O hojení ran v zemi čokolády a hodinek - EWMA 2010
V programu se tak objevila témata spojená s optimálním načasováním debridementu a terapií infekce, se zefektivněním diagnostiky, použitím nových technologií a krytí vlhké terapie a s jejich zavedením do praxe. Byl také vyzdvižen holistický přístup k nemocnému s ránou, který mimo jiné zahrnuje i empatii, vzájemnou důvěru a maximální snahu po opětovném zařazení pacienta do společnosti.
Dle názoru EWMA by se proto měli do léčby kožních defektů (včetně následné terapie) aktivně zapojit i samotní pacienti. Tato problematika byla názorně demonstrována na životním příběhu 45letého švýcarského paraplegika, jehož zdravotní stav se zkomplikoval vznikem dekubitů. Přes svůj handicap se úspěšně zapojil do podnikání i vrcholového sportu a stal se vzorem pro nemocné s podobným osudem. O svých zkušenostech hovořil přímo z pódia hlavního sálu kongresového paláce.
Vědecký výbor konference doporučil nahradit doposud často užívaný termín chronická rána pojmem nehojící se rána, který lépe koresponduje s problematickým průběhem hojení i s různou etiologií stagnujících ran. Změna tak pomůže smazat uměle vytvořenou hranici mezi akutní a chronickou ránou, svádějící k domnění, že v léčbě akutních a chronických ran platí zcela odlišné zásady.
Jaká byla EWMA v číslech: Na konferenci bylo prezentováno v průběhu tří dnů celkem 604 sdělení, z toho zaznělo 114 přednášek a 347 posterů. Ve spolupráci se spolupořádajícími společnostmi proběhlo 28 workshopů. Konferenci navštívilo celkem 2 366 účastníků, mezi pět nejpočetnějších národních týmů patřily Velká Británie, Nizozemsko, Francie, Německo a Portugalsko. Z České republiky na konferenci přijelo 25 účastníků, s ústním sdělením vystoupilo osm z nich. Přednášky z České republiky byly na mezinárodním fóru velmi dobře přijaty stejně jako čtyři postery.
Typickým rysem současného wound managementu je snaha uplatnit nové poznatky a objevy co nejdříve v klinické praxi, a dostat je tak co nejblíže pacientům i zdravotníkům. Na druhou stanu sílí snahy o rozvoj medicíny založené na důkazech.
Co nového pro praxi tedy konference EWMA v roce 2010 přinesla? Ranná infekce je zásadní překážkou v hojení a EWMA se této problematice věnuje systematicky již několik let. Bylo prokázáno, že masové používání antibiotik vede následně k rozvoji bakteriální rezistence. Pokračuje trend zásadního omezování lokálního používání antibiotik ve prospěch jejich systémového profylaktického a terapeutického použití. Pro jejich nasazení by měl být vždy závažný důvod (například systémové šíření infekce).
V terapii ranné infekce hrají nejdůležitější úlohu baktericidně a bakteriostaticky účinná topická antiseptika. Mezi nejefektivnější patří krytí obsahující stříbro a cadexomer jódu, jak zdůraznil ve své přednášce dánský profesor Finn Gottrup. S otázkou bakteriální rezistence úzce souvisí problematika biofilmu. Existují již způsoby, jak biofilm na ráně odhalit. Lokální prostředky k jeho potlačení však zůstávají omezené - účinný je především pečlivý mechanický debridement spodiny rány, povrchově aktivní antiseptika typu polyhexamethylen biguanidu a podtlaková terapie rány v kombinaci s proplachem. Jako slibný prostředek se dle sdělení kolegů ze Stuttgartu jeví sterilní sekret larev bzučivky zelené, jež se běžně používají k biologickému debridementu.
Do hojení ran zasahuje kromě terapeutických krytí také řada moderních technologií. O efektivitě podtlakové terapie ran a systémové hyperbaroxie není pochyb. Mezi novinky patří zařízení, která umožňují lokální aplikaci kyslíku na ránu za hyperbarických podmínek, přístroje pro elektrostimulaci rány a fototerapii ran, zařízení k produkci gelu bohatého na trombocytární růstové faktory aj. Nezbývá tedy nic jiného než si přát, aby se nové technologie dostaly do České republiky co nejdříve a aby byly pro naše zdravotnictví ekonomicky únosné.
Zdroj: Medical Tribune