Neuroonkologická sekce vysunuje do popředí problematiku nádorů CNS
Kliničtí onkologové, radioterapeuti, neurochirurgové, specialisté na radiochirurgii, neurologové, patologové, radiologové – tyto odbornosti a ještě některé další se podílejí na péči o nemocné s nádory CNS. K nim je nutné ještě připočítat vědce zabývající se výzkumem v této oblasti. Činnost vyjmenovaných odborníků je však mnohdy atomizovaná, a v rámci České onkologické společnosti se proto nyní začíná rozvíjet neuroonkologická sekce, jejímž cílem je tuto mezeru zaplnit.
„Na různých odborných akcích v zahraničí jsme si uvědomili, že v ostatních zemích běžně existují neuroonkologické společnosti, na mezinárodní úrovni jsou v současnosti reprezentovány i Evropskou neuroonkologickou asociací. Struktura, která by byla těmto organizacím partnerem, dosud v Česku chyběla,“ říká jeden z iniciátorů tohoto kroku prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc., přednosta Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK. „Samozřejmě, že se mezi sebou známe. Dosavadní kooperace byla však spíše neformální nebo probíhala ad hoc pro řešení individuálních projektů. Uvědomili jsme si potřebu integrovat lidi se zájmem o neuroonkologii a dát jim možnost přímé, co nejkratší komunikace tak, aby u nás nebyla řada nepropojených neuroonkologických pracovišť, z nichž některá jsou zaměřena vyloženě badatelsky a některá vyloženě klinicky, jako je tomu dnes.“
Akcent na úzkou spolupráci, ať už na národní nebo mezistátní úrovni, je zde dán již tím, že jde o málo četné zhoubné nádory. „Pro posun vpřed je třeba vytvořit určitou síť, které pospojuje jednotlivá pracoviště, jejich data a zkušenosti. S tím narůstá šance na zvýšení prospěchu nemocných, což je naším hlavním a konečným cílem. Potřeba něco změnit je zde obrovská. Prognóza pacientů například s glioblastomem je už po desítky let stejná, respektive stejně špatná,“ uvádí prof. Šedo s tím, že získat kolegy pro spolupráci na rozvoji takové struktury není problém: „Koho jsme oslovili, ten má chuť se zapojit. Měl jsem pocit, že se vlamujeme do otevřených dveří.“
Přínos nové platformy by mohl být hlavně v oblasti koordinace. „Jak říká neurochirurg profesor Vladimír Beneš, v České republice je k dispozici všechno, pouze ne na všech místech a někde vázne logistika. Velký dluh je také ve spolupráce mezi kliniky a teoretiky. Tato oblast přitom potřebuje výzkum základní i aplikovaný možná více než jiné a minimálně v oblasti základního výzkumu máme poměrně velký potenciál napříč republikou. Formalizovaná platforma ale umožní větší projekty, vyšší efektivitu a lepší publicitu naší práce.“
I když primárním cílem nové sekce není přímá organizace péče, i zde může být prospěšná. „Byl bych rád, kdyby tento krok podpořil třeba i neformální komunikaci směřující k tomu, aby se pacienti dostávali tam, kam mají, a aby péče o ně byla kontinuální. Zatím se například zdá, že hodně nemocných se po operaci jakoby ztrácí a pro neurochirurgy je velmi těžké získat informace o jejich osudu. I proto se chceme zamyslet, zda není čas posílit práci na internetových registrech pro pacienty s nádory CNS. Velký význam by také mohl mít paralelní sběr biologického materiálu dle standardů a případně i v administrativním rámci evropského projektu Biobanking and Biomolecular Resources Research Infrastructure, který centrálně v Evropě standardním způsobem zajišťuje logistiku ukládání biologického materiálu ze všech zúčastněných pracovišť. V naší laboratoři se třeba můžeme zajímat o určitý drobný aspekt a odpovědi na tuto otázku hledáme tak, že vyšetřujeme materiál řady klinických pacientů. Ovšem tyto vzorky mohou být stejně dobře využitelné i kolegy, kteří se zabývají úplně jinou problematikou. Napojení na program Biobanking je tedy podle mého názoru do budoucna velmi důležité,“ nastiňuje prof. Šedo některé možné další kroky. Do budoucna by se pak sekce podle něj mohla podílet na formulování doporučených léčebných protokolů pro neuroonkologické pacienty.
Medical Tribune red
Zdroj: Medical Tribune