O chronické bolesti napříč Evropou

Sedmý kongres Evropské federace Mezinárodní asociace pro studium bolesti (EFIC, European Federation of the International Association for the Study of Pain, IASP) se konal ve dnech 21. až 24. září v Hamburku. Významnou součástí tohoto odborného setkání, které letos přilákalo přes čtyři tisíce lékařů, fyzioterapeutů, psychologů, sociálních pracovníků, zdravotních sester z 85 zemí celého světa, bylo symposium Společenské důsledky bolesti v Evropě (Societal Impact of Pain in Europe, SIP).

Označení SIP již můžeme vnímat jako značku či symbol aktivit, které vznikly sice nedávno (v roce 2010), ale do současnosti nabyly značného významu. Jako důkaz může sloužit konání dvoudenního semináře SIP, jejž organizoval letos v květnu Evropský parlament pod záštitou eurokomisaře pro zdravotní záležitosti Johna Dalliho a dvou českých europoslanců Milana Cabrnocha a Jiřího Maštálky. Odbornou společnost v Evropském parlamentu zastupoval prof. Richard Rokyta, předseda Společnosti pro studium a léčbu bolesti při ČLS JEP.

Z prezentací, jež zazněly v září tohoto roku v hamburské kongresové hale, vybíráme jen ty nejpodstatnější, které mají obecnější platnost i pro Českou republiku.

Historie, zkušenosti, požadavky

V úvodu symposia shrnul historické dokumenty a cíle aktivit EFIC profesor Kris Vissers z univerzity v Nijmegenu (Nizozemsko). První Deklaraci o bolesti vydala EFIC v roce 2001, chronická bolest v ní byla charakterizována jako závažný zdravotní problém a nemoc se svými vlastními právy. Šlo současně o výzvu vládám a evropským institucím, aby věnovaly pozornost společenským důsledkům chronické bolesti. V roce 2009 prohlásila EFIC, že přístup k léčbě bolesti patří k základním lidským právům, a vydala doporučení k ustanovení pracovních skupin pro oblast paliativní medicíny a managementu bolesti ve spolupráci s Mezinárodním výborem pro kontrolu narkotik (International Narcotics Control Board, INCB).

Montrealská deklarace byla vydána na loňském světovém kongresu IASP. Obsahuje konkrétní požadavky vůči vládám a zodpovědným institucím k zajištění dostupnosti léčby bolesti pro pacienty po celém světě.

Požadavky jsou podloženy průzkumy  (Eurobarometer z roku 2007 a Human Rights Watch z 2009), které prokázaly, že značná část populace má zkušenosti s chronickou bolestí (například třetina respondentů udávala muskuloskeletální bolest s negativním ovlivněním kvality života) a že přístup k léčbě bolesti není stále dostatečný a v mnoha zemích je zcela nedostatečný, či dokonce neexistující.

Nedostatečná léčba bolesti má i své negativní socioekonomické hledisko: podílí se značnou měrou na ztrátě pracovní schopnosti, ať už v podobě dlouhodobé pracovní neschopnosti, nebo dokonce ztráty zaměstnání či předčasného odchodu do důchodu.

Na základě těchto zjištěných skutečností EFIC v letošním roce požaduje, aby se přístup k adekvátní léčbě bolesti stal politickou prioritou evropských vlád a institucí.

Mapa cesty k lepší péči

Strategický dokument Road Map for Action je hlavním výsledkem již zmíněného semináře Societal Impact of Pain, který se konal letošního května v Evropském parlamentu a jehož se účastnilo přes 300 delegátů z více než 30 zemí světa. Detailně jej posluchačům v hamburské hale představil Rolf‑Detlef Treede z kliniky v Mannheimu (univerzita v Heidelberku, Německo).

Dokument vychází z dat, která byla získána dotazníkem rozeslaným do všech zemí sdružených v EFIC (prostřednictvím národních zastoupení společnosti Grünenthal). Data svědčí o nesmírně rozdílné situaci mezi jednotlivými evropskými zeměmi. Cílem Road Map for Action je sjednotit jak úroveň, tak postupy ve výzkumu, diagnostice i managementu bolesti napříč Evropou tak, aby byla všem Evropanům poskytována adekvátní péče a úleva od chronické bolesti.

Dokument nastiňuje klíčové oblasti, ve kterých mohou evropské i národní instituce sledovat a ovlivňovat společensko‑ekonomické důsledky chronické bolesti a její léčby. Road Map for Action vyzývá vlády evropských zemí a evropské instituce k přijetí a aktivnímu zpracování programů v sedmi důležitých oblastech:

Uznání bolesti jako důležitého faktoru, který snižuje kvalitu života, což je důvodem, aby se péče o pacienty s chronickou bolestí stala jednou z hlavních priorit národních zdravotních systémů.

Správnými informacemi pro pacienty, jejich blízké i poskytovatele zdravotní péče zlepšit přístup k diagnostice a managementu bolesti.

Zvýšení povědomí o zdravotním, finančním a sociálním dopadu, jejž má bolest a její léčba na celou společnost.

Zdůraznění významu prevence, diagnostiky a managementu bolesti pro zdravotníky; podporovat vzdělávání v diagnostice a léčbě bolesti.

Podpora výzkumu bolesti (základního, klinického, epidemiologického) v rámci EU se zdůrazněním společenských důsledků bolesti, zejména pak zátěže v oblasti zdravotní, sociální a zaměstnanecké.

Založení platformy pro země Evropské unie pro výměnu informací a sdílení postupů v managementu bolesti a jejích společenských důsledků podle kritérií správné praxe.

Monitoring dosažených výsledků v pokrocích léčby bolesti, v tvorbě doporučených postupů a harmonizace péče v rámci vytvořené evropské platformy.

Jak rozumíme chronické bolesti

Základy současného stavu poznání shrnula Elisabetta Vaudano (IMI, Belgie). Jako akutní bolest označila fyziologickou odpověď na poškození, která trvá, pokud nedojde ke zhojení. Chronická bolest však přetrvává, i když je poškození zhojeno. Často není příčina chronické bolesti známa. Jde o patologický děj, který je vnímán jako stigma.

Rozlišujeme dvě formy chronické bolesti. První, zánětlivá, je přítomna při přetrvávajícím poškození (například při zánětu či osteoartróze) a je důsledkem podráždění zakončení nervových vláken vedoucích bolest. Druhý typ, neuropatická bolest, která je často celoživotní, vychází z odchylné reakce nervové soustavy, nemá korelát v orgánovém poškození a velmi špatně reaguje na obvyklé léčebné postupy. Příkladem neuropatické bolesti je diabetická neuropatie, bolest zad (tzv. lowback pain), postherpetické bolesti či bolest onkologická především po předchozí chemoterapii.

Evropský projekt výzkumu bolesti

„Od projektu EuroPain, na němž se různou formou podílí přes 20 subjektů, se očekávají nové metody diagnostiky, měření a managementu chronické, zejména neuropatické bolesti,“ sdělila dále Elisabetta Vaudano.

K významným výsledkům projektu EuroPain patří objev cytokinu CXCL5, který je považován za mediátor zánětlivé bolestivé odpovědi. Účinky CXCL5 byly ověřeny jak v experimentálním modelu, tak na zdravých lidských dobrovolnících.

K cílům EuroPain patří snížit zátěž společenských a zdravotních systému chronickou bolestí a vyvinout nové léčebné postupy, které budou účinné v managementu bolesti.

autor:miš

Medical Tribune

Zdroj: Medical Tribune