O antibioticích musí každý vědět co nejvíce
V pátek 18. listopadu u nás proběhl Evropský antibiotický den. Jde o kampaň, jejímž cílem je napomoci k zodpovědnému zacházení s antibiotiky a která je zaměřena na laickou i odbornou veřejnost. Její smysl podtrhuje skutečnost, že mikrobiální rezistence vůči nejdůležitějšímu léku v dějinách medicíny u nás i ve světě stále roste.
Antibiotický den se u nás konal již počtvrté, jeho původ je však mnohem starší. Sahá až do roku 1997, kdy Světová zdravotnická organizace (WHO) narůstající rezistenci označila za závažnou zdravotní hrozbu mezinárodního významu a kdy o rok později totéž konstatovala EU na konferenci v Kodani.
O co snazší je nevhodné či chybné zacházení s antibiotiky, způsobující odolnost mnoha nebezpečných druhů bakterií, vysvětlit, zmonitorovat a opentlit radami, jak se mu vyhnout, o to těžší je realizovat opatření, jež by vedla k rozumnému zacházení, a tím za čas i k redukci rezistence. Zatím se taková věc podařila pouze ve skandinávských zemích, Česko „poslušně“ následuje zbytek světa, kde odolnost rapidně roste. Loňské prohlášení generální ředitelky WHO Margaret Chanové je přitom dost jasné: „Náš vzkaz světu je prostý. Lidstvo je na pokraji ztráty svých zázračných léků. Pokud nepodnikneme nezbytné kroky ke zvrácení tohoto již rozběhnutého procesu, svět se ocitne v postantibiotické éře, kdy nebude možné léčit nejrozšířenější infekce a lidé na ně budou znova umírat.“
Jednou z mnoha cest, kudy se v tak vyhrocené situaci ubírat, je vnášet co nejvíce informací jak do odborné, tak laické veřejnosti, aby se řešení problému přeneslo z institucionální roviny tam, kde vzniká: do vztahu lékař–pacient. Z tohoto důvodu má antibiotický den další, doprovodné akce.
Projekt České lékárnické komory Antibiotický týden bude probíhat ve dnech od 21. do 25. listopadu v lékárnách a je v podstatě informační kampaní, zaměřenou nejen na dospělé pacienty, ale i na rodiče s dětmi. Lékárníci se budou např. pacientů ptát, co dělají, když jim lék nezabere, budou chtít znát zkušenosti s péčí o dítě trpící běžnou infekcí horních cest dýchacích a položí rodičům i záludnou otázku, zda „pouhou“ radu a doporučení režimových opatření považují za dostatečnou lékařskou péči.
K řešení problému samozřejmě mohou daleko více přispět vlády, zdravotnické instituce a farmaceutické firmy, ty však bohužel ze všech nejméně. Vývoj nových přípravků, klasický způsob, jak na rezistenci vyzrát, se do značné míry vyčerpal. Zatímco ještě v roce 1990 vyvíjelo nová antibiotika 18 farmaceutických firem, dnes čtyři. Vrážet desítky milionů dolarů do vývoje léků, jejichž spotřeba není velká, neboť se užívají jen krátkodobě (navíc se na ně brzy vyvine rezistence), a ještě ji snižuje tlak na rozumné užívání a po vypršení licence prodej generických přípravků, se zkrátka nevyplácí. V posledních čtyřiceti letech přišly na trh pouze čtyři nové třídy antibiotik a infrastruktura pro objevování, ověřování a schvalování nových je v troskách.
Další zdroj řešení, Národní antibiotické programy, byl sice přijat vládami většiny zemí světa, avšak o jejich efektivnosti většinou darmo mluvit, dovést zásady do praxe se zdařilo pouze u zmíněného „skandinávského modelu“. Jistou pomoc představuje podávání antibiotik souběžně s přípravky, které podporují jejich účinek. Avšak vůbec nejúčinnějším opatřením je uvážlivé podávání jak v terénu, tak v nemocnicích; tato možnost, praktikovaná ordinaci od ordinace, nemocnici od nemocnice, je však podmíněna znalostmi, čímž jsme se opět kruhem dostali ke smyslu pořádání akcí, jako je Evropský antibiotický den a Antibiotický týden.
Zdaří‑li se hrozbu rezistence zdolat, zvíme možná již brzy. Australský molekulární biolog Matthew Cooper a bývalý viceprezident společnosti Wyeth Pharmaceuticals David Shlaes v prestižním vědeckém časopisu Nature letos na jaře uvedli, že nezmění‑li se rychle praxe podávání antibiotik, nebudou kvůli jejich selhání umírat statisíce lidí ročně jako dosud, ale budou to miliony. Tak pesimistický výhled je o to smutnější, že se týká problému, který by při návratu k opravdu indikovanému užívání antibiotik během pár let zmizel, protože příroda, jak známo, si umí pomoci sama.
------
red
Medical Tribune
Zdroj: Medical Tribune