Nový systém atestací - který návrh platí?

"Odborná lékařská veřejnost nebyla schopna se stoprocentně dohodnout na tom, jak má vyhláška vypadat,“ argumentuje ministryně Jurásková, proč loni v létě podepsala vyhlášku č. 185/2009, která dnes nevyhovuje prakticky žádnému oboru.

Oslovení předsedové odborných společností a České lékařské komory namítají, že ministerstvo už na stole takový návrh má.

Česká lékařská komora navrhuje, aby vyhláška o specializačním vzdělávání uznávala 18 základních oborů. Po absolutoriu těchto kmenů by se školenec rozhodl pro další postup. Buď by pokračoval v již započatém oboru, nebo v dalším vzdělávání v příbuzném oboru se společným kmenem. Těchto 18 kmenů pokrývá většinu odborností včetně těch hůře zařaditelných (například neurologie, dermatovenerologie, oční lékařství), které nyní nemají samostatný kmen.

Dalším požadavkem ČLK je změna financování školenců. „Chtěli jsme, aby peníze šly přímo za školencem. Ministerstvo rozhodlo jinak, protože kdyby peníze šly za školencem, neměla by z toho firma, která je na to najatá, výhodný obchod,“ uvedl pro MT mluvčí ČLK Michal Sojka. „Navrhovali jsme, aby si školenec mohl také vybírat, do jaké nemocnice půjde. Pokud nebude v dané nemocnici spokojen s tím, jak se k němu v nemocnici chovají, mohl by své peníze vzít a jít jinam.“

Dermatovenerologové: stačí změnit jednu větu

Některým oborům by přitom stačilo, aby do vyhlášky byla začleněna věta, že specializační vzdělávání je v kompetenci konkrétních akreditačních komisí a odborných společností pro jednotlivé obory. „Požadavek osmnácti základních oborů v novele zákona by mohl teoreticky vést k tomu, že se ozve devatenáctý či dvacátý obor a bude potřeba zákon upravovat znovu,“ uvedl pro Medical Tribune předseda České dermatovenerologické společnosti, prof. Petr Arenberger.

„Po skončení únorového jednání, kterého se účastnilo 17 odborných společností, jsme paní ministryni poslali souhrnné výsledky našeho jednání. Nejjednodušším řešením z našeho pohledu by bylo to, aby si každý obor ve svém výboru společnosti a v akreditační komisi ministerstva stanovil vlastní vzdělávací program, včetně prvních dvou let. Podle mého názoru má ministryně od nás k dispozici návrhy, na základě kterých lze učinit rychlou a jednoduchou novelizaci stávající vyhlášky,“ poznamenává prof. Arenberger.

Neurologové: ministerstvo se snaží věc oddalovat

Předseda České neurologické  společnosti, doc. Otakar Keller patří k nejhlasitějším kritikům nové vyhlášky o atestacích. Oproti většině svých kolegů zůstává k sobotním slibům ministryně skeptický. Změnu mu totiž osobně už slíbila jednou – koncem loňského roku. Hned v prvním lednovém týdnu ale náměstkyně Markéta Hellerová jakékoliv změny zamítla (více - Vyhlášku o postgraduálním vzdělávání měnit nebudeme).

Proto ani teď není v této věci příliš optimistický. „Bohužel nebylo řečeno konkrétně jakým způsobem se bude dále jednat a kdo bude k jednání přizván. Zdá se mi, že cílem ministerstva je jednání oddalovat a pokusit se dokázat, že lékařská veřejnost není jednotná.“

Doc. Keller za neurologickou společnost navrhuje vypustit bod 2 v rámci paragrafu č. 2 příslušné vyhlášky, který říká, že základními kmeny, které jsou součástí základních oborů, „jsou anesteziologický, gynekologicko-porodnický, hygienický, chirurgický, interní, patologický, pediatrický, psychiatrický, radiologický a kmen všeobecné praktické lékařství. Délka vzdělávání v základním kmeni činí 24 měsíců.

Podle doc. Kellera proběhlo na ministerstvu několik jednání zástupců akreditačních komisí všech oborů, kde se koordinovaly vzdělávací programy včetně kmenů pro jednotlivé odbornosti. „V našem případě například na neurologický kmen měl navazovat vzdělávací program dětských neurologů a obor rehabilitace a balneologie. Stále opakuji, že ten návrh leží tři roky na ministerstvu, prošel dlouhým připomínkovým řízením, vyjadřovali se k němu přední odborníci a je to zatím to nejlepší, co vyhovuje všem. Přední odborníci tomu věnovali mnoho svého času, tím hrůznější je postup administrativy ministerstva zdravotnictví, která toto zatajuje.“

Další jednání

Medical Tribune oslovila také  MUDr. Karla Roztočila, předsedu České angiologické společnosti, která patří ke kritikům stávají vyhlášky. „Já doufám, že slova ministryně jsou příslibem změny,“ poznamenává MUDr. Roztočil. Uznává však, že zatím žádný jednotný návrh ze strany různých odborných společností předložen nebyl. „Ano, bude potřeba, aby se lékařské společnosti dohodly na alternativní podobě zákona. Určitým východiskem nového znění by mohl být návrh České lékařské komory.“

Konkrétní příslib ministryně Juráskové ke změně předatestačního zákona vznikl díky iniciativě sdružení Mladí lékaři, kteří na toto téma uspořádali v sobotu konferenci.

Na dotaz Medical Tribune, zda bude sdružení nějakým způsobem koordinovat návrhy  zástupců  jednotlivých oborů, odpovídá za Mladé lékaře MUDr. Tomáš Kocourek: „Samozřejmě oslovíme jednotlivé odborné společnosti, k tomuto jsme byli paní ministryní vyzváni a je jen v našem zájmu, abychom na řešení problematiky vzdělávání lékařů aktivně participovali. Stran koordinace si představujeme úzkou spolupráci s ČSL JEP a ČLK.“

Iva Bezděková, www.tribune.cz