Nevážně ze světa medicíny
V dalším pokračování se vracíme k připravované knize
doc. MUDr. Petra Bartůňka, CSc., v níž shrnul 527 medicínských
historek, které za více než 40 let shromáždil a jež jsou
připraveny k publikaci ve vydavatelství ADAMIRA, s.r.o., Břeclav
s ilustracemi Vladimíra Jiránka. Doufáme, že vás navnadí
k přečtení „dalších chodů“ v některém z příštích čísel MT.
Chytrost nejsou žádné čáry
O profesoru Borovanském je známa celá
řada historek. Většina z nich je úsměvných
a patří k nim i ona o studentu Olu
Smithovi, který studoval v Praze někdy
v padesátých letech, a patřil tedy k prvním
zahraničním studentům u nás. Olu
se však spíše věnoval noční Praze a půvabům
některých jejích obyvatelek než
studiu a zkouška z anatomie podle toho
i dopadla. Seběhlo se to tak, že jako první
otázku dostal k popisu dlouhou kost. Zpočátku
byl v rozpacích, nevydal ze sebe ani
hlásku, ale pak dostal spásný nápad a postupně
přikládal kost k jednotlivým částem
svého těla, aby nakonec svoje pátrání
ukončil v okamžiku, kdy seznal, že jde
o kost stehenní. Poté řekl profesorovi: „To je
ten dlouhá kost, co roste od prdel dolů.“ To
bylo ovšem vše, co z anatomie věděl, a proto
nepřekvapilo, že byl od zkoušky vyhozen.
Avšak Olu Smith, syn krále jedné z afrických
zemiček, se nehodlal vzdát a rozhořčeně
pravil: „Vy jste rasista, pane profesore!“
Známý anatom se však nedal vyvést z míry
a klidně kontroval: „Ne já, nýbrž vy jste rasista,
protože si myslíte, že student černé pleti
může umět méně než český medik!“ Olu
to však nevzdával a bránil se slovy: „Já tu
anatomii nebudu vůbec potřebovat, protože
až se vrátím domů, budu ministrem zdravotnictví!“
Profesor Borovanský byl však neoblomný.
Nakonec si potomek královského
rodu po tříletém zápase sbalil svoje fidlátka,
aby zkusil štěstí na univerzitě v Lipsku.
Shodou okolností tam ve stejném roce zavítal
jeden z proděkanů pražské lékařské fakulty.
Při zdvořilostním setkání mu děkan
německé fakulty vyslovil účast v souvislosti
s požárem, který postihl pražský děkanát.
Pravil: „Musel to být rozsáhlý požár,
když jste nezachránili nic z písemnictví vašeho
děkanátu!“ Po nechápavém pohledu
pražského kolegy doplnil: „My jsme shodou
okolností informováni od vašeho bývalého
studenta Olu Smithe, který z rodinných
důvodů přerušil studium v Praze a přestoupil
k nám. Chudák se mohl vykázat jen cestovním
pasem!“
Délka střeva, věc ošidná
Studentku, která rozhodně nepatřila mezi
zasvěcené znalce stavby lidského těla, zkoušel
právě prof. Borovanský. Na otázku, „jak
dlouhé je střevo“, nejistě prohlásila, že asi
25 metrů. Examinátor ji bryskně požádal,
zda by mu mohla takovou délku v pitevně,
kde se tradičně zkoušelo, odkrokovat.
Zmatená medička si stoupla k oknu a jala
se počítat kroky. Když došla až ke dveřím,
otázala se, ma‑li pokračovat dále. „Ale
ovšem,“ odvětil examinátor se sarkasmem
mu vlastním, „a můžete za sebou zavřít
dveře a už se nevracejte!“
Když má student jasno
Na 1. lékařské fakultě UK se už několik let
v rámci navazujícího magisterského programu
přednáší ve spolupráci s pedagogy
Fakulty elektrotechnické ČVUT obor
Zdravotnická technika a informatika. Je
vcelku pochopitelné, že studium teoretických
předmětů typu anatomie má podstatně
menší hodinovou dotaci než v řádném
studiu lékařství. Nicméně odpověď jednoho
studenta v rámci státní zkoušky komisi
zdrtila. Otázka: „Co je to Hissův svazek?“
Odpověď: „No přece jeho svazek!“
Zdroj: