O chirurgické léčbě ICHS s prof. Sergeantem
Všem, kdo se kardiochirurgií zabývají, je osobnost prof. Sergeanta dobře známa, v minulém období byl prezidentem Evropské kardiochirurgické společnosti (EACTS). Je mimořádným učitelem s výjimečnými didaktickými schopnostmi. Skutečnost, že kromě medicíny vystudoval též informatiku, statistiku a ekonomii, se odráží v perfektně připravené logice argumentů. Veškeré jeho postupy jsou podloženy matematickými analýzami.
Zajímavé je, že si vybral ze širokého spektra kardiochirurgie jen poměrně úzkou oblast. V této oblasti je však světovou špičkou a těší se velkému respektu.
Dnes se dá dokonce hovořit o jakési škole prof. Sergeanta v oblasti operování pro ischemickou chorobu srdeční bez mimotělního oběhu. Pro každý krok operace má profesor konkrétní přesně vypracovaný postup, čímž dokázal snížit mortalitu i morbiditu pacientů ve srovnání s klasickými operacemi s použitím mimotělního oběhu. Při operacích požaduje absolutní a nekompromisní zajištění nejlepších podmínek a všech postupů v zájmu pacienta (optimalizaci srdeční frekvence, krevního tlaku, biochemických parametrů, minimální doteky na povrch srdce k eliminaci extrasystol, co nejšetrnější anestezii i optimální teplotu operačního sálu).
Dnes jsou již známy střednědobé výsledky studie Syntax, která dokazuje, že chirurgická léčba má u chronické ICHS své přednosti před katetrizační léčbou (nižší výskyt infarktu, lepší přežívání, nižší nutnost reintervencí). Studie však bohužel také prokázala, že standardní chirurgická revaskularizace má vyšší výskyt perioperačních cévních mozkových příhod.
Prof. Sergeant velmi důrazně poukazuje na tento fakt a svými postupy se snaží pravděpodobnost této závažné komplikace eliminovat.
Snaží se toho dosáhnout operací bez mimotělního oběhu, a tudíž bez kanylace aorty, užitím obou mamárních tepen s přirozeným odstupem, a tedy bez všívání štěpů do aorty, čímž předchází možnosti embolizace rozdrceného sklerotického plátu do CNS ("no-touch technique"). Vzhledem k lepší dlouhodobé průchodnosti arteriálních štěpů vede tato metoda i k podstatně lepším výsledkům z hlediska dlouhodobého přežívání pacientů. Prof. Sergeant je jedním ze zakládajících členů a úřadujícím prezidentem informační počítačové sítě CTSnet (počítačové sítě pro kardiothorakální chirurgii).
Zajímavě vzpomíná na její počátky. Myšlenka se totiž zrodila v průběhu konference EACTS v Praze v roce 1996. Prof. Sergeant tehdy mnoho času trávil spolu s ostatními zakládajícími členy ve foyer Kongresového paláce, kde rozpracovali tento významný informační projekt. Dnes je CTSnet díky několika mimořádným odborníkům dokonale fungujícím internetovým médiem, poskytujícím informace o současné úrovni kardiothorakální chirurgie a o aktuálním dění i vzdělávání v oboru.
V průběhu návštěvy kardiochirurgické kliniky v Hradci Králové prof. Sergeanta velmi zaujala knižní publikace domácích autorů Dominika a Žáčka Heart valve surgery a bylo pro oba velkým vyznamenáním, že byli přizváni ke spolupráci na CTSnet.
Prof. Sergeant byl požádán Americkou společností kardiothorakální chirurgie o pomoc při reorganizaci postgraduálního vzdělávání v kardiochirurgii v USA. I to svědčí o jeho mimořádném respektu a renomé, jehož požívá celosvětově, a v čem já sám vidím jeho velký přínos, je jeho systematičnost ve vzdělávání v kardiochirurgii.
Jeho přísná pravidla na poměrně obtížném a rizikovém poli medicíny totiž mohou vést k získání důvěry v konkrétní postupy. Dříve byl prof. Sergeant "postrachem" při diskusích na kongresech, neboť z jeho hlediska jen málokterá statistická analýza vyhověla jeho exaktním požadavkům. Dnes však skromně říká, že čím hlouběji do jednotlivých vědních oborů proniká, tím víc si uvědomuje, jak málo toho ví. Návštěva prof. Sergeanta patřila mezi mimořádné události kardiochirurgie v Hradci Králové. Nám kardiochirurgům bylo potěšením, že jsme po jeho boku měli možnost strávit příjemné a poučné chvíle.
Doc. MUDr. Jan Harrer, CSc., přednosta Kardiochirurgické kliniky, FN Hradec Králové, Převzato z časopisu, FN a LF UK v Hradci Králové
Zdroj: Medical tribune