Nový kmen ptačí chřipky je mimořádně zrádný

Kmen ptačí chřipky H7N9, který v Číně usmrtil podle posledních údajů více než dvě desítky lidí, je podle expertů WHO velmi letální a přenáší se na člověka snadněji než jiné kmeny. V současnosti je potvrzena nákaza u 108 lidí. Tým odborníků, který minulý týden začal působit v Číně, konstatoval, že jedním z problémů je, že tento kmen nepůsobí u drůbeže snadno patrné onemocnění, a je tedy těžké odhadnout, do jaké míry je nyní rozšířen – může se šířit chovem, aniž by to někdo zaznamenal. 24. dubna již byl zaznamenán první případ importované nákazy na Tchaj‑wanu u obchodníka, který předtím cestoval po Číně.

Čínská Národní komise pro zdraví a plánování rodiny oznámila 31. března 2013, že zaznamenala tři případy nákazy lidí ptačím chřipkovým virem H7N9. Dva z těchto pacientů zemřeli na těžkou pneumonii. V následujících dnech nemocných rychle přibývalo. Pětina nemocných zemřela. Onemocnění se rozšířilo do provincie An‑chuej, Ťiang‑su a Če‑tiang a do velkoměst, jako jsou Peking a Šanghaj.

„Tak prudký nárůst v tak krátkém čase svědčí o tom, že situace je opravdu vážná,“ říká jeden z předních světových expertů na chřipkové viry Michael Osterholm působící v USA na University of Minnesota v Minneapolisu.

Zdroj nákazy se nedaří odhalit. Virus H7N9 se jen málokdy podařilo odhalit v divokých ptačích populacích či u domácí drůbeže. U opeřenců nevyvolává zjevné onemocnění. Tím se liší například od mnohem známějšího ptačího chřipkového viru H5N1, který se prozradí úhynem nakažených ptáků. Infekce virem H7N9 však může probíhat zcela nepozorovaně.

Čína rozběhla rozsáhlé kontroly v chovech drůbeže a na drůbežích trzích. Ty odhalily virus H7N9 u živých kuřat, holubů a kachen prodávaných v Šanghaji a ve městě Chang‑čou, jež je metropolí provincie Če‑tiang. Virus izolovaný od ptáků se nápadně podobal virům, které vyvolávají onemocnění lidí. Úřady nařídily neprodleně likvidaci desetitisíců kusů drůbeže a uzavření drůbežích trhů. Není jisté, zda je drůbež zdrojem infekce u lidí. Řada nemocných sice přišla s drůbeží do kontaktu, ale u mnohých nebyl žádný kontakt s ptáky či jinými zvířaty zaznamenán. Ve hře je i možnost, že primárním zdrojem viru H7N9 jsou volně žijící ptáci. Ohnisko nákazy se nachází v okolí delty řeky Jang‑c’ ‑ťiang, kam přilétají početné tažné ptačí populace.

Byly provedeny první analýzy dědičné informace virů H7N9. Osm segmentů jejich RNA obsahuje pouze sekvence, které jsou známé od jiných ptačích chřipkových virů. Virus kombinuje sekvence nejméně tří již známých ptačích virů. Některé sekvence připomínají částí dědičné informace viru H9N2 nalezeného nedávno v Číně u kura domácího a holubů. Ptačí chřipkové viry H9N2 jsou prakticky neškodné a široce rozšířené. Vyskytují se nejen v Asii, ale i v Evropě. Gen pro hemaglutinin H7 se nápadně podobá hemaglutininu z viru H7N3, který byl identifikován před dvěma roky u kachen v Číně. Gen pro neuraminidázu N9 má nejblíže k neuraminidáze virů H11N9 nacházených v Evropě i Asii nejen u domácích kachen, ale také u volně žijících ptáků. Virus H7N9 vykazuje výraznou citlivost k inhibitorům neuraminidázy, jako je oseltamivir a zanamivir. Amantadin a rimantadin na tento typ viru neúčinkují.

Genetické analýzy už odhalily některé z dědičných dispozic pro přeskok viru H7N9 z ptáků na člověka. Gen pro hemaglutinin H7 nového viru nese hned několik mutací postihujících sekvence pro vazebné místo hemaglutininové molekuly. Tyto změny dědičné informace mu usnadňují vazbu na povrch savčích buněk. Podobně zvýšily schopnost viru H7N9 přežít v savčím organismu i mutace genu PB2 pro podjednotku virové polymerázy. Stále však není jasné, zda se lidé nakazili virem H7N9, který už byl přizpůsoben množení v organismu savců, nebo zda se tyto adaptace objevily až poté, co se ptačími viry bez těchto adaptací nakazili lidé. Druhou možnost považují virologové za méně pravděpodobnou, nicméně prozatím ji nevylučují. Ve hře je i možnost, že zdrojem nákazy jsou domácí prasata. V této souvislosti je připomínán incident, kdy se v toku řeky protékající Šanghají objevily tisíce uhynulých prasat. Testy 34 zvířat byly negativní, ale počet prověřených zvířat byl poměrně malý a navíc mohl být virus v mrtvých tělech již degradován.

Na adresu Číny zazněla kritika, že oznámila výskyt viru H7N9 teprve šest týdnů po onemocnění prvního člověka. Epidemiologové však přístup Číny ocenili a dávají jej do ostrého protikladu s reakcí čínských úřadů na epidemii SARS před deseti lety. Tehdy měli čínští epidemiologové a virologové velké problémy s identifikací viru a oficiální místa se snažila epidemii tajit. Podle mínění mnoha expertů postupovali čínští zdravotníci a vědci na jedné straně velmi zodpovědně, ale na druhé straně tak rychle, jak jen to bylo v dané situaci možné. Slabým místem v čínské epidemiologické kontrole zůstává podle čínských i zahraničních expertů tamější ministerstvo zemědělství, které uděluje povolení pro sběr dat a vzorků z chovů drůbeže. Další Achillovou patou čínské epidemiologie je nedokonalé vybavení mnoha nemocnic, jejichž laboratoře nedokážou odlišit jednotlivá virová onemocnění. Objevily se i případy, kdy byli lidé nakažení virem H7N9 léčeni čajem z borytu barvířského (Isatis tinctoria) označovaného jako banlangen. Ten je v tradiční čínské medicíně používán k léčbě respiračních onemocnění. Stejná léčba komplikovala už před deseti lety boj s epidemií SARS.

Zatím se neprokázalo šíření viru H7N9 z člověka na člověka. Ve prospěch nákazy přímo od zvířecích přenašečů svědčí i značná genetická heterogenita virů izolovaných od jednotlivých pacientů. Nedávné kontroverzní pokusy s virem H5N1 nicméně prokázaly, že schopnost přenosu mezi savci se může i u typických ptačích chřipkových virů vyvinout poměrně snadno a rychle. Epidemiologové se shodují v tom, že dokud je pro infekci zapotřebí přímý kontakt s nemocným zvířetem, existuje reálná šance, že se chřipkový virus H7N9 nerozšíří mimo Čínu.

Zdroj: Medical Tribune