Přeskočit na obsah

Nová americká doporučení pro léčbu psoriázy a psoriatické artritidy

V letošním únoru v Louisianě na 69. roční schůzi Americké akademie dermatologů byla představena poslední šestá část amerických doporučených postupů pro léčbu psoriázy a psoriatické artritidy. Léčebná doporučení pro terapii mírné, středně těžké a závažné psoriázy vypracovaná Americkou akademií dermatologů pod vedením Alana Mentera byla publikována v časopisu Journal of the American Academy of Dermatology.

První a druhá část, zabývající se psoriázou, psoriatickou artritidou a biologickou léčbou, vyšla již v roce 2008. V roce 2009 se objevila třetí část doporučení věnovaná lokální léčbě a čtvrtá část pojednávající o tradičních systémových lécích, v následujícím roce (2010) pátá část detailně probírala postavení fototerapie a fotochemoterapie v léčbě psoriázy.

Poslední šestá část shrnuje závěry z prvních pěti sekcí, doplňuje je o nové poznatky a podává vědecky odůvodněná doporučení k léčbě různých klinických forem psoriázy. Zajímavé je zpracování pomocí kasuistik, což umožňuje praktickým způsobem na příkladě popisu konkrétních klinických případů vysvětlit, jak postupovat v klinické praxi. Podle autorů léčba psoriázy musí být přímo „ušita na míru“, ve výběru léčivých přípravků je třeba zohlednit jejich účinnost, vedlejší účinky, dostupnost, jednoduchost podání, ale uvědomit si i přítomnost souvisejících nemocí a dalších současných chorob jednotlivého nemocného.

K léčbě mírné psoriázy, která nepřesahuje 5 % kožního povrchu, se doporučují lokální kortikosteroidy, deriváty vitaminu D, retinoidy a lokální fototerapie (popř. excimerový laser). Novinkou jsou inhibitory kalcineurinu, které jsou první linií léčby intertriginózní lupenky. Mírná forma představuje 80 % případů psoriázy a pro většinu dobře poučených pacientů jsou lokální přípravky dostatečně účinné, bezpečné a pohodlné. Jestliže se však lupenka objevuje na obličeji, genitálu, ve kštici, na dlaních a ploskách nebo jsou současně postižené i klouby, a tak je významně snižena kvalita života pacienta, je třeba podávat intenzivnější léčbu.

V léčbě středně těžké až závažné psoriázy zaujímá důležité místo ultrafialové záření, pokud je nedostupné, používají se tradiční systémové léky methotrexat, cyklosporin a acitretin. Jestliže tyto metody nejsou účinné, nebo nejsou snášené, či jsou kontraindikované, jsou schváleny pro léčbu závažné psoriázy a psoriatické artritidy biologické léky. V USA jsou to adalimumab, alefacept (pouze u psoriázy), etanercept, golimumab (pouze u psoriatické artritidy), infliximab a ustekinumab (pouze u psoriázy).

Z biologických léků je nově do první léčebné linie zařazen první zástupce ze skupiny inhibitorů IL 12 a 23 ustekinumab, u něhož byla v posledních publikovaných pracech prokázána minimálně stejná bezpečnost a účinnost jako u přípravků ze skupiny anti‑TNFalfa.

Psoriatická artritida vzniká asi u 25 až 30 % psoriatiků, většinou za 5 až 12 let po objevení se kožních změn. Pokud není včas léčena, dochází až v 50 % případů k progresivnímu kloubnímu poškození a nevratným změnám. Dermatologové mohou být první, kteří mohou včas artritidu poznat a zajistit její správné léčení revmatologem.

Podle amerických doporučení se u psoriatické artritidy, která neodpovídá na léčení nesteroidními antiflogistiky, zahajuje léčba methotrexatem, a nedojde‑li ke zlepšení po 12 až 16 týdnech, doporučuje se podání biologické léčby zacílené proti TNFalfa. V druhé linii je v kombinaci doporučován také ustekinumab, i když jeho registrace pro tuto indikaci je očekávaná až v roce 2013.

V závěru poslední šesté části doporučení jsou vyjmenovány i některé mezery v našich znalostech a navrženy studie, které by mohly více osvětlit patomechanismy, historii a léčebné možnosti závažné psoriázy a často souvisejících nemocí, jako jsou psoriatická artritida, metabolický syndrom a kardiovaskulární nemoc

Zdroj: Medical Tribune

Sdílejte článek

Doporučené