O racionálním podávání ATB
O problematice bakteriální rezistence a zásadách racionální antibiotické léčby komunitních infekcí pohovořila MUDr. Helena Žemličková, Ph.D., z Národní referenční laboratoře pro antibiotika Státního zdravotního ústavu v Praze. Zamýšlela se nad tím, jak správně antibiotika indikovat, hovořila o různých přístupech léčby jako empirické, úvodní a cílené terapie a podtrhla důležitost správně indikovaného mikrobiologického vyšetření, které umožňuje účinnou a cílenou léčbu infekce, omezuje riziko dalšího nárůstu a surveillance rezistence a vede k limitovanému použití širokospektrých antibiotik.
Upozornila, že nejčastější chybou lékařů je indikace vyšetření vzorku, který neodpovídá klinické diagnóze, kdy často dochází k přecenění nálezu a chybné interpretaci stavu pacienta a indikaci širokospektrých antibiotik. Připomněla také, že priority antibiotické léčby podle WHO spočívají ve snížení používání antibiotik na léčbu samoúzdravných infekcí, v trvalé preferenci cílené léčby na úkor empirické, eliminaci nevhodně a chybně indikované léčby, eliminaci chybné volby antibiotika a eliminaci chybného dávkování a délky podávání. „Spotřeba antibiotik v komunitě je v ČR ve srovnání s Evropou a Spojenými státy americkými relativně nízká, i když se za posledních dvacet let spotřeba antibiotik téměř zdvojnásobila,“ řekla závěrem MUDr. Žemličková.
V další přednášce doc. MUDr. Aleš Hahn, CSc., z Otorinolaryngologické kliniky 3. LF UK a FNKV v Praze hovořil o infekcích horních cest dýchacích z hlediska jejich etiologie, diagnostiky a racionální antibiotické terapie. V ordinacích ORL představují infekce horních cest dýchacích až dvě třetiny onemocnění, je třeba jim proto věnovat velkou pozornost. Doc. Hahn se dále zaměřil na konkrétní onemocnění a jejich adekvátní léčbu.
Prim. MUDr. Viktor Kašák z Oddělení respiračních nemocí LERYMED spol. s r.o. v Praze se v následující přednášce věnoval diagnostice a racionální léčbě zánětů dolních cest dýchacích v komunitním prostředí vyvolaných typickými i atypickými agens. Společnými znaky algoritmu diagnostiky a léčby infekcí dolních cest dýchacích v komunitě je rychlé stanovení diagnózy, a to s minimálními prostředky. Lékař musí určit nosologickou jednotku, infekci lokalizovat, určit pravděpodobnou etiologii a dále přihlédnout k celkovému zdravotnímu stavu pacienta, věku, komorbiditě, sociálnímu stavu, odhadnout pravděpodobný vývoj nemoci. Roli hraje i dostupnost komplementu či konsiliárního vyšetření. Musíme si položit zásadní otázky, zda budeme pacienta léčit ambulantně, nebo v nemocnici, a zda stačíme na léčbu a monitorování nemoci sami.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 6/2008, strana A13
Zdroj: