NNH udělalo další pokrok v léčbě srdečních arytmií
Kardiologické oddělení Nemocnice Na Homolce zahájilo provoz dálkově navigované katetrizační jednotky CGCI (Catheter Guidance Control and Imaging System), která pracuje na principu elektromagnetického řízení pohybu a současně zobrazování katetru v trojrozměrném obraze. Ve srovnání s dosud používanými postupy umožňuje tento přístroj provádět přesněji a efektivněji tzv. katetrizační ablace srdečních arytmií.
Systém CGCI tvoří magnetická komora, která využívá celkem osm elektromagnetických článků, sloužících k robotizační dálkově řízené navigaci katetrů. Lékař tedy neovládá katetry manuálně, ale ty jsou v srdci vedeny k určenému místu za pomoci magnetického pole. Směr a požadovanou polohu katetru v srdečních oddílech lékař určuje z kontrolní místnosti na řídící obrazovce. „Dosud jsme k navigaci používali přístroj vybavený dvěma permanentními magnety. Osm elektromagnetů o vyšší intenzitě magnetického pole však vytváří mnohem lepší homogenitu magnetického pole, čili intenzita magnetického pole je v každém místě stejná. Systém elektromagnetické navigace nám umožňuje mnohem větší rychlost a přesnost výkonu,“ říká primář Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce prof. MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC. Nový přístroj umožňuje oproti již zavedeným systémům dálkově řízeného ovládání katetrů podstatně rychlejší reakci na operatérem určenou změnu polohy katetru. Jestliže tedy kardiolog na obrazovce počítače zadá změnu vektoru magnetického pole, která má následně způsobit změnu směru pohybu katetru, proběhne to v podstatě současně, bez časového zpoždění.
Zároveň je možné proměnlivě určovat intenzitu magnetického pole, a tím umožnit kontrolu vyvíjeného tlaku katetru. „Přítlak katetru je důležitý pro správné provedení tepelné destrukce tkáně, čili takzvané léze v srdečním svalu za pomoci radiofrekvenční energie. Přítlak nesmí být příliš silný, ale ani slabý. Pokud by se katetr tkáně jen lehce dotýkal, neudělá dostatečnou lézi a existuje riziko nutnosti opakování výkonu,“ říká profesor Neužil. Naopak nadmíru silný tlak by mohl být nebezpečný. Přístroj CGCI dosahuje přítlaku katetru zhruba v hodnotě 10–20 gramů a je prokázáno, že právě 20 gramů je dostatečná hodnota pro vytváření dobré a účinné tkáňové destrukce.
Navigační systém nového přístroje je ojedinělý také v tom, že umožňuje automatizaci výkonu. Lékař si nejprve vytvoří elektroanatomickou mapu části srdce, v níž zasahuje – katetrem takzvaně nabere body a vytvoří tak 3D mapu srdečního oddílu, která obsahuje přesné informace o elektrické aktivitě jednotlivých buněk. Poté lékař tuto mapu může, ale nemusí sfúzovat s anatomickým zobrazením orgánu, například z počítačové tomografie (CT) nebo magnetické rezonance (MR). „V této ideální elektroanatomické mapě si v počítači označím bod, kam se chci s katetrem dostat, tedy kde chci působit radiofrekvenční energií. Naplánuji cestu a poté k němu katetr odešlu. S tímto systémem máme poprvé možnost plné automatizace výkonu,“ dodává prof. Neužil.
Pražská Nemocnice Na Homolce je třetím místem na světě, které přístroj CGCI využívá, dalšími místy jsou španělský Madrid a Soul v Jižní Koreji.
Zdroj: Medical Tribune