O biohlouposti

Poměrně nejasný je například pojem biomedicína. Vyjadřuje společné v biologii a medicíně? Nebo je to součet biologie a medicíny a patří tam třeba i geologie či psychologie? Pojmem biomedicína byl u nás nedávno pojmenován např. nový typ doktorského studijního programu.

Jeho cílem bylo kultivovat klinickou medicínu bazální medicínou teoretickou. Na počátku to byl trend stimulující, později však vedl i k zvláštním situacím, kdy student - klinik s dobrými publikacemi dostával od profesora - teoretika otázky někdy až směšné.

Klinická medicína to naštěstí přežila a v mezinárodním srovnání patří k našim publikačně nejúspěšnějším oborům. Toto vše jistě není důvodem k úvahám o biohlouposti. Stále častěji zmiňovaná problematika biopotravin však k takovým myšlenkám svádí.

V poslední době se lidé začínají zajímat o to, co je zdravé, a začínají si potraviny vybírat. Tento vysoce pozitivní trend je však nezřídka zneužíván. Lidé tak často narážejí také na nabídku drahých biopotravin, která postrádá medicínské zdůvodnění. Důvodem může být snaha zvýhodnit, či znevýhodnit některé producenty potravin či domnělá snaha neohrožovat životní prostředí, která se ne vždy opírá o vědecké podklady.

Určitě správnější by například bylo omezovat potraviny nezdravé a zvýhodňovat zdravé. V případě biopotravin je ale iluzorní, že občané kupující si biopotraviny budou zdravější než zbytek populace. Neexistuje biologický mechanismus, který by takové rozdíly vysvětlil.

Zejména Evropa nyní zažívá boom biopotravin vyráběných bez průmyslových hnojiv, bez prostředků proti škůdcům a bez konzervačních přísad. Jejich produkce je paradoxně složitější a zcela jistě více zatěžuje přírodu. Většina látek používaných v zemědělství a potravinářství má za sebou desítky let používání a monitorování jejich vlivu na člověka. V medicíně se může stát vše, ale je velmi nepravděpodobné, že by byla náhle prokázána škodlivost jejich konzumace. Škodlivost některých konzervačních látek se připouští jen u malých dětí. Kvalita potravin je dnes navíc sledována a je prakticky vyloučeno, že by se v potravinách objevily látky nepovolené.

Je jisté, že pokud konzument drahých biopotravin používá k jejich úpravě pečení či smažení, přijímá spoustu škodlivin, které vznikají v biopotravině stejně jako v potravině běžné. Jako biopotraviny jsou označovány i potraviny zcela prokazatelně škodící lidskému zdraví, například uzeniny či tučné vepřové maso. Kuriózní je tak například pojem biošpekáček či smažený řízek připravený z biomasa. Nedávno získal u nás potravinářskou cenu roku dokonce biouherák. To už je opravdovým důkazem biohlouposti. Určitě je rozumnější dbát na zdravou úpravu pokrmů než se zabývat tím, zda suroviny pro jejich přípravu byly deklarovány jako biopotravina.

Negativní efekty při kuchyňské úpravě vznikajících látek jsou totiž prokázány a jsou o mnoho řádů vyšší než sporné negativní efekty konzervačních a jiných přísad v nebiopotravinác h. Produkce biopotravin je nákladnější, méně efektivní a spotřebovává například více pohonných hmot poškozujících životní prostředí. Přírodě i člověku přitom asi více škodí jiné toxické produkty moderní doby, např. výfukové plyny či průmyslová barviva.

Není pochyb o tom, že by se měl člověk zabývat tím, co jí. Může si tím významně prodloužit život, snížit výskyt nádorů, diabetu, obezity i aterosklerózy. Pravidla pro zdravou dietu jsou snadná. Člověk by měl jíst hodně ovoce a zeleniny, nejíst příliš živočišného tuku a nepřijímat nadměrná kvanta energie. Důležitá je vhodná kuchyňská úprava potravin, omezení pečení, smažení a rovněž omezení těch masitých potravin, které jsou připravovány průmyslově - paštik, uzenin, fast foodů, mletého masa - a to ne pro příměs konzervačních přísad, ale zejména pro vysoký skrytý obsah živočišného tuku a obvykle i vysoký obsah soli.

Pojem biopotravin k nám přichází zejména ze supermarketů, které mají německé majitele - v některých z nich se to u nás nápisy bio jen hemží. Lze jen doufat, že německá důkladnost rozdělit svět na bio a nebio snad v českém prostředí nezdomácní. Konečně biořízek a nebiořízek je vždy škodlivý řízek s mnoha karcinogeny a přínos biokedlubny i nebiokedlubny je pro zdraví prakticky stejný.

Zdroj: