Nutriční den v onkologii je již tento týden
Nutriční péče je nedílnou součástí podpůrné léčby různých nemocí. Onkologie představuje obor, kde musí být výživě věnována mimořádná pozornost, neboť šance úspěšně podstoupit náročnou protinádorovou léčbu je evidentně horší u podvyživených nemocných ve srovnání se skupinou pacientů bez podvýživy. Z dat Národního onkologického registru vyplývá, že každoročně v České republice onemocní zhoubným nádorem na 80 000 lidí. U každého třetího člověka je během jeho života diagnostikováno onkologické onemocnění. Z dat získaných u cca 10 000 ambulantních onkologických pacientů v letech 2011 a 2012 vyplynulo, že průměrný český onkologický pacient má 71,4% riziko podvýživy (přičemž 28,2 procenta pacientů má střední až extrémní riziko podvýživy). Téměř šedesát procent pacientů během léčby nechtěně zhubne a čtvrtina má malý příjem stravy.
Nutriční podpora není ‚podávání drahého jídla‘, ale forma terapie optimalizující metabolické funkce a umožňující skutečně komplexní terapii. Zlepší‑li se nutriční péče, celkové výsledky léčby budou lepší.
Nádorová kachexie se ztrátou svalové hmoty a bílkovin má už v iniciální fázi závažné důsledky: riziko selhání protinádorové léčby, nižší pravděpodobnost dosažení remise, nutnost redukovat terapeutické dávky, zvýšený výskyt komplikací, častější nežádoucí účinky terapie, pokles výkonnosti. To vše ústí ve zvýšenou mortalitu. V neposlední řadě jde i o otázku ekonomickou – u pacientů ve špatném nutričním stavu ekonomicky náročná cílená léčba nemůže naplnit svůj potenciál a takto vynaložené peníze přicházejí vniveč, o prodloužení hospitalizace ani nemluvě.
Nákladná léčba je často zmařena podvýživou, přičemž náklady na nutriční podporu mohou představovat pouze cca jedno procento nákladů na samotnou protinádorovou léčbu. Když dojde k rozvoji nádorové kachexie, je už zpravidla pozdě. O čas tu jde v první řadě. Udržet dobré nutriční podmínky je relativně snadné, ale je velmi obtížné a časově náročné realimentovat podvyživeného nemocného.
Proto by mělo být automatické, že se pacientovi v malnutrici nebo v riziku jejího rozvoje dostane nutriční intervence, ideálně na podkladě spolupráce nutričního týmu.
Předpokladem cílené intervence je identifikace ohrožených pacientů. Podvýživa je mnohdy maskována a nemusíme ji „na první pohled“ poznat. Překvapivé je, že průměrný český onkologický pacient má nadváhu, ale přitom je přítomna skrytá podvýživa. Po podvýživě je proto nutno aktivně pátrat, k čemuž slouží celá řada dotazníků a nástrojů.
Od roku 2010 působí Pracovní skupina nutriční péče v onkologii (PSNPO) při České onkologické společnosti (ČOS), která sdružuje odborníky různých odborností (onkologové, internisti pracující na onkologii, gastroenterologové, nutricionisté, nutriční terapeuti atd.).
Jedním z dokladů většího důrazu na podpůrnou péči je, že doporučený postup k řešení nutričních rizik se dostal do tzv. Modré knihy – tedy zásad onkologické léčby, jež Česká onkologická společnost pravidelně aktualizuje a rozesílá všem svým členům.
Na základě snah PSNPO byla získána data dokladující příznivý vliv časné nutriční podpory. Byl také podán a následně schválen návrh možnosti předepisovat pacientům tekuté přípravky výživy přímo onkologem. Důkazem vědecké i ekonomické smysluplnosti tekuté enterální výživy (sippingu) je projekt provedený v podmínkách ČR. Posuzovali jsme efekt podpory přípravky s vysokým obsahem bílkovin na komplikace a náklady léčby pacientů s nádory střeva a konečníku. Ve studované skupině pacientů, užívajících dva kusy výživového přípravku denně, bylo zaznamenáno významné snížení pooperačních komplikací, cca poloviční výskyt infekcí a méně častá nutnost opakovaného přijetí do nemocnice. Byly také sníženy celkové náklady na léčbu.
Abychom mohli aktualizovat dostupná data a pacienty i veřejnost upozornit na nutné aspekty nutriční péče, proběhne 29. dubna 2015 ve všech onkologických ambulancích v České republice Nutriční den v onkologii, celostátní ambulantní screening v onkologických ambulancích u pacientů podstupujících terapii.
Zdroj: Medical Tribune