Přeskočit na obsah

Nová aplikace pro domácí měření zefektivňuje kontrolu hypertenze

aplikace
Foto: shutterstock.com

Hypertenze je často označována jako tichý zabiják, protože mnoho pacientů o svém vysokém krevním tlaku neví, dokud nedojde k vážným komplikacím. Správné měření krevního tlaku mimo ordinaci se ukazuje jako klíčový faktor pro kontrolu krevního tlaku a správnou titraci antihypertenzní léčby. Toto téma bylo jedním z bodů XLI. konference České společnosti pro hypertenzi, která se konala ve dnech 3. až 5. října 2024 v Mikulově. Společnost PRO.MED.CS Praha a. s. zde v rámci svého sympozia představila novou aplikaci „Vím, proč měřím krevní tlak“, která lékařům usnadňuje sledování hypertenze a zlepšuje compliance pacientů díky podpoře pravidelného a přesného domácího měření krevního tlaku.

Hypertenze je jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů pro vznik závažných kardiovaskulárních a cerebrovaskulárních onemocnění, jako jsou cévní mozková příhoda, infarkt myokardu nebo selhání ledvin. Navzdory pokročilé diagnostice a léčbě se počet pacientů s tímto onemocněním neustále zvyšuje. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) trpí na celém světě hypertenzí 1,3 miliardy lidí, přičemž jejich počet se mezi lety 1990 a 2019 zdvojnásobil. V České republice podle nejnovějších údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) vzrostl mezi lety 2013 až 2023 počet pacientů s hypertenzí o 23 procent.

Na alarmující nárůst počtu hypertoniků pravidelně upozorňuje Světový den hypertenze, pořádaný Světovou ligou pro hypertenzi (WHL), který každoročně klade důraz na význam přesného měření krevního tlaku a zásadní roli včasné diagnostiky a správné léčby. Letošní téma „Measure Your Blood Pressure Accurately, Control It, Live Longer“, tedy „Měřte svůj krevní tlak přesně, kontrolujte jej, žijte déle“, připomíná, jak klíčové je mít pod kontrolou hodnoty krevního tlaku pro zajištění dlouhého a zdravého života.

Prof. MUDr. Jiří Widimský, CSc., ve své prezentaci ilustroval vážnost situace na aktuálním odhadovaném počtu hypertoniků. „V současnosti je v České republice zhruba 2,2 milionu pacientů s hypertenzí, což je velmi vysoké číslo,“ podotkl a připomněl, že adekvátní kontrola krevního tlaku je spojena s nižším rizikem cerebrovaskulárních příhod. Podle prof. Widimského výskyt těchto příhod představuje „zrcadlo úrovně kontroly hypertenze v jednotlivých zemích“. A tento odraz není příliš lichotivý. „Průměrná kontrola hypertenze v Evropě činí zhruba 31 procent,“ upřesnil prof. Widimský.

Přestože se Česká republika v této oblasti pohybuje těsně nad evropským průměrem, i zde zůstává kontrola hypertenze velkou výzvou. V Mikulově se odborníci zaměřili na způsoby, jak tuto situaci zlepšit. Šikovný nástroj představila společnost PRO.MED.CS Praha a. s. Jde o novou aplikaci „Vím, proč měřím krevní tlak“, která je navržena pro zefektivnění domácího měření krevního tlaku a podporu lepší spolupráce pacientů. Tento nástroj má pomoci lékařům efektivněji sledovat hodnoty krevního tlaku tím, že pacienty motivuje k pravidelnému a přesnému měření.

Osvěta a měření krevního tlaku na Brumlovce

Prof. Jiří Widimský ve svém vystoupení zmínil také nemalý význam osvětových akcí, které pomáhají zvyšovat povědomí veřejnosti o hypertenzi. Například při akci ke Světovému dni hypertenze, která se konala letos v květnu na Brumlovce, měli lidé možnost nechat si změřit tlak a konzultovat své výsledky i další postup s lékaři. „Ve spolupráci se společností PRO.MED.CS Praha a. s. jsme postavili stan a měřili krevní tlak pacientům, kteří k nám přicházeli. Kaž­dé­mu pacientovi jsme měřili tlak třikrát a zaznamenávali průměrné hodnoty spolu s demografickými a zdravotnickými ukazateli,“ přiblížil prof. Widimský průběh čtyřhodinové akce, během níž odborníci upozorňovali na nebezpečí a možné důsledky vysokého krevního tlaku, na důležitost prevence kardiovaskulárních onemocnění a na nové možnosti osvěty a léčby.

Z celkových 128 účastníků bylo 84 procent ve věku mezi 30 a 60 lety. Přestože hypertenze je dnes dobře léčitelná, zhruba u 30 procent těchto osob byl naměřen tlak vyšší než 140/90 mm Hg, zatímco s hypertenzí se léčilo jen 16,5 procenta (viz tabulku 1). „Z mladších pacientů se prakticky nikdo neléčil s hypertenzí,“ konstatoval prof. Widimský, čímž poukázal na problematiku nedostatečné prevence u mladších věkových skupin, které často hypertenzi podceňují nebo o ní nevědí. To potvrzují i další ukazatele, včetně toho, že polovina účastníků měla nadváhu nebo obezitu, což jsou významné rizikové faktory pro vznik hypertenze (viz tabulku 2). Právě tato zjištění podtrhují, jak důležité je zaměřit se na správné a pravidelné měření krevního tlaku nejen v ordinaci, ale i v domácím prostředí.

Měřit tlak jen v ordinaci nestačí

MUDr. Petra Vysočanová z Interní kardiologické kliniky LF MU a FN Brno ve své přednášce zdůraznila, že měření krevního tlaku výhradně v ordinaci může být nedostatečné. Pacienti s tzv. maskovanou hypertenzí, u kterých je tlak v ordinaci normální, mohou zůstat neodhaleni, zatímco hypertenze bílého pláště vede k chybným diagnózám. „Pokud budeme měřit tlak jen v ordinaci, ztratí se nám pacienti s maskovanou hypertenzí a špatně diagnostikujeme hypertenzi bílého pláště,“ varovala dr. Vysočanová.

Domácí měření krevního tlaku tak získává na významu, protože poskytuje lékařům širší pohled na zdravotní stav pacientů. MUDr. Vysočanová zdůraznila, že domácí měření je v souladu s evidence‑based medicine, má prognostickou hodnotu a výsledky z domácího měření nelze podceňovat. Navíc pacienti podle P. Vysočanové preferují spíše domácí měření než ambulantní monitorování, které je pro ně méně pohodlné. Obě metody však mají své důležité místo v lékařské praxi.

Nová aplikace „Vím, proč měřím krevní tlak“ představuje v oblasti domácího měření krevního tlaku výrazný pokrok, protože celý proces významně usnadňuje a umožňuje lékařům získávat snadno hodnotitelná data. Dr. Vysočanová tuto iniciativu ocenila s tím, že aplikace má výrazný potenciál zkultivovat domácí měření krevního tlaku a umožnit lékařům získání relevantních hodnot.

Z dostupných dat podle P. Vysočanové jasně vyplývá, že měření krevního tlaku mimo ordinaci nejen zlepšuje kontrolu krevního tlaku, ale také posiluje spolupráci mezi lékařem a pacientem. „Máme spoustu dat, která dokazují, že domácí měření krevního tlaku je prospěšné nejen pro kontrolu tlaku, ale také pro zlepšení spolupráce pacienta a dosahování cílových hodnot,“ konstatovala.

Lepší kontrola tlaku vyžaduje přesné hodnoty

Pro účinnou domácí kontrolu krevního tlaku je ovšem potřeba, aby pacienti tlak měřili správně. „Aby měření bylo platné, musejí pacienti měřit krevní tlak doma správně, a to je zřejmě největší úskalí,“ varovala a doporučila kolegům odkazovat pacienty na kvalitně a podrobně zpracované instrukce České společnosti pro hypertenzi. Korektně provedené domácí měření je zásadní pro diagnostiku hypertenze i ověření, zda je pacient dobře léčen.

Petra Vysočanová též upozornila na důležitý posun v rámci nových guidelines. Ty už totiž nerozlišují mezi ambulantním monitorováním a domácím měřením krevního tlaku. „Vše se shrnuje pod společný termín ‚měření krevního tlaku mimo ordinaci‘. Hodnocení obou metod je stejné,“ uvedla dr. Vysočanová s tím, že obě metody poskytují rovnocenné výsledky, pokud jsou správně prováděny.

Realita však bývá složitější. V praxi prý lékaři často narážejí na problémy s kvalitou dat. „Vidíme odlišné situace – od hypertrofických hodnot až po ty, kdy pacient zjistil, že jde na kontrolu, a rychle si něco zapsal.“ Nadbytečná nebo nepřesná data mohou být obtížně zpracovatelná a nepřispívají k efektivnímu rozhodování.

Jako další příklad Vysočanová uvedla případ mladého pacienta, „ajťáka“ s disekcí aorty, jehož laxnost ke svému vysokému krevnímu tlaku vystřídala nadměrná snaha o kontrolu svých hodnot, pro tento účel si dokonce vytvořil vlastní aplikaci pro sledování krevního tlaku. „Posílá mi denní hodnoty krevního tlaku spolu s detailním popisem toho, co dělal, co jedl a jak reagoval na léky,“ popsala Vysočanová příklad „hypertrofovaných“ dat ve své ordinaci. Takové množství dat je však nežádoucí, protože je náročné na vyhodnocení a ztěžuje správnou interpretaci údajů klíčových pro rozhodování v praxi lékaře.

Aplikaci přivítají lékaři i pacienti

A právě sběr validních a relevantních hodnot krevního tlaku má nová aplikace umožnit. Dosavadní zkušenost MUDr. Petry Vysočanové ukazuje, že aplikace pacientům usnadňuje zadávání hodnot přímo do mobilních telefonů a lékařům poskytuje snadno vyhodnotitelná data. „Tento nástroj by mohl výrazně ulehčit naši práci, protože umožňuje pacientům jednoduše a pravidelně měřit krevní tlak doma,“ míní Vysočanová. Aplikace také umožňuje export dat, zobrazení průměrných hodnot tlaku i detailní zobrazení hodnot. Výhodou podle Vysočanové také je, že aplikace připomíná pacientům, kdy si mají znovu změřit tlak. „Neustálé připomínání správného měření je klíčové pro dosažení přesných a hodnotitelných výsledků,“ dodává.

Právě tato funkce představuje obrovskou výhodu proti nahodilému měření v domácím prostředí. Předchází se tím zahlcení daty, která nejsou pro léčbu relevantní. „Pro mě je nejdůležitější, že aplikace motivuje pacienty k pravidelnému a přesnému měření krevního tlaku, aniž bych byla zaplavena spoustou hodnot, které mi nic kromě administrativní zátěže nepřinášejí,“ potvrzuje Petra Vysočanová a vyvrací také časté obavy, že by aplikace mohla být překážkou pro starší pacienty. „Pokud si někdo myslí, že mobilní aplikace bude překážkou pro starší pacienty, mohu vás ujistit, že tato překážka existuje pouze u pacientů se skutečným kognitivním deficitem. Naopak, pacienti v důchodovém věku to přijímají s obrovským nadšením a rádi vše vyplňují,“ doplňuje svou osobní zkušenost.

Pacienti si mohou aplikaci snadno stáhnout a používat ji na obou hlavních operačních systémech. Fakt, že aplikace je zdarma, přispívá k její dostupnosti.

Bariéry spolupráce a jak je překonat

Diskuse kolem motivace pacientů a lékařů k využívání aplikace „Vím, proč měřím krevní tlak“ se soustředila na bariéry na straně pacientů i lékařů. V diskusi zaznělo, že zejména nově diagnostikovaní hypertonici ve věku mezi 35 až 55 lety často váhají se sdílením svých dat online. Nejčastější bariéru na straně lékařů pak představuje obava ze zmíněné vyšší administrativní zátěže.

MUDr. Petra Vysočanová připustila, že v ambulanci pro komplikované případy hypertenze je spolupráce lepší, ale i zde se setkávají s kolegy, kteří nechtějí přijímat naměřené hodnoty pacientů. „Často se setkáváme s tím, že někteří kolegové nechtějí znát domácí hodnoty krevního tlaku pacientů, protože to vnímají jako další administrativní zátěž,“ vysvětlila dr. Vysočanová s tím, že tato obava je zbytečná právě s ohledem na to, že tato aplikace eliminuje nadměrná data a poskytuje pouze relevantní údaje.

MUDr. Vysočanová v této souvislosti připomněla globální data, podle nichž compliance opakovaně poučených pacientů k domácímu měření krevního tlaku výrazně klesá během prvního roku, poté je pod úrovní 50 procent. V její ambulanci se compliance u těžkých pacientů pohybuje kolem 50 procent. „Alespoň něco donesou, ale z toho je asi jen 60 procent relevantních údajů,“ postěžovala si P. Vysočanová, která aplikaci u svých pacientů využívá od srpna tohoto roku a věří, že tento nástroj má potenciál tuto situaci výrazně zlepšit. „Nejvíce si slibuji od toho, že aplikace začne pacienty upozorňovat: ‚Pozor! Příští týden máte kontrolu!‘, což by mohlo významně pomoci,“ uzavřela s nadějí na zlepšení spolupráce s pacienty.

Doporučené