O brněnskou zkušenost mají zájem i v USA

Při vyšetření na sebe pacient i lékař vidí a přitom vzdálenost mezi nimi nehraje roli, neboť obraz je přenášen bezdrátově po internetu prostřednictvím monitorů a kamer.

Primářka Anesteziologicko‑resuscitačního oddělení MUDr. Helena Buřilová uvedla, že robota, kterého na oddělení pojmenovali Emil, používají především u pacientů se sníženou imunitou, u kterých styk s okolím zvyšuje riziko infekce. Samozřejmostí pak je komunikace s pacienty po transplantacích, u nichž je opět snížená obranyschopnost. Robot se u izolované osoby pohybuje na podvozku podle pokynů, které mu na dálku dává sám ošetřující lékař. Ten tak může sledovat pacienta na displeji ze všech stran, což statické kamery neumožňují, a komunikovat s ním. „Maximální snaha chránit pacienta i personál zapadá do naší koncepce a certifikované kvality léčebné péče,“ řekl náměstek MOÚ pro léčebně preventivní péči MUDr. Pavel Andres.

Lékař má k dispozici přesné údaje o okamžitých změnách v organismu nemocného a může například při případných komplikacích ihned změnit léčbu nebo upravit medikaci. Možnosti využití robotického monitorovacího systému jsou tedy rozsáhlé, od nepřetržitého sledování složitých případů až po běžná vyšetření. Díky možnosti napojení robota na notebook prostřednictvím internetu nebo intranetu může ošetřující lékař svého pacienta sledovat prakticky nepřetržitě – i z domova v kteroukoli denní či noční hodinu.

Světový primát v Brně

V MOÚ v současnosti lékaři řeší případ dvacetiletého muže, kterému byl v dětství chirurgicky odstraněn zhoubný nádor mozku. Asi po dvanácti letech však choroba zasáhla i kostní dřeň. Než mu mohla být transplantována dřeň dárce, musel být 40 minut celotělově ozářen v celkové anestezii na tzv. lukovém lůžku. Sledovat stav pacienta během ozáření z bezprostřední blízkosti by pro ošetřující personál bylo z důvodu vysoké radiace nemožné – a tak se této role ujal robot Emil.

„Jde o jeden z nejsložitějších případů. Při použití jiné technologie bychom nedosáhli homogenního ozáření celého těla,“ uvedl P. Andres a dodal: „Prakticky jsme využili robota při takovéto terapii jako první na světě. Zájem o konzultaci zákroku už projevili i specialisté z USA.“

Ve světě zatím funguje necelá stovka robotů RP‑7, zejména ve Spojených státech. Využívají se také při komunikaci mezi jednotlivými pracovišti nemocnic celého světa. Cena robota je 5 717 950 korun a Masarykův onkologický ústav si tuto špičkovou techniku pořídil z vlastních prostředků.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 10/2007, strana B4

Zdroj: