Nový ústav AV ČR otevřen
Prostory nové moderní budovy ÚMG budou využity nejen pro intenzivní základní výzkum, ale i pro výchovu zejména nových doktorandů a pro školení pracovníků firem v moderních metodách molekulární biologie. Vědci, kteří se zabývají molekulární genetikou, tak mohou po více než 40 letech pracovat pod jednou střechou. Navíc mají nesrovnatelně lepší podmínky a vybavení „Vznik nového ÚMG je ale spojen i s hlubokou reorganizací. Byla zrušena třetina výzkumných skupin, jež byly nahrazeny novými. Tyto nové skupiny povedou noví vedoucí pracovníci, kteří prošli náročnými výběrovými řízeními a mají zahraniční zkušenosti. Vkládám do nich velké naděje,“ uvedl prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., ředitel ÚMG. Posteskl si, že zatímco ještě před deseti lety byl největším problémem vědy nedostatek peněz na výzkum i na mzdy, nyní je limitujícím faktorem nedostatek kvalitních odborníků. Proto v novém ÚMG jsou ještě tři neobsazené laboratoře, které budou zaplněny teprve od roku 2008. „Máme tady například supermoderní kryosklad, největší v ČR. Zmražené buňky a myší embrya zde vydrží bez úhony desítky let, aby poté mohly být znovu oživeny a použity k dalšímu výzkumu. Vyplatí se to, protože geneticky modifikované myši stojí až miliony dolarů,“ sdělil prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc., předseda AV ČR. Podle něj k ÚMG za několik měsíců bude patřit i moderní zvěřinec, kde budou splněny nejnáročnější parametry pro chov pokusných zvířat. „Dnes má myš větší práva než člověk,“ řekl s úsměvem prof. Pačes. Podle něj je manuální práce laborantek už minulostí, dnes jsou robotické laboratorní přístroje schopny zpracovávat miliony vzorků za pracovní den. Jiné přístroje jsou schopny monitorovat expresi až 30 000 genů současně a umožnit tak rychlou diagnostiku genetických onemocnění. Ze zajímavých projektů, na kterých nyní vědci pracují, lze vybrat například studium molekulárních mechanismů vývoje oka jak u obratlovců, tak u „nižších“ organismů, jako jsou např. některé medúzy. Jiné laboratoře dokončují vývoj geneticky světově unikátních kmenů myší, které poslouží pro odhalování příčin některých „mnohagenových“ dědičných poruch nebo náchylnosti k některým parazitárním onemocněním. Pracovníkům ÚMG se také v nedávné době podařilo objevit několik zcela nových proteinových molekul důležitých pro správné fungování imunitních reakcí.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 14/2007, strana A3
Zdroj: