Nezávislí lékárníci přemýšlejí, zda neskončí s podnikáním
Úhradová vyhláška pro příští rok počítá s růstem příjmů zdravotníků v nemocnicích. Polepšit by si měli i ambulantní specialisté a praktičtí lékaři. Mzdy lékárníků a farmaceutických asistentů však již několik let nerostou, v mnoha případech dokonce klesají. Mladí lékárnici upozorňují, že palčivá situace je zvláště v malých lékárnách a v regionech. Žádají po ministerstvu, aby tuto nepříznivou situaci zohlednilo zvýšení úhrady za odbornou činnost lékárníka.
U většiny segmentů zdravotní péče dojde v příštím roce podle nové úhradové vyhlášky k mírnému nárůstu příjmů. „Požadujeme, aby se tak stalo i u lékárníků, jejichž ohodnocení stagnuje v důsledku zhoršující se ekonomické situace zejména středních a menších veřejných lékáren. Mladí lékárníci nastoupili své odborné povolání s perspektivou řádného ohodnocení, přesto jsou v posledních letech vystaveni nepříznivému ekonomickému dopadu snižování svých příjmů,“ upozorňuje PharmDr Antonín Svoboda, předseda sdružení Mladí lékárníci, o. s.
Při snižování nákladů na léky (v důsledku revizí cen a úhrad) dochází totiž k výraznému poklesu cen u léčivých přípravků běžně expedovaných ve veřejných lékárnách, což má negativní ekonomický dopad na příjmy lékáren zejména kvůli špatnému nastavení odměňování lékárenské péče, odvozenému pouze od ceny vydávaných léčiv. Nechtěným a nežádoucím účinkem snižování nákladů za běžné léky je proto výrazné podhodnocení odborné lékárenské péče v lékárnách. „Praktickým důsledkem této situace je, že dochází k omezování úvazků lékárníků v menších lékárnách, příjmy lékárníků v nich stagnují, a to při větší pracovní i administrativní zátěži. Jediným možným řešením tohoto nepříznivého trendu, který může mít dopad na omezení dostupnosti lékárenské péče, zejména v regionech, je kompenzace takového propadu cen ohodnocením signálního výkonu částkou 30 korun za lékařský předpis, a to již s platností od 1. ledna 2016. Tento krok považujeme za nutný pro zachování místně dostupné kvalitní lékárenské péče s věcnou i personální vybaveností lékáren. Také požadujeme zrušení limitace počtu lékárenských signálních výkonů ze strany zdravotních pojišťoven, neboť v lékárně nedochází k předepisování receptů, tedy ovlivnění celkového počtu lékařských předpisů,“ uvádí se ve stanovisku sdružení Mladí lékárníci, o. s. Jeho zástupci dodávají, že vznesené požadavky jsou v souladu se zprávou Mezinárodní farmaceutické federace, která konstatuje, že ve většině vyspělých zemí doznaly modely odměňování lékáren posun ke kombinaci marže, dispenzačního poplatku a finančních motivací za efektivitu a kvalitu služeb, případně i služeb placených formou kapitace (tj. na základě kmenových pacientů lékárny). Odborná péče lékárníků totiž není závislá na ceně léku.
Proti špatně nastavenému systému lékárenské péče protestují také farmaceuti
Svůj negativní postoj k situaci v českém lékárenství před časem veřejně deklarovali také zástupci sekce lékárenství České farmaceutické společnosti ČLS JEP. Upozorňují, že zejména situace malých nezávislých lékáren začíná být velmi vážná. Podle PharmDr. Pavla Grodzy, předsedy sekce lékárenství ČFS ČLS JEP, přivádějí jak stálé snižování cen nejvíce předepisovaných léčiv, tak marketingové praktiky většiny provozovatelů řetězcových lékáren a stále rostoucí vstupní náklady některé lékárníky k rozhodnutí v podnikání dále nepokračovat. „Víme, že neustále se zvyšující počet lékáren v naší zemi toho není důkazem, ale když se podíváme na vlastnické poměry nových subjektů, nikdy v nich nefiguruje nezávislý lékárník. Otevřít si lékárnu je pro mladého, perspektivního lékárníka ekonomicky prakticky nemožné,“ dodává PharmDr. Grodza. Cesta ven z této nepříznivé situace vede podle něj jedině přes změnu odměňování lékárenské péče. „Marže z nízké ceny léku, byť by se zvýšila, lékárny nezachrání. Odměna za výkon farmaceuta by byla perspektivním řešením, např. standardy výdejní činnosti v lékárnách jsou již komorou i námi dobře připraveny, zbývá je jen uvést v život. Tak jako se to před několika lety podařilo v některých zemích EU, např. v Belgii či Portugalsku. V některých zemích je lékárníkovi vyplácena odměna formou fixního dispenzačního poplatku ke každému balení či druhu léčivého přípravku. Myslíme si, že by Česká republika měla přijmout některý z těchto modelů. Jinak se může stát, že nerovnoměrné pokrytí regionů ČR sítí lékáren se bude dále prohlubovat a pacienti budou muset za lékárnami dojíždět do větších měst, kde je lékáren zbytečně mnoho,“ uzavírá PharmDr. Grodza.
Zdroj: