Noční hluk zvyšuje krevní tlak

Investigátoři sledovali 140 osob, které se účastnily projektu HYENA (HYpertension and Exposure to Noise near Airports) a které bydlí v zónách sousedících se čtyřmi evropskými letišti s nočním provozem (Athény, Malpensa, Arlanda a Heathrow). Účastníkům byl měřen krevní tlak v 15minutových intervalech kontinuálně po dobu 24 hodin, tedy i v noci během spánku, přičemž hlukoměry i záznamníky hluku byly umístěny v jejich ložnicíc h.  

Krevní tlak se sledovaným osobám při přeletu stroje zvýšil během 15minutového intervalu v průměru o 6,2 mm Hg v případě systolického tlaku a o 7,4 mm Hg v případě diastolického tlaku. Každé zvýšení hluku o 5 dB v době 15 minut před měřením krevního tlaku bylo spojeno se vzrůstem diastolického tlaku o 0,63 mm Hg. Došlo i ke zrychlení srdeční akce, i když nesignifikantně, o 5,4 tepu za minutu.

Protihluková opatření na ochranu zdraví

Zjistilo se také, že krevní tlak účastníkům zvyšoval i pouliční hluk a hluk v domácnosti, a to v obdobné míře jako v případě leteckého provozu. Avšak vliv na rychlost srdeční akce byl podstatně menší, v případě pouličního hluku prakticky nulový. „Víme, že hluk z letového provozu je příčinou iritovanosti pacientů, avšak náš výzkum prokázal, že může také poškozovat jejich zdraví, což je obzvlášť důležité z pohledu plánů na další výstavbu a expanzi těchto mezinárodních letišť,“ komentoval závěry studie Lars Jarup z Imperial College London. Podle něj hluk z nočního letového provozu ovlivňuje krevní tlak prakticky okamžitě a zvyšuje riziko vzniku hypertenze. „Je jasné, že je třeba provést příslušná protihluková opatření, jež by redukovala hluk z letadel zejména v noční době tak, aby bylo chráněno zdraví obyvatel žijících poblíž letišť,“ dodal L. Jarup.

Nezanedbatelné medicínské důsledky

O míře škodlivosti nadměrného hluku na lidský organismus se diskutuje nejen v odborné veřejnosti již delší dobu. To, že se jedná o závažnou problematiku, dokazují i výsledky studie, kterou recentně zveřejnila bruselská nevládní organizace Transport & Environment (T & E).   Podle ní souvisí například hluk ze silniční a železniční dopravy s úmrtím 50 000 Evropanů na infarkt myokardu a dalšími 200 000 případy kardiovaskulárních onemocnění ročně. Studie také odhalila, že téměř polovina Evropanů je vystavena hluku z dopravy, který může poškodit jejich zdraví.

Podle Světové zdravotnické organizace znamená hluk již nad 55 decibelů vážné obtěžování a může nastartovat vznik řady onemocnění. Studie odhalila, že v Evropské unii žije v tak hlučném prostředí způsobeném silniční dopravou kolem 210 milionů lidí. Přímé náklady pro společnost včetně nákladů na lékařskou péči jsou studií odhadovány na 40 miliard € (přibližně 1 bilion Kč) ročně. V České republice je podle odhadů nadměrným hlukem postiženo zhruba půl milionu obyvatel. Podle nedávno zveřejněných hlukových map je téměř 300 tisíc lidí rušeno ze spánku hlukem vyšším než 60 decibelů.

Výsledky výše uvedené studie přicházejí ve chvíli, kdy se ze strany Evropské komise očekává zahájení řízení proti některým členským státům EU pro nesplnění povinností dle evropské směrnice o hluku.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 6/2008, strana A14

Zdroj: