Přeskočit na obsah

Neuropsychofarmakologie: Jeseník tradičně nezklamal

Pořádat kongres hned v prvním lednovém týdnu a v odlehlých horských lázních nevypadá jako dobrý nápad. Neuropsychofarmakologická konference však takové pesimistické východisko popírá. Letos se v Jeseníku konala už po třiapadesáté – pravděpodobně jde o nejdelší tradici svého druhu na světě. Jesenické kongresové zázemí sice světové parametry nesplňuje, po letech praxe se ale organizátoři umějí s jeho záludnostmi vyrovnat.

Řada odborníků sem jezdí desítky let a přijíždí s protichůdným očekáváním – pokud jde o atmosféru a společenský program, chtějí najít vše, jak jsou zvyklí, a pokud možno stejné. U odborného programu však panuje princip zcela opačný.

Účastníci ze zkušenosti předpokládají, že zde bude shrnuto vše aktuální, s důrazem na vlastní česká data a originální výzkum.

Tradicí už také je, že se do Jeseníku daří přivést odborníky ze zahraničí, kteří udávají trend současné vědě. Bylo tomu tak i letos. Jeden z programových vrcholů přišel hned první den. S vyzvanou přednáškou vystoupil Rudolf Uher. Ten sice zakončil pregraduální studium medicíny v roce 1999 v Praze, v současnosti však pracuje na King’s College London a pomalu začíná patřit do světové psychiatrické extratřídy.

V Jeseníku hovořil o problematice interakce genů a prostředí v psychiatrii. Jeho inspirativní sdělení bylo možné chápat také jako praktickou pomůcku v situaci, když pacient v ordinaci klade pochopitelnou otázku: „Proč právě já? Proč ta nemoc postihla zrovna mě?“

Druhým hvězdným okamžikem programu pak byla přednáška profesora Vojtěcha Novotného. Jde o jednoho z nejúspěšnějších českých vědců. Své práce o biodiverzitě publikuje v těch nejprestižnějších časopisech, jako je Science nebo Nature. Podstatnou část roku tráví v terénní stanici na ostrově Papua‑Nová Guinea v těsném vztahu s místním obyvatelstvem.

Jeho přednáška se psychiatrie týkala spíše okrajově, prof. Novotný hovořil o sociálních, lingvistických a psychologických aspektech života v tropech. V publiku však rezonovalo hlavní sdělení jeho prezentace, že totiž podstatou vědy je obyčejná zvědavost a otevřenost ke všem podnětům.

 

Zdroj: Medical Tribune

Sdílejte článek

Doporučené