Novinky v boji proti meningokokům séroskupiny B

Pohled na aktuální vývoj a novinky v oblasti prevence invazivních meningokokových onemocnění přinesly v rámci satelitního sympozia společnosti Pfizer další dvě přednášky. První sdělení zaměřené na studium proteinu vázajícího faktor H, aktivní složky nové vakcíny proti meningokokům séroskupiny B, prezentovala MUDr. Pavla Křížová, CSc., z Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy Centra epidemiologie a mikrobiologie Státního zdravotního ústavu v Praze. Ve druhé přednášce se primářka MUDr. Hana Roháčová, Ph.D., z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce věnovala nebezpečí meningokokových infekcí a důležitosti očkování u adolescentů a dospělých.

Protein vázající faktor H – mechanismus účinku nové vakcíny

Epidemiologie invazivního meningokokového onemocnění (IMO) je mezinárodně velmi sledována, vývoj nemocnosti je monitorován podle věku a séroskupin. Dle recentních dat způsobuje 74 procent IMO ve všech věkových skupinách v Evropě bakterie Neisseria meningitidis séroskupiny B. Některé země již zařazují očkování proti meningokokům séroskupiny B do doporučeného očkování a národních imunizačních programů.

Doktorka Křížová přiblížila historii objevení proteinu vázajícího faktor H (factor H binding protein, fHBP), který se stal kandidátem a posléze složkou nově dostupné rekombinantní vakcíny. „Jedná se o antigen, který vyvolává tvorbu baktericidních protilátek proti meningokoku séroskupiny B, dříve byl znám také pod označením LP2086. Tento lipoprotein byl identifikován pomocí extrakce z proteinů zevní membrány meningokoka. Jako kandidát na účinnou vakcínu byl prvně prezentován v roce 2002 na International Pathogenic Neisseria Conference.“

Na povrchu exprimovaný fHBP na sebe váže faktor H, který přirozeně cirkuluje v lidské plazmě. Jeho vyvázáním překonává meningokok imunitní systém a dochází k rozvoji infekčního onemocnění. Imunizace antigenem fHBP vede k tvorbě baktericidních protilátek, které působí za spoluúčasti komplementu. Dochází k usmrcení a k bakteriolýze Neisseria meningitidis a k následné fagocytóze.

Pokrokem na poli výzkumu účinku fHBP je metoda MEASURE (meningococcal antigen surface expression assay) na principu průtokové cytometrie, která umožňuje kvantitativně identifikovat varianty fHBP na povrchu meningokoka, a tedy určit, jaká je pravděpodobnost, že bude meningokok usmrcen protilátkami, jejichž tvorbu antigen vyvolává. Metoda byla poprvé prezentována na konferenci European Meningococcal Disease Society v roce 2011.

Existují dvě podčeledi fHBP – A a B, více než 96 procent invazivních izolátů meningokoků séroskupiny B v Evropě exprimuje varianty fHBP na povrchu bakterie. V Evropě a ve Spojených státech amerických je to přibližně ve 30 procentech podčeleď A a u 70 procent invazivních izolátů podčeleď B. V jižní Africe je například zastoupení zcela odlišné, proto je dobré vědět, jak jsou podčeledi zastoupeny v izolátech, které se vyskytují v té dané zemi.

„Národní referenční laboratoř pro meningokokové nákazy se zapojila do mezinárodních studií fHBP, což považuji za jednu ze základních funkcí národních referenčních laboratoří – pokud je na obzoru nová vakcína, tyto laboratoře by se měly snažit zjistit, jestli je vakcína vhodná, aby vstoupila do dané země,“ vysvětlila MUDr. Křížová.

Na velkém souboru izolátů se vedle rozdílů v oblastech výskytu ukázal také rozdíl v zastoupení podle věku. U dětí mladších než jeden rok je například významně vyšší zastoupení podčeledi A.

Nová dvousložková rekombinantní vakcína Trumenba je určena pro osoby ve věku od deseti let. Ve Spojených státech byla registrována v říjnu 2014, v Evropě pak v květnu 2017. Účinnou složkou této vakcíny je fHBP, který je ve vakcíně zastoupen stejným dílem podčeledí A a B.

V roce 2015 bylo Advisory Committee on Immunization Practices (ACIP) v USA doporučeno očkování touto dvousložkovou vakcínou. V Evropě je implementace této vakcíny plánována a diskutována.

Zářijová konference European Meningococcal and Haemophilus Disease Society 2017 konaná v Praze přinesla zajímavé informace, že očkování touto vakcínou vyvolává robustní protilátkovou odpověď adolescentů a mladých dospělých po podání druhé a třetí dávky (Beeslaar J.) a vyvolává také tvorbu baktericidních protilátek i proti non‑B meningokokům (Jones T. R.) Nicméně klinický význam zatím není znám, z tvorby protilátek nelze odvozovat protektivní účinek proti non‑B meningokokům.

„Na základě studií, kterých jsme měli možnost se zúčastnit, je tato nová dvousložková vakcína vhodná pro použití v České republice. V programu surveillance IMO bude potřeba sledovat molekulárními metodami pokrytí invazivních izolátů touto vakcínou nejen v průběhu času, ale i z hlediska věkových skupin,“ shrnula své sdělení doktorka Křížová.

Meningokokové infekce a očkování u adolescentů a dospělých; nová vakcína proti meningokokům skupiny B 

„Meningokokové infekce mohou člověka postihnout v kterémkoli věku, nejvíce se vyskytují u dětí do čtyř let věku a u dospívajících. Nákaza se přenáší vzdušnou cestou, při nahromadění většího počtu lidí či v uzavřených prostorách je přenos pravděpodobnější. Ve světě se za rok objeví asi 500 000 onemocnění, úmrtnost se pohybuje kolem deseti procent a dlouhodobé následky kolem dvaceti procent. Mezi trvalé následky patří kognitivní poruchy, ztráta sluchu či další neurologická postižení, amputace, deficit motoriky, postižení kloubů, jizvy, renální postižení a další,“ uvedla v druhé přednášce primářka MUDr. Hana Roháčová, Ph.D., z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce.

Onemocnění obvykle začíná náhle, příznaky mohou být zpočátku nespecifické. U dospívajících jsou meningokoková onemocnění spojena s vyšší úmrtností. Příčinou může být pozdější příjem k hospitalizaci. U meningokokových sepsí často lidé vyčkávají, infekce se projevuje nespecifickými příznaky (horečka, neklid), na rozdíl od meningitidy zde zpočátku není přítomna porucha vědomí. Později dochází k poruchám srážlivosti, ke krvácivým projevům (petechie, sufuze) či k uzávěru drobných cév, který může vést k nekrózám různých částí těla od ušních boltců, nosu, kůže až po končetiny.

Meningokok je bakterie dobře citlivá na řadu antibiotik (peniciliny, makrolidy, v zahraničí jsou používány chinolony či kotrimoxazol), nicméně nejdůležitější v léčbě je podat antibiotika co nejdříve, bakterie je schopna nastartovat multiorgánové selhání a přes veškerou péči se nemusí podařit pacienta zachránit. Mezi další léčebné postupy patří podpora oběhu, dýchání, léčba krvácivé poruchy, dialýza. Osobám, které jsou s nemocným v úzkém kontaktu, jsou podána profylakticky antibiotika.

Adolescenti jsou nejčastějšími nosiči a pravděpodobně největším zdrojem infekce pro ostatní věkové skupiny. Přenos N. meningitidis podporuje typické chování adolescentů (líbání, kouření, společenské akce často v uzavřených prostorách, sdílení nápojů a nádobí, cestování). Proto je velmi důležitá prevence IMO. Očkování chrání přímo očkovaného a redukcí počtu nosičů může být nepřímou ochranou pro populaci.

Primářka Roháčová v závěru prezentace představila novou očkovací látku proti meningokokům skupiny B s obchodním názvem Trumenba, která bude v České republice dostupná od ledna 2018. Je určena pro děti ve věku od 10 let a dospělé. Jedná se o rekombinantní vakcínu, jejíž aktivní složkou je protein vázající faktor H (fHbp) obou podčeledí A a B, aby bylo zajištěno široké pokrytí kmenů Neisseria meningitidis séroskupiny B.

Zdroj: MT