Nic podobného jsme nezažili

Jak dopadne na praktické lékaře, ambulance a nemocnice epidemie nového koronaviru ekonomicky?

Mimořádná situace, kterou prožíváme, má mnoho aspektů. Z pohledu zdravotní pojišťovny by na poskytovatele neměla dopadnout nijak negativně. Od doby, kdy se schylovalo k vyhlášení nouzového stavu, se snažíme připravit takové nástroje, abychom našim smluvním partnerům garantovali, že se nemusí obávat ekonomických dopadů. Tedy že je neohrozí ani podprodukce, ani nadprodukce. Zároveň jsme přijali opatření, abychom umožnili takové formy práce, které přispějí k ochraně zdravotníků. Tedy tam, kde to je možné, elektronickou komunikaci, bezkontaktní opatření, a tak dále. V tuto chvíli můžu odpovědně říct, že žádný poskytovatel zdravotních služeb není bezprostředně ekonomicky ohrožen. A většina poskytovatelů má možnost pracovat tak, aby se minimalizovalo riziko nákazy novým koronavirem.

Říkáte, že poskytovatele nemá ohrozit podprodukce. Jak to řešíte?

Nastavili jsme mechanismy, aby lékaři mohli dál pracovat. U praktických lékařů je nastaven kód pro komunikaci s pacientem telefonicky nebo videohovorem. U ambulantních specialistů v současné době zachováváme zálohové platby, takže jim příjmy běží. Až tato mimořádná situace skončí, provedeme datovou analýzu, jaké odbornosti byly masivněji a jaké méně postiženy úbytkem produkce. Chceme to zohlednit ve vyúčtování úhrad zdravotních služeb. Neříkám, že zaplatíme úplně vše v dřívější výši, ne všechna produkce klesá v důsledku protiepidemických opatření, někdy je pokles daný jinými faktory. U nemocnic uhradíme veškerou produkci v souvislosti s novým koronavirem a donasmlouváme péči tam, kde nám pro pacienty s COVID-19 chybí. Nasmlouvali jsme některé typy laboratorních služeb a nové kapacity ECMO. Na druhou stranu i nemocnicím vypadává produkce, podobně jako ambulantním specialistům. Nastavili jsme jim zálohy a chceme provést analýzu, jak se podprodukce projeví, zda bude produkce odložená, nebo zmizí úplně, a podle toho bychom se k tomu postavili.

Co se týká úhrad konzultací přes videohovor, kde je hranice, co uhradíte, a co ne?

Hranici jsme jasně nastavili v našem organizačním opatření. Zjednodušeně poskytovatel primární péče, tedy praktický lékař nebo gynekolog, může vykázat kód s názvem „Epizoda péče / kontakt v souvislosti s klinickým vyšetřením“ i při telefonické konzultaci lékaře s pacientem, nejen při fyzickém kontaktu. Je zapotřebí o tom provést záznam do zdravotnické dokumentace, že byl s klientem řešen zdravotní stav, a s jakým závěrem.

Je to vysloveně dočasné řešení, nebo může být vzdálený kontakt hrazený i do budoucna?

Toto opatření je skutečně dočasné a odpovídá současné mimořádné situaci. Dlouhodobě se nebráníme diskuzi o zvýšené míře elektronizace, ale musíme si nastavit jasná pravidla. V současné mimořádné situaci chceme být benevolentní, lékař se musí chránit a tento způsob komunikace je na místě. Do budoucna si umím představit větší míru akceptace využití moderních komunikačních kanálů, jako je telefon, videokonference a další, ale museli bychom to lépe designovat a přesněji stanovit pravidla.

K otázce zajištění dostupnosti péče: Daří se vám nasmlouvat nová pracoviště na poskytování ECMO?

Prakticky okamžitě poté, co se ukázalo, že část pacientů s COVID-19 potřebuje umělou plicní ventilaci a někteří mimotělní oběh ECMO, udělali jsme si rychlou analýzu. Upustili jsme od přísných opatření, podle kterých mohla mít ECMO nasmlouvána jen komplexní centra, pracoviště s kardiochirurgií a kardiologií. Uvolnili jsme kódy pro zavedení ECMO na sedm dalších pracovišť, například krajskou nemocnici ve Zlíně, nemocnici v Liberci, Thomayerovu nemocnici, Nemocnici České Budějovice a další. Navázali jsme to na podmínku urgentního příjmu, protože vnímáme, že to je součást komplexnosti péče. Myslím, že kapacitně máme republiku pokrytou. Jsme připraveni donasmlouvávat kapacity na umělou plicní ventilaci, rozšířit kapacitu a nelimitovat tyto výkony ničím jiným než potřebou našich klientů.

Těch sedm nemocnic, které mají nově možnost vykazovat ECMO, už má i smlouvu, i technologii jako takovou?

Smlouvy mají k dispozici, nejsem si jistý, jestli všechny mají dostatečný počet techniky, některé určitě ano.

Na co se ještě soustředíte z hlediska dostupnosti?

Uvolnili jsme ePreskripci, aby lidé k lékaři nemuseli, prodloužili jsme platnost poukazů, snažíme se veškerý styk elektronizovat, abychom vyšli vstříc klientům i poskytovatelům. Se stomatology nově chceme domluvit zálohové platby, což v tomto segmentu nebylo běžné. Budeme se snažit současné výpadky překlenout zálohou na budoucí produkci stomatologů.

Praktičtí lékaři by rádi v souvislosti s aktuální situací uspíšili uvolňování preskripce, která je zatím vázaná na specialisty. Je to pro vás dobrá cesta?

Určitá míra uvolnění preskripce je v pořádku, ale musí tomu předcházet odborná diskuze. Pokud to bude v těch oblastech, kde se nám logicky přesouvá péče od specialistů k praktikům, tak proč ne. Úplné otevření preskripce v souvislosti s aktuální situací ale nepředpokládám. Jsou léky, které patří k ambulantnímu specialistovi.

Jaké budou ekonomické dopady epidemie COVID-19 na příjmy a výdaje zdravotních pojišťoven? Dá se to k něčemu přirovnat?

Troufnu si říct, že nic podobného jsme nezažili. Stávající situace bude úplně mimořádná. Je to sice trochu věštění z křišťálové koule, ale děláme si určité modely. Na nákladové straně je to trochu jednodušší. Nechci předjímat, jak se celkově bude situace vyvíjet. Je možné, že větší část pacientů bude vyžadovat náročnější péči a průběh onemocnění u nich bude závažnější. Pak to určitě ovlivní náklady. Nemyslím ale, že je to ovlivní fatálně. Vzhledem k opatřením, která dělá vláda, nepředpokládám nezvládnutelný nárůst péče ani to, že by to systém položilo. S náklady tak velký problém nebude.

Kde vidím zásadní problém, je příjmová stránka. Měla by být schválená novela, která částečně odpouští zálohy na zdravotní pojištění pro OSVČ. (Novela prošla 25. 3. parlamentem a očekával se podpis prezidenta, pozn. red.) Ta znamená výpadek příjmů pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu zhruba ve výši osmi miliard korun a postihne to samozřejmě i ostatní pojišťovny. Kromě toho jsme si dělali modelaci poklesu příjmů s ohledem na ekonomickou recesi, která bezpochyby přijde. Pokud pracujeme s poklesem o méně než deset procent, což je podle mě optimistické, tak to znamená pokles příjmů zdravotního pojištění proti zdravotně-pojistnému plánu o dvacet miliard korun ročně. Dopad na příjmové straně bude významný.

Část výpadku můžeme pokrýt z rezerv, ale to je jen krátkodobé řešení. Rezervy v našich aktuálních modelacích stačí zhruba na pokrytí roku. Pak je na místě se bavit o tom, jak se vláda bude stavět k posílení ekonomického růstu a jaké pobídky pro českou ekonomiku připraví. Zdravotní pojišťovny budou muset hledat způsob řešení. Může spočívat v posílení plateb za státní pojištěnce nebo jiné pomoci státu. Řešení je celá řada, nerad bych předjímal. Je to na diskuzi s ministerstvem financí, ministerstvem zdravotnictví a s vládou jako takovou.

Zmínil jste, že na straně nákladů neočekáváte proti zdravotně pojistnému plánu fatální nárůst. Z čeho vycházíte?

V současné době jsme zálohy nechali na úrovni zdravotně-pojistného plánu a modelujeme si vývoj produkce. Nezdá se zatím, že by rostly náklady. Pokud bude situace tak dobře zvládnutá, aby nevyskočilo množství těžkých případů podobně jako v Itálii, tak nejsme ohroženi velkým nárůstem nákladů.

Podle důvodové zprávy ke zmiňované novele, která odpouští zálohy zdravotního pojištění OSVČ, se odhaduje pro letošní rok negativní bilance zdravotního pojištění minus 40 miliard korun. To je tedy řádově srovnatelné s vašimi odhady.

Máme zhruba 55 procent trhu, takže se dá říct, že se na těch číslech potkáváme.

Také se v tom materiálu píše, že u některých pojišťoven klesne schopnost hradit za zdravotní služby poskytovatelům. I u vás?

Za jiné zdravotní pojišťovny mluvit nemůžu. Za nás očekávám, pokud nedojde k hlubšímu propadu ekonomiky, než nyní odhadujeme, že jsme schopni letošní rok platit včas, ale spotřebujeme komplet všechny rezervy.

Mohou se v příštím roce snižovat úhrady poskytovatelům?

Pokud bude podporována ekonomika, bude to mít vliv na příjmy zdravotního pojištění. Budeme s ministerstvem zdravotnictví jednat o tom, jak dál navýšit příjmovou stranu zdravotního pojištění. Prostou matematikou řečeno, pokud by nedošlo k žádnému mimořádnému opatření na straně příjmů, a pracovali jsme jen s výběrem zdravotního pojištění a dnešním nastavením plateb za státní pojištěnce, nebudeme schopni v příštím roce realizovat úhrady na takové výši, jako letos. Myslím ale, že je předběžné to řešit. Situace se může vyvinout i lépe, než modelujeme.

S jakými argumenty půjdete do případných jednání s politiky o státní podpoře?

Pro mě je klíčové, aby zdravotní pojišťovna zajistila dostupnou a kvalitní péči pro své klienty. Můžeme hledat úspory v systému, ale nemůžeme si dovolit snižovat kvalitu a dostupnost zdravotní péče. Až k těmto diskuzím dojde (a to rozhodně není teď, kdy řešíme aktuální problémy) domnívám se, že by zdravotní pojišťovny měly mít minimálně stejné nároky na pomoc ze strany státu, jako budou mít podnikatelé. Pokud bychom udrželi stabilní úhrady, byl by to podle mě úspěch.

Zdroj: MT