O nekvalitním spánku a nedostatečném bdění

Při příležitosti 60. výročí zahájení výzkumu a vyšetřování poruch spánku na Neurologické klinice 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze uspořádala tato klinika pod záštitou děkana 1. LF UK prof. MUDr. Tomáše Zimy, DrSc., MBA, a ředitelky VFN Mgr. Dany Juráskové, Ph.D., MBA, 13. dubna v Praze symposium na téma „Nekvalitní spánek a nedostatečné bdění – časné a významné symptomy“.

Jedním z cílů symposia bylo připomenout odkaz doc. MUDr. Bedřicha Rotha, DrSc. (1919 až 1989), zakladatele spánkové medicíny na Neurologické klinice i v České republice a významného představitele tohoto oboru v evropském i světovém měřítku.

Docent Roth uskutečnil v roce 1951 na Neurologické klinice akademika Hennera první registraci spánku, a poté
začal vizionářsky budovat první samostatnou spánkovou laboratoř ve střední Evropě a jednu z prvních na světě. Jako první popsal nemoc zvanou idiopatická hypersomnie a stal se jedním z nejuznávanějších odborníků na narkolepsii tehdejší doby; vytvořil poradny pro hypersomnii a narkolepsii a podařilo se mu soustředit v celosvětovém měřítku největší počet pacientů s uvedenými poruchami. Svými pracemi o narkolepsii a idiopatické hypersomnii se nesmazatelně zapsal do historie lékařství.

Jak v úvodním sdělení symposia připomněl současný vedoucí Centra pro poruchy spánku a bdění Neurologické kliniky
1. LF UK a VFN prof. Karel Šonka, Neurologická klinika na tuto tradici trvale navazuje. Zejména v nových podmínkách po roce 1989 došlo k výraznému zvýšení množství vyšetření a rozšíření počtu nemocí diagnostikovaných ve spánkové laboratoři kliniky a v roce 1997 vzniklo Centrum pro poruchy spánku a bdění 1. LF UK a VFN. Přístrojové vybavení
spánkové laboratoře umožňuje rutinní provádění celonočních video‑polysomnografických záznamů i denní monitorování (převážně testem mnohočetné latence usnutí). K vyšetření nočních ventilačních poruch (syndrom spánkové apnoe) jsou používány přístroje poly‑MESAM a k jejich léčbě různé typy kontinuální přetlakové podpory (CPAP, BiPAP).K   dlouhodobému monitorování pohybové aktivity(střídání rytmu spánek–bdění) slouží aktigrafickévyšetření.

V roce 2006 se možnosti vyšetřování spánku zvýšily o další polysomnografický přístroj na dětském oddělení Neurologické
kliniky 1. LF UK a VFN. Výzkumná činnost centra se zaměřuje na genetiku a etiopatogenezi narkolepsie a syndromu
neklidných nohou, výzkum patofyziologických souvislostí poruch noční ventilace a neurologických, kardiovaskulárních a endokrinních onemocnění a na další poruchy spánku a bdění. V centru je řešena řada grantových a výzkumných projektů českých grantových agentur a probíhá zde klinické hodnocení účinků léků.

K nejdůležitějším aktivitám centra patří diferenciální diagnostika a léčba stavů s nadměrnou denní spavostí (narkolepsie, idiopatická hypersomnie, spánkový apnoický syndrom, syndrom neklidných nohou, periodické pohyby dolními končetinami atd.), poruch ventilace při spánku, parasomnií (abnormálních stavů při spánku: noční děs, noční můra, somnambulismus, epileptický záchvat, porucha chování při REM spánku atd.), insomnií, příčin nekvalitního nočního spánku a poruch cirkadiánního rytmu.

Výsledkem pokračující tradice výzkumu spánkových poruch na Neurologické klinice 1. LF UK a VFN je i začlenění pracovníků do mezinárodních výzkumných projektů. Prof. S. Nevšímalová je zapojena do Evropského projektu nEUroped, věnovaného vzácným neurologickým onemocněním dětského věku, prof. K. Šonka participuje na evropském projektu Narcolepsy Network, jehož hlavním cílem je vytvoření evropského registru pacientů s narkolepsií a hypersomnií.

Prezentace širokého spektra poruch spánku

Během symposia zaznělo celkem 21 sdělení zabývajících se různými formami hypersomnie, narkolepsie a spánkové apnoe, syndromem neklidných nohou i některými poruchami spánku v souvislosti s neurologickými onemocněními (zejména Parkinsonovou nemocí). Program byl dalším potvrzením skutečnosti, že poruchy spánku a bdění se v posledních dvou desetiletích dostaly do popředí zájmu většiny zemí s rozvinutou ekonomikou.

Třebaže nejde o onemocnění bezprostředně ohrožující či zkracující lidský život, jsou to poruchy představující výrazný zdravotní i sociální problém. Jsou spjaty s vyšším rizikem nehodovosti (automobilové nehody, pracovní i mimopracovní úrazy) i dalšími zdravotními riziky (kardiovaskulární nemoci, diabetes mellitus, obezita, deprese, poruchy učení a paměti atd.), omezují pracovní výkonnost, a zasahují i do partnerských vztahů a využití volného času, čili představují též závažný společenský problém.

Během symposia byly mj. prezentovány výsledky klinického výzkumu poruch spánku u dětí a dlouhodobého sledování těchto nemocných, které má na Neurologické klinice 1. LF UK a VFN více než třicetiletou tradici. Prof. S. Nevšímalová seznámila posluchače mj. s výsledky mezinárodního projektu nEUroped, zaměřeného kromě narkolepsie i na další vzácná onemocnění dětského věku – alternující hemiplegie a některé epileptické syndromy. Dětská narkolepsie je oblast, které se prof. Nevšímalová věnuje téměř třicet let a v níž za své výsledky získala řadu ocenění včetně Ceny Americké neurologické akademie.

Prof. K. Šonka a jeho spolupracovníci seznámili posluchače s výzkumem spavosti u nemocných s Parkinsonovou
chorobou a dalšími neurodegenerativními chorobami, vysvětlili spojitost nadměrné denní spavosti s roztroušenou
sklerózou, cévními mozkovými příhodami, epilepsií i mozkovým poraněním.

Zajímavé bylo sdělení J. Buškové o rozdílech ve výskytu a charakteru poruch spánku u různých etnických skupin; to umožňuje studovat na jedné straně genetické determinanty a na druhé straně sociální vlivy prostředí při vzniku jednotlivých onemocnění. Zjištěné rozdíly mění mj. pohled na tzv. pravidla spánkové hygieny, která jsou vytvořena pro evropskou majoritní společnost bez ohledu na jejich aplikovatelnost v rámci jiných etnik.

jší

Zdroj: MEDICAL TRIBUNE