Nový oblek lépe chrání před radiací a umožňuje operatérům pracovat nalehko

Zero‑Gravity je název pro oblek chránící lékaře před rentgenovými paprsky na operačních sálech. Oblek je následuje všude, kam se pohnou, aniž by museli nést jeho tíhu na svých bedrech. Výrazně tak šetří zdraví ramen, zad, svalů i kloubů, navíc poskytuje vyšší ochranu před zářením než běžně užívané ochranné zástěry. Lze jej doplnit i chráničem hlavy a krku.

Patentovaný závěsný systém radiační ochrany Zero‑Gravity plní především dva hlavní úkoly – ochranu lékaře před škodlivými účinky ionizujícího záření a eliminaci hmotnosti olověné vesty. Jak na tiskové konferenci vysvětlil produktový manažer společnosti Biotronik Ing. Daniel Pešek, systém tvoří ochranný oblek, v němž je místy až jeden milimetr silný olověný plát (tloušťka plátu u běžné vesty je 0,25–0,5 mm), akrylátový obličejový štít, který chrání hlavu, oči a mozek operatéra, a závěsný systém, díky němuž se může oblek pohybovat po místnosti, v níž je umístěn. Lékař nemusí mít ochrannou vestu po celou dobu operace na sobě, ale může si ji snadno nasadit jen na dobu, kdy je to potřeba. Přitom dochází k celkové redukci absorbovaného záření o 93,9 procenta.

„Systém Zero‑Gravity je nabízen v různých konfiguracích, takže se dá přizpůsobit nejen široké škále procedur, ale i různě tvarovaným místnostem. V Česku jej aktivně využívají zatím jen kardiologové z Městské nemocnice Ostrava, ale například v sousedním Německu nebo Rakousku je už běžnou součástí mnoha nemocnic a zdravotnických zařízení,“ dodává Ing. Pešek. Na vině zatím ojedinělého používání moderního ochranného systému, který je v ČR dostupný již téměř rok, může být vysoká pořizovací cena, ale i neochota měnit pracovní návyky.

„Vesta Zero‑Gravity umožňuje lékařům pracovat tzv. nalehko – visí ze stropu, je mobilní kolem vlastní osy a díky posuvnému systému se pohybuje tam, kam je potřeba. Zároveň umožňuje větší radiační ochranu, protože disponuje silnější vrstvou olova, v některých částech až 1 mm, a tudíž chrání víc než standardní vesta. Ne u všech výkonů je tento systém vhodný, a proto musíme vybírat, kdy nám pomáhá a kdy je spíš trochu na obtíž. Někdy totiž operatér potřebuje být obratnější, což mu lépe umožňuje standardní olověná vesta,“ uvádí primář kardiologie Městské nemocnice Ostrava MUDr. Marcel Heczko, který se svým týmem oblek od října 2023 používá a učí se s ním pracovat.

K eliminaci hmotnosti dochází pomocí vyvažovače, kdy při správném nastavení lékař vůbec nevnímá hmotnost vesty na svém těle. Právě díky nulové hmotnosti pak nezpůsobuje dlouhodobé ortopedické komplikace. „Vedle ochrany před zářením tedy zajišťuje i ortopedickou ochranu. V současné době jsou na trhu dvě varianty, buď podlahový závěsný systém, nebo stropní ukotvení. Obě umožňují prakticky neomezený pohyb lékaře podél operačního stolu, v průběhu zákroku lze vestu snadno sejmout a věnovat se operačnímu výkonu a v případě nutnosti se do ní opět jednoduše obléci. Výhodou stropního ukotvení je, že při výkonu lze vestu použít na obou stranách operačního stolu. Na stropní ukotvení lze zavěsit dvě ochranné vesty.

Portfolio výrobků radiační ochrany pro lékaře rozšířila společnost Biotronik v současné době o čelenku a nákrčník k ochraně hlavy a krku vyrobené z inovativní průlomové textilie pro ochranu před zářením. HeadPeace je pohodlná čelenka pro snížení radiace v horní části hlavy a MindPeace je unikátně navržený límec na štítnou žlázu s rozšířeným panelem pro snížení radiace v dolní a střední části hlavy. Díky speciálnímu patentovanému tvaru poskytuje vyšší ochranu než dosavadní ochranné pomůcky. Přídatná ochrana hlavy absorbuje 97 procent záření. Čelenka je k dispozici ve třech velikostech, nákrčník ve čtyřech. Oproti běžně používaným typům neobsahuje tato čelenka ani nákrčník olovo. Použita je dvouvrstvá technologie z bismutu a antimonu, které mají podobné absorpční vlastnosti jako olovo (ekvivalent 0,25 mm olova u čelenky, u nákrčníku 0,35 mm), ale s tím rozdílem, že jsou lehčí a nedochází k ortopedické zátěži.

Ochrana zdraví operatéra by měla být samozřejmostí

Lékaři provádějící intervenční zákroky jsou chronicky vystaveni ionizujícímu záření, o kterém je známo, že představuje zvýšené riziko vzniku zhoubných onemocnění. Této problematice se ve studii Nádory mozku a krku u lékařů provádějících intervenční procedury věnoval tým odborníků v roce 2013 a výsledky své práce publikoval v Am J Cardiol 2013;111:1368–1372. „Nedávno jsme zaznamenali devět případů nádorů mozku u intervenčních kardiologů. Následně jsme obdrželi hlášení o dalších 22 případech po celém světě. Data nám byla předána během několika posledních měsíců. Pro všechny případy, kde to bylo možné, jsme se snažili získat základní údaje, včetně věku, pohlaví, typu nádoru a postižené strany, specializace (kardiolog vs. radiolog) a počtu let v praxi,“ uvádějí autoři práce. Údaje byly získány z lékařských záznamů, rozhovorů s pacienty, pokud to bylo možné, nebo s rodinnými příslušníky a/nebo kolegy.

Práce dokumentuje nádory mozku a krku vyskytující se u 31 lékařů: 23 intervenčních kardiologů, dvou elektrofyziologů a šesti intervenčních radiologů. Všichni pracovali delší dobu (12 až 32 let, průměr 23,5 roku) v aktivní intervenční praxi s expozicí ionizujícímu záření na katetrizačních sálech. Nádory zahrnovaly 17 případů (55 %) multiformního glioblastomu (GBM), dva astrocytomy (7 %) a pět meningeomů (16 %). Ve 26 z 31 případů byla k dispozici data ohledně postižené strany mozku. Nejvýznamnějším zjištěním v této zprávě byl neúměrný počet nádorů na levé straně mozku, oblasti hlavy, o které je známo, že je nejvíce vystavena záření a nejméně chráněna tradiční ochranou. Malignita byla levostranná ve 22 (85 %) případech, ve střední části u jednoho a pravostranná u tří lékařů. Jak již v roce 2013 zdůraznili autoři studie, tyto výsledky vyvolávají další obavy týkající se zhoubných nádorů mozku vznikajících u lékařů provádějících intervenční výkony. „Vzhledem k tomu, že mozek je relativně nechráněný a levá strana hlavy je více vystavena záření než pravá, tyto nálezy ukazující nepřiměřený počet levostranných nádorů naznačují možnost příčinné souvislosti s vystavením se záření v rámci zmíněných profesí,“ uzavírají autoři studie.

Vedle nebezpečného záření má na zdraví operatérů neblahý vliv i hmotnost ochranných zástěr. Zejména při delších operačních výkonech pak představuje výraznou zátěž vedoucí k následným problémům se zády, kyčlemi nebo koleny. Právě bolesti zad patří k nejčastějším problémům zdravotníků. Trápí nejen sestry, které často manipulují s těžkými pacienty, ale i lékaře, kteří tráví hodiny na operačních sálech a při výkonech pracují s rentgenovým zářením. Po celou dobu operace, která může trvat i několik hodin, mají na sobě ochranné olověné zástěry, které váží až šest kilogramů, i když se samotným zářením pracují třeba jen pár minut. Týká se to například intervenčních kardiologů, ortopedických chirurgů či revmatologů.

Zdravotní rizika u intervenčních kardiologů v současné dekádě ukazuje průzkum SCAI (Society for Cardiovascular Angiography and Interventions) z roku 2014. Ten odhaluje, že 49 procent intervenčních kardiologů utrpělo jedno nebo více ortopedických poranění jako přímý důsledek své práce na katetrizačním sále, přičemž sedm procent muselo omezit počet zákroků kvůli radiaci a devět procent si muselo vzít volno ze zdravotních důvodů.

Zero‑Gravity figuruje v guidelines ESVS 2023 pro klinickou chirurgii

V roce 2023 byla aktualizována doporučení Evropské společnosti pro cévní chirurgii (ESVS). Guidelines pro klinickou praxi nově obsahují oddíl nazvaný Závěsné osobní systémy radiační ochrany. Tento dodatečný oddíl a v něm obsažená doporučení vznikly na základě rozsáhlých klinických zkušeností se systémem Zero‑Gravity, který získal doporučení třídy IIa. Podle doporučení 38 by používání tohoto celotělového štítu zabraňujícího radiaci mělo být zváženo u vysokodávkových endovaskulárních procedur.

Systémem Zero‑Gravity se lékaři zabývali již v roce 2021, kdy vznikly hned tři vědecké publikace poukazující na jeho přínos (Zanca et al., Sacido‑Rios et al., Brandt et al.) Zajímavé je, že všechny tři studie byly provedeny cévními chirurgy.

Ve studii Hodnocení závěsného systému radiační ochrany ke snížení expozice operatéra při kardiologických intervenčních výkonech (Zanca et al.) autoři potvrdili, že systém Zero‑Gravity má velký potenciál výrazně snížit dávku radiačního záření v pracovním prostředí téměř k nule. Při použití tohoto systému byla potvrzena redukce radiační dávky o 83 procent, 92 procent a 86 procent v pořadí mozek, levé a pravé oko. V klinických podmínkách došlo k redukci u levého oka o 79 procent a 83 procent pro angiografii a výkony PCI (p < 0,001). Průměrná redukce pro horní část paže byla 96 procent a 93 procent pro angiografii a procedury PCI (p < 0,001). Podle autorů studie má systém Zero‑Gravity velký potenciál výrazně snížit dávku záření operatérů vytvořením pracovního prostředí s téměř nulovou radiací.

Ve své práci Závěsný oblek s olovem a dávky záření během koronarografie (Sacido‑Rios et al.) autoři uvedli: „Kumulativní ozáření lékaře z 50 procedur pomocí Zero‑Gravity je podobné jako u jediného zákroku, u něhož je používána klasická olověná zástěra.“ Kromě toho dochází k výraznému snížení radiace v celém spektru kategorií BMI. Proto je potřeba tuto oblast i nadále sledovat, protože tato data mohou být v době narůstajícího počtu obézních pacientů vyžadujících katetrizační zákrok důležitá (viz tabulku).

Stejně tak i studie Zlepšená ochrana operatéra a asistenta před rozptylovým zářením v intervenční kardiologii při používání závěsného systému radiační ochrany (Brandt et al.) jednoznačně potvrdila výrazné snížení radiace při použití Zero‑Gravity pro operatéra i asistenta.

Přínosů moderního systému Zero‑Gravity je hned několik:

• Snižuje únavu a ortopedická zranění vyplývající z rutinního nošení těžkého ochranného oděvu, aniž by byla ohrožena radiační ochrana.
• Ve srovnání s konvenčními olověnými zástěrami se spodními štíty poskytují štíty namontované na strop vynikající ochranu operátora během skiaskopie.
• Umožňuje lékařům svobodu pohybu, zejména při náročných výkonech.
• Je flexibilní a lze jej přizpůsobit potřebám jakéhokoli prostředí ­místnosti.