Neurology z celého světa letos hostilo Chicago
Bezpečnost antiepileptik v mateřském mléce
O příznivých účincích kojení se všeobecně ví, ale rizika plynoucí z obsahu antiepileptik v mateřském mléce nebyla dosud prověřena a byla posuzována pouze na teoretickém základě. To se rozhodli změnit lékaři v University of Florida v Gainesville ve stále ještě probíhající studii nazvané Neurodevelopmental Effects of Antiepileptic Drugs (NEAD) study. Tato prospektivní studie zahrnula jen omezený počet rodin a využila pouze běžné a monoterapeuticky aplikované antiepileptické léky – karbamazepin (Carbatrol, Epitol, Equetro, Tegretol), lamotrigin (Lamictal), fenytoin (Dilantin, Phenytek) nebo valproát (Depakote, Depakine).
O těchto lécích je z výsledků experimentálních studií známo, že ničí neurony ve vyvíjející se mozkové tkáni zvířat. Proto se kojení mlékem obsahujícím tyto látky dosud považuje za významné ohrožení neurologického vývoje dětí. Zdá se, že po narození již děti nejsou chráněny před negativním účinkem antiepileptických léků díky protektivnímu působení mateřského estradiolu, jako je tomu během intaruterinního vývoje. Kognitivním testům bylo podrobeno celkem 187 dětí ve věku dvou let. Neuropsychologické efekty u nich budou dále sledovány až do šesti let věku.
Po adjustaci na IQ matky a dávku léku se zjistilo, že děti vystavené účinku valproátu dosáhly – v porovnání s působením všech ostatních sledovaných přípravků - nižšího kognitivního skóre. Hodnota skóre MDI (Mental Developmental Index) v případě valproátu činila v průměru 84, zatímco u dětí exponovaných jiným přípravkům se pohybovala v rozmezí od 93 do 95.
Dotazy na rizika vyplývající z užívání antiepileptik jsou u kojících matek poměrně časté. “Na druhou stranu dvouleté děti exponované antiepileptickým lékům obsaženým v mateřském mléce vykazovaly mírně vyšší skóre kognitivních funkcí než děti stejného věku s umělou kojeneckou výživou - 96 versus 91,” konstatoval předběžný závěr Kimford Meador z University of Florida. Podle něj nebyly u kojených dětí zjištěny žádné jiné negativní účinky související s antiepileptickou terapií matky.
Vystavení formaledehydu je spojeno se vznikem ALS
Profesionální expozice formaldehydu zvyšuje pravděpodobnost rozvoje amyotrofní laterální sklerózy (ALS). Naproti tomu expozice pesticidům z tohoto pohledu rizikovým faktorem není.
“Oba tyto závěry jsou hlavním překvapením dosud největší prospektivní studie vztahu mezi chemickou expozicí a ALS,” uvedl Marc Weisskopf z Harvard School of Public Health.
Formaldehyd dosud nebyl s ALS spojován, avšak pesticidy byly na základě výsledků několika předchozích menších studií považovány za vysoce suspektní.
Investigátoři analyzovali zdravotní dokumentaci 987 229 osob zahrnutých do American Cancer Society's Cancer Prevention Study II. Ta probíhala 20 let a účastníci poskytovali informace o expozici chemickým látkám, profesi, životním stylu a demografických faktorech.
Když lékaři analyzovali příčiny úmrtí, zjistilo se, že 1 156 osob zemřelo na ALS a 22 z nich bylo dlouhodobě vystaveno účinkům formaldehydu. Korelace mezi výší dávek formaldehydu a rozvojem ALS byla zřejmá. Pacienti s více než 10letou expozicí vykázali adjustované relativní riziko 4,1 (95 %, CI 2,1 až 7,0); pacienti s expozicí v rozmezí 4 až 10 let vykázali riziko 2,1 (95 %, CI 0,9 až 5,5) a u pacientů s méně než čtyřletou expozicí bylo zjištěno riziko 1,5 (95 % CI 0,5 až 4,1). Marc Weisskopf nicméně upozornil, že počet lidí v těchto subkategoriích byl nízký. U pacientů s nižší než čtyřletou expozicí byla potvrzena jen čtyři úmrtí na ALS a u pacientů s expozicí 4 až 10 let se jednalo o pět exitů v příčinné souvislosti s ALS.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 13/2008, strana A12
Zdroj: