Nový trend v léčbě karcinomu ledvin a GIST
K tomu, že nádorové buňky získávají vlastnosti umožňující jim nekontrolovaně růst, množit se a metastazovat (nadměrná reakce na růstové faktory a rezistence vůči faktorům protirůstovým, nelimitovaná replikace, proliferace, invaze a metastazování do tkání, vystupňovaná neoangiogeneze a zablokovaná apoptóza), vedou změny genomu projevující se mutací, amplifikací či poruchami regulace genů a patologická produkce růstových proteinů. Stále se prohlubující poznání těchto mechanismů dnes nabízí mnohem cílenější léčbu nádorů a slibuje přeměnu nádorového onemocnění v chronický, ambulantně léčitelný stav s významně lepší kvalitou života než dosud. Nejnovějšími reprezentanty této léčby jsou i inhibitory tyrosinkináz, uplatňující se mimo jiné i v terapii karcinomů ledvin a gastrointestinálních stromálních tumorů a zkoušené i v dalších indikacích.
Tyrosinkinázy jsou buněčné enzymy, jež umožňují vazbu fosfátových skupin na aminokyselinu tyrosin; proces fosforylace slouží jednak jako molekulární vypínač, jednak jako konektor umožňující vzájemnou vazbu růstových faktorů (např. hormonů či růstových proteinů) a tedy spuštění kaskády přenosu signálů ze zevního prostředí buňky k jejímu jádru. Kinázy využívají jako zdroj fosfátu adenosintrifosfát (ATP), pokud se tedy na tyto enzymy místo ATP naváže příslušný inhibitor, k fosforylaci proteinů nedochází a přenos signálu je přerušen. Právě to je základ mechanismu účinku inhibitorů tyrosinkináz. Předností inhibitorů tyrosinkináz je především to, že působí cíleně na specifické receptory nádorové buňky. Navíc dokážou zasáhnout hned několik cílů současně, mají tedy mnohočetný účinek. Brzdí neoangiogenezi a tím snižují krevní zásobení nádorových buněk, snižují schopnost jejich růstu a proliferace a konečně zvyšují apoptózu. Pro onkologickou léčbu tak nabízejí nové naděje. Je možné je podávat bez nutnosti hospitalizace na ambulantní bázi (jedna tableta denně bez jakýchkoli složitých aplikačních systémů), mají příznivý profil nežádoucích účinků a umožňují zachovat dobrou kvalitu života léčených pacientů. Řada nádorových onemocnění by tak mohla být v budoucnu léčena jako řada jiných dlouhodobých chronických onemocnění.
Jeden z inhibitorů tyrosinkináz je sunitinib malát (Sutent společnosti Pfizer). Jemu bylo věnováno odborné symposium uspořádané za účasti několika desítek onkologů z celé republiky 28. března v Praze. O epidemiologii renálního karcinomu zde referoval předseda České onkologické společnosti prof. MUDr. J. Vorlíček, CSc., mechanismus účinku inhibitorů tyrosinkináz představil MUDr. I. Kocák, Ph.D., z Masarykova onkologického ústavu v Brně, nad současnou a budoucí léčbou renálního karcinomu se zamýšlel doc. MUDr. L. Petruželka, CSc., z 1. LF UK v Praze a přehled výsledků studií s užitím sunitinibu u pacientů s renálním karcinomem a gastrointestinálním stromálním tumorem podali doc. MUDr. J. Finek, Ph.D., z FN Plzeň a MUDr. I. Kocáková, Ph.D., z MOÚ Brno. První vlastní zkušenosti s léčbou sunitinib malátem představily v závěru symposia prim. MUDr. J. Prausová z FN Motol a prim. MUDr. V. Stáhalová z FN Na Bulovce.
Sutent (sunitinib malát) je nyní registrován a kategorizován i v České republice. Dodává se v tvrdých želatinových tobolkách pro perorální aplikaci jednou denně, v silách 50, 25 a 12,5 mg, které umožňují flexibilní dávkování a titraci dávky. Je indikován pro léčbu pokročilého a/nebo metastatického karcinomu renálních buněk a k léčbě neresekovatelného a/nebo metastatického maligního gastrointestinálního tumoru po selhání léčby imatinib mesylátem v důsledku rezistence nebo intolerance. Onkologové i pacienti získávají v novém preparátu potřebné a vítané rozšíření dosavadního portfolia protinádorových léčiv. K optimalizaci jeho využití a hodnocení klinických dat v České republice bude sloužit i speciální registr pacientů s diagnózou renálního karcinomu léčených přípravkem Sutent – RenIS, dostupný prostřednictvím webové stránky Masarykova onkologického ústavu.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 10/2007, strana A7
Zdroj: