O gastroenterologii v Barceloně od A do Z

Prezident UEGF Rolf Hultcrantz v úvodním slovu ke kongresu vyzdvihl jeho stále narůstající prestiž, která se odráží nejen ve stále vzrůstajícím počtu účastníků, ale také v účasti odborníků světového formátu. Kromě odborných přednášek se účastníci kongresu hned v jeho začátku seznámili s nositelem letošní ceny UEGF prof. Hansem Cleversem z Institute for Developmental Biology v Utrechtu, který ji získal za výzkum v oblasti gastrointestinálních kmenových buněk a jejich role v rozvoji nádorového onemocnění.

Setkání se jako každý rok dotklo všech součástí problematiky doprovázející onemocnění gastrointestinálního traktu.
Kromě vysoce odborných témat se řešily i otázky socioekonomické, neboť gastrointestinální nemoci přestavují velkou zátěž pro společnost. Důvodem je velký počet nemocných, často velmi pozdní diagnostika, a především odtud plynoucí vysoké riziko trvalých následků, jež ústí ve ztrátu pracovní schopnosti.

Podle odhadu odborníků, řekl ve své přednášce prof. Lars Agréus z Karolinska Institutet ve Stockholmu, 15 % dospělých trpí syndromem dráždivého tračníku, který je mnohdy vyřazuje z každodenního života. Za jeho projevy stojí nadměrná odpověď stěny tlustého střeva na běžnou potravu, ale také na stres a celkově na negativní psychologickou stimulaci, proto i medikamentózní terapie bývá málokdy účinná. Mezi úspěšnější metody patří relaxační techniky, hypnoterapie a akupunktura.

Podobným, avšak s přibývajícími roky onemocnění mnohem horším způsobem zatěžují pacienty nespecifické záněty střevní, jejichž prevalence v poslední době dramaticky stoupá, a to především u mladých lidí mezi 20 a 30 lety věku. Avšak také u dětí se stává problém stále aktuálnějším. Odhaduje se, že v současné chvíli jím trpí v Evropě 2,5 milionů jedinců, vypočítává prof. Agréus a dodává, že 30 až 40 % těchto nemocných ztratí svoji práci, u dětí pak onemocnění často vede k přerušení kontinuálního školního vzdělávání.

Mnoho těchto pacientů by přitom mohlo být adekvátně léčeno díky novým biologikům, kdyby povědomí o tomto onemocnění bylo dostatečné, a to nejen u široké veřejnosti, ale také mezi lékaři, neboť "pozdní či špatná diagnóza vede vždy k horším výsledkům", uzavírá prof. Agréus s tím, že do budoucna bude zapotřebí zaměřit více úsilí k podrobnějším výzkumům této problematiky.

Neméně zásadním problémem postihujícím obyvatelstvo starého kontinentu je abusus alkoholu. Ve své přednášce o tom pojednala prof. Helena Cortez-Pintová z Hospital of Santa Maria v Lisabonu. Podle WHO je abusus alkoholu zodpovědný za 4 % celkového počtu úmrtí v Evropě, za bez jedné desetiny 8 % zkrácených lidských životů a za 11,6 % z celkového počtu DAL Y roků. V Portugalsku samotném, kde prof. Cortez-Pintová prováděla svůj výzkum, patří 31,5 % všech DALY roků onemocnění jater způsobenému nadměrnou konzumací alkoholu.

V evropském měřítku data z registru transplantací jater hovoří sama o sobě - ze všech nemocných, již onemocní jaterní cirhózou, připadá třetina na pacienty-alkoholiky a nadměrná konzumace alkoholu je druhým nejčastějším důvodem vedoucím k transplantaci jater. Profesorka Cortez-Pintová uvedla jako příklad situaci v Paříži během druhé světové války, kdy klesla konzumace alkoholu o 80 %, což se odrazilo ve velmi významném snížení počtu nemocných cirhózou a snížení mortality pro tuto diagnózu o 50 % během jednoho roku a během dalších pěti let o více než 80 procent. I přes tato čísla se zatím nedaří státní politice osvětovými kampaněmi snížit počet osob nadužívajících alkohol, důvodem je z největší části skutečnost, že lobby výrobců alkoholu je mnohem úspěšnější ve svých reklamních atacích, než dokáže "pouhá" a k neatraktivnosti odsouzená osvětová kampaň.

Příští kongres UEGF, devatenáctý v pořadí, se bude konat přesně za rok, a to ve Stockholmu.

Zdroj: Medical Tribune