předseda ISHFE, Pat Cox, bývalý předseda Evropského parlamentu, vedl od roku 2005 řadu výzkumů o financování zdravotních systémů v Evropě. Jejich výsledky byly na tomto fóru prezentovány s cílem poskytnout důkladnou analýzu a pragmatická doporučení do budoucna.

Prof. Dr. Reinhard Busse (děkan Fakulty ekonomie a managementu na Technische Universität v Berlíně) prezentoval zprávu týkající se problematiky chronických chorob v Evropě, konkrétně jak lépe a efektivně zvládat jejich financování. Chronické choroby jsou hlavní příčinou mortality a morbidity – konkrétně v Evropě stojí za 86 % předčasných úmrtí. Bylo-li 19. století nazýváno stoletím infekčních chorob, 20. století dominovaly kardiovaskulární nemoci, pak 21. století bude zřejmě dalšími generacemi nazýváno stoletím chorob (neuro)degenerativních. Zvláště alarmující je jejich zvyšující se výskyt ve vyšším věku, který v případě Alzheimerovy choroby roste s narůstajícím věkem dokonce exponenciálně. Epidemiologická situace (zejména všeobecně známý jev stárnutí populace) spolu s ekonomickými analýzami hodnotícími mj. i dopady současné finanční krize jednoznačně ukazují, že management chronických chorob je více než aktuálním tématem.

Důraz na udržení kvality života

Základem přístupu managementu chronických chorob jsou zcela jistě kromě podpory prevence a eliminace rizikových faktorů také včasná diagnostika, efektivní financování ve zdravě konkurenčním prostředí, finanční pobídky pro poskytovatele zdravotní péče i pro jednotlivce, podpora speciálních programů a ověřování, zda jsou skutečně efektivní, podpora dalších výzkumů. Organizačně pak bude krokem správným směrem přesun kompetencí na střední zdravotnický personál (ve vyspělých zemích byl zaznamenán spíše nežádoucí opačný trend), dále podpora komunit či nevládních organizací a zejména podpora dotčených rodin s cílem chronicky nemocného pacienta udržet co nejdéle v domácím prostředí. Důraz musí být ovšem kladen nikoli na samotné prodloužení života, ale zejména na udržení jeho kvality.

Další velké téma, HTA, otevřel ve své prezentaci Dr. Panos Kanavos z London School of Economics. Shrnul situaci v zemích EU tak, že v posledních 20 letech ve většině z nich začalo hodnocení HTA probíhat, avšak v různých zemích se liší. Dr. Kanavos zdůraznil, že na základě HTA by se mělo vyhodnocovat, zda daná technologie bude hrazena nebo nikoli. Prezentoval pak 15 principů popsaných v obsáhlé zprávě, z nichž zdůraznil zejména vytyčení jednoznačných cílů, vytvoření systému pro nastavení priorit, přístup orientovaný na společnost, založený na principu solidarity i nutnost transparentnosti rozhodovacího procesu, který probíhá ve spojitosti hodnocením HTA.

Podmínky pro fungování principů HTA

Současnou situaci v České republice pak v rámci panelové diskuse podrobněji zhodnotil MUDr. Tomáš Doležal, Ph.D., ze 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, místopředseda České farmako-ekonomické společnosti: „Co se týče středoevropské perspektivy, probíhá v naší zemi stále proces transformace. Reforma zdravotnictví sice již některé principy do reálného života uvedla, přesto však zavedení mnohých z nich ještě zbývá a rozhodně tento stav považuji stále za přechodný. Pro fungování principů HTA jsou nezbytné tři složky: 1. dostatečná poptávka po datech hodnotících zdravotnické technologie a transparentní metodika, 2. vyškolení odborníci, kteří by byli schopni nezávisle zdravotnické technologie hodnotit, 3. proškolení úředníci, kteří na straně plátců a regulátorů rozhodují. V České republice bohužel, na rozdíl od Polska a Maďarska, nefunguje zatím žádná „HTA agentura“, a hodnocení je tedy mírně řečeno problematické. Ideální by byl stav, kdy je striktně oddělen proces HTA od procesu rozhodovacího. Principem hodnocení HTA by měla být aplikace principů medicíny založené na důkazech a také farmakoekonomické zhodnocení. Naopak proces rozhodování byl měl zahrnout úvahy nad finančními možnostmi rozpočtu, stanoviska odborných společností, cílových skupin pacientů a také principy solidarity – tedy otázky lékové politiky včetně alokace prostředků. A to v současné době bohužel takto neprobíhá – nyní regulační úřad jakýmsi smíšeným způsobem provede hodnocení i rozhodnutí.“ MUDr. Doležal dále zdůraznil, že HTA neznamená pouze cílovou úsporu nákladů, nýbrž také hledání hodnoty technologie („value“) v dlouhodobé perspektivě a v konečném důsledku také úsporu dlouhodobých nákladů. „Pokud se na mezinárodním poli začínají vytvářet podmínky pro nastartování vzájemné spolupráce a v jejím důsledku standardizace hodnocení, je jistě správné a výhodné se do ní zapojit. Zvláště to pak platí pro země se srovnatelnou ekonomickou situací ve zdravotnictví,“ dodává MUDr. Doležal.

Mezi dalšími řečníky či účastníky panelových diskusí se objevili například zástupkyně pacientské organizace EUROPA DONNA – The European Breast Cancer Coalition Susan Knox, dále odborníci v oblasti gerontologie a geriatrie Dr. Jean-Pierre Baeyens (z International Association of Gerontology and Geriatrics), MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., (předsedkyně České alzheimerovské společnosti a současně předsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP), prof. Dr. K. Srinath Reddy (z Public Health Foundation of India) a další. Z představitelů české politické scény mezi přednášejícími vystoupil i bývalý ministr zdravotnictví MUDr.Tomáš Julínek, který zhodnotil současnou situaci ve zdravotnictví včetně probíhající reformy. Význam celé konference spolu s klíčovými oblastmi české lékové politiky pak závěrem shrnul náměstek ministryně zdravotnictví pro zdravotní pojištění, MUDr. Pavel Hroboň, MBA.

Jste na dobré cestě…

Po skončení konference poskytl Pat Cox, předseda ISHFE, exkluzivně pro Medical Tribune stručný rozhovor, ve kterém jako nezávislý pozorovatel zhodnotil postavení České republiky v porovnání s ostatními členskými státy EU. V podmínkách relativní politické nestability, probíhající reformy s mnoha převratnými změnami, které se v reálu teprve začínají uplatňovat, hodnotí pozici našeho státu jako uspokojivou. Dr. Cox zdůraznil nutnost prosazení jasných a jednoznačných pravidel, která by se měla stát součástí národní politiky, nejlépe jejich zasazením do legislativního rámce. Klade důraz na vytváření stimulujícího prostředí pro poskytovatele zdravotní péče i veřejnost (například formou jednoduchých benefitů, bude-li se občan starat o své zdraví) a také pro alternativní financování systému – například formou veřejných či privátních fondů. Nejen finanční zdroje jsou však problematickým místem, jde i o otázku, kde nalézt zdroje lidské. Podpora postgraduálního vzdělávání, změna role středního zdravotnického personálu, osvěta veřejnosti – to všechno jsou cesty, jak situaci dále zlepšovat. A Česká republika je podle slov Dr. Pata Coxe na dobré cestě.

Zdroj: