Nový lék v léčbě hypertenze „pracuje za dva“
V rámci studie bylo randomizováno 114 pacientů, u nichž byl ambulantně naměřen průměrný denní systolický tlak 140 až 179 mm Hg. Jednalo se buď o nově diagnostikované naivní pacienty, nebo o pacienty, kteří se podrobili třítýdennímu až čtyřtýdennímu podávání placeba, čímž byla z jejich organismu odstraněna rezidua předchozí antihypertenzivní medikace.
Pacienti byli rozděleni do skupiny s aplikací placeba a do skupin s medikací zkoumaného přípravku (PS433540) v dávkách 200 nebo 500 mg po dobu čtyř týdnů.
Konečná analýza nakonec zahrnovala data 93 pacientů průměrného věku 60 let, většinou mužského pohlaví.
První data nadějná, ale…
„Po čtyřech týdnech terapie nejvyšší dávkou testované látky (500 mg) došlo k redukci průměrného v ordinaci měřeného systolického tlaku o 17,3 mm Hg, což je zhruba ekvivalentní efektu přidání druhého léku ke standardní antihypertenzivní monoterapii,“ uvedl Joel M. Neutel z University of California ve městě Irvine.
Po stanovené době došlo u 35 pacientů ve skupině s dávkou 200 mg k redukci průměrného 24hodinového ambulantního systolického tlaku o 12,2 mm Hg a diastolického tlaku o 9,3 mm Hg v porovnání s placebovou skupinou, kde nedošlo k žádné měřitelné změně v krevním tlaku (P < 0,001). U 33 pacientů užívajících 500 mg přípravku s názvem PS433540 bylo dosaženo redukce v 24hodinovém ambulantně monitorovaném systolickém tlaku o 14,8 mm Hg a v diastolickém tlaku o 10,1 mm Hg, přičemž v placebové větvi nedošlo k žádné měřitelné změně krevního tlaku (P < 0,001). V případě měření tlaku lékařem v ordinaci byla zjištěna redukce systolického tlaku o 17,3 mm Hg (při dávce 500 mg PS433540) a 16,9 mm Hg (při dávce 200 mg PS433540) versus pokles o 4,2 mm Hg v placebové skupině. Také redukce diastolického tlaku byla signifikantní (P < 0,001 u obou skupin).
„V terapii hypertenze hovoříme o tzv. pravidle deseti. Nasazením monoterapie dosáhneme redukce kolem 10 mm Hg. Když přidáme druhý lék, docílíme jen asi poloviny původní redukce,“ upozornil Neutel. Uváží-li se toto schéma, pak podle něj prostřednictvím přípravku PS433540 lze dosáhnout účinku srovnatelného s efektem kombinační terapie.
Jackson T. Wright, Jr., z University Hospitals of Cleveland a Case Western Reserve Medical School, jenž je členem správní rady American Society of Hypertension, připustil, že demonstrované výsledky studie byly pozoruhodné. Ale upozornil, že zatím se jedná jen o data z jedné studie a pouze ze čtyřtýdenního sledování. „V takovém případě je obtížné posoudit bezpečnost léků, které jsou typicky chronickou medikací,“ mínil Wright.
Přípravek byl dobře tolerován bez výskytu periferního edému při aplikaci léku v dávce 200 mg. Při vyšším dávkování se sice v jednom případě periferní edém vyskytl, ale podobný nález byl i v placebové skupině.
DARA může být velmi nadějným lékem, říkají čeští odborníci
„Nový přípravek PS433540, který má předběžný název DARA a spojuje kombinovanou blokádu receptorů jednak pro angiotensin II – AT1 a jednak pro endotelin ET1, se v pilotní studii ukázal jako antihypertenzivum s významným snížením krevního tlaku během 24hodinového sledování, také bezpečnost stran jaterních testů v této studii se ukázala jako dobrá. Jenže jak říká klasik: ‚Nač stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko‘, to znamená, že si musíme počkat na výsledky multicentrických studií, které jednak potvrdí antihypertenzní účinnost, jednak hlavně bezpečnost této látky. Dobře víme, že mnoho velkých klinických studií vyřadilo řadu nadějných přípravků na léčbu KV onemocnění právě pro nežádoucí účinky,“ uvedl prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc., z I. interní kardioangiologické kliniky LF MU a FN u sv. Anny v Brně. Bude-li však bezpečnost a účinnost prokázána, jeví se podle něj DARA (PS433540) jako velmi nadějný lék pro léčbu hypertenze, srdečního selhání, pacientů po infarktu myokardu a diabetického postižení ledvin.
Vzhledem ke slibné léčebné odpovědi a nízké toxicitě pozorované při aplikaci dávky 500 mg již v současné době probíhá další fáze studie a zkouší se aplikace léku v dávce 800 mg proti aktivní kontrolní skupině (irbesartan).
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 18/2008, strana A7
Zdroj: