Nový objev umožní vývoj účinných onkovakcín

Výzkumníci Cancer Research UK London Research Institute nalezli protein, jenž je specifický a unikátní pro dendritické buňky. Tyto buňky jsou odpovědné za spuštění imunitního systému organismu při infekci patogenními organismy. Takové proteiny představující „visačky“ (tags) či „specifické indikátory značení“ se ve vědeckém světě hledají přes 30 let, ale zatím jich bylo nalezeno velmi málo a nebyly dostatečně specifické. Nové vakcíny by měly být nasměrovány právě na tento „indikátor značení“ a navést imunitní systém organismu ke specifickému ataku na nádorové buňky a patogeny, včetně HIV nebo malárie.

„Vakcíny mobilizují armádu T lymfocytů k útoku na potenciálně nebezpečné cizí molekuly, jako jsou ty, které se nacházejí na patogenec h. Dendritické buňky slouží přitom jako mesengeři, kteří T lymfocytům sdělí, co mají napadnout,“ vysvětlil vedoucí autor výzkumné práce Caetano Reis e Sousa. „Nalezli jsme nyní jakousi ‚visačku‘ na dendritických buňkách, protein nazvaný DNGR-1, který může pro vakcíny posloužit jako cílová struktura. Vakcíny ponesou vzorek cizí molekuly, na kterou je třeba zaútočit, a dodají ji proteinu DNGR-1 na dendritických buňkách. Ty pak následně budou prezentovat tuto molekulu armádě T lymfocytů s instrukcí atakovat,“ vysvětlil dále Reis e Sousa.

Současné onkovakcíny nejsou příliš efektivní

Od objevu dendritických buněk v roce 1973 vědci stále hledali unikátní indikátory značení, které by mohly být použity k cílené dodávce vakcín jen k těmto buňkám, ale zatím nalezli pouze takové, které existují i v jiných typech buněk. Dodávka imunologické informace mnoha typům buněk však není efektivní, neboť při tomto postupu jsou vydávány často protichůdné instrukce o tom, které molekuly je třeba atakovat, nebo se tato informace takzvaně rozředí. A to je důvod, proč bylo pro výzkumníky nalezení specifického proteinu nacházejícího se pouze v dendritických buňkách enormně důležitou výzvou.

Zatím se vyvíjejí vakcíny hlavně proti melanomu

Onkologické vakcíny směrované na DNGR-1 se budou skládat ze dvou částí. První bude obsahovat kopii specifické karcinomové molekuly. To bude zprávou, „na koho zaútočit.“ Druhá část bude chemický adjuvant, který předá dendritické buňce informaci, že tato karcinomová buňka je nebezpečná a že je třeba vydat T lymfocytům pokyn k její destrukci. „Tento skvělý objev demonstruje, jak základní výzkum fundamentálních mechanismů imunologie může nabídnout nový pohled na možnosti vývoje nových a efektivních terapeutických onkologických vakcín bez závažných nežádoucích účinků,“ uvedl Richard Treisman, ředitel Cancer Research UK London Research Institute.

Nyní jsou známy dva hlavní typy onkologických vakcín – vakcíny k onkologické prevenci a vakcíny k terapii karcinomu. Vakcíny patří k nejzajímavějším oblastem onkologického výzkumu, jenž se ale nyní nachází ve velmi raném stadiu. Do této doby prospěly onkovakcíny jen velmi malému počtu pacientů. Zatím se velká část výzkumných prací věnuje vakcinační terapii melanomu, částečně proto, že úspěšné terapie pro pokročilá stadia melanomu dosud nejsou k dispozici.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 17/2008, strana C16

Zdroj: