NERV radí ministerstvu – držte lékaře od firem

Koordinátorem této skupiny NERV je Miroslav Zámečník, dále v ní působí Lubomír Lízal, Michal Mejstřík, Jiří Nekovář, Jiří Rusnok a Pavel Kohout. Jak uvedl ministr zdravotnictví Leoš Heger, první jednání se konalo v době, kdy je nutné zajistit prostředky na avizované zvýšení platů zdravotníků a v situaci, kdy zdravotnictví nemůže v nejbližších letech počítat se zvýšením externích zdrojů.

Tím byla do značné míry dána i agenda setkání – i zde byla v popředí otázka, jak stanovit, co je považováno za standardní péči a na čem se napříště pacient může podílet buď přímo, nebo prostřednictvím komerčního připojištění. „Tato přiznaná limitace zdrojů s sebou přináší změnu pohledu na to, co je považováno za správný lékařský postup. Musíme jasně říci, že lékař je zodpovědný za svůj postup pouze v závislosti na prostředí, ve kterém je povinen pracovat. Zodpovědnost za poskytování péče na určité standardní úrovni by se tak z větší části přenesla na organizátory systému a lékaři by se necítili být tak silně forenzně ohroženi, když není dostatek peněz na to, aby se všem pacientům dostalo péče podle nejnovějších poznatků vědy,“ uvedl ministr.

Dodal, že cílem je dostat plátce péče do pozice odpovědných správců systému, aby peníze, jež mají pojišťovny k dispozici, byly využívány efektivněji. „Plátci k tomu mají celou řadu nástrojů, zatím je dostatečně nevyužívají. Jejich úloha při regulaci vstupu nových technologií nebo k optimalizaci sítě poskytovatelů musí být mnohem výraznější,“ dodal. „Například centralizované nákupy léků nejsou žádným kartelem, ale je to věc ve veřejném zájmu,“ řekl L. Heger.

Diskuse o tom, jak v systému těchto úspor dosáhnout, vycházela především z nizozemského a německého modelu. „V Německu od roku 2007 dává zákon pojišťovnám právo vytvářet tzv. pozitivní lékové seznamy jak pro oblast ambulantní péče, tak pro nemocnice. Může pak platit nejnižší cena, která se podaří dojednat v časově omezeném, například šestiměsíčním období,“ vysvětlil Miroslav Zámečník. Vedle toho by  zdravotnická zařízení mohla dál vypisovat elektronické aukce na další léky a státní nemocnice by kupovaly léky hromadně.

Kongresová turistika potřebuje jasná pravidla Jedním z témat prvního setkání byla regulace tzv. kongresové turistiky, kdy lékaři využívají k cestám do zahraničí pozvání (a tedy i finance) farmaceutických firem nebo výrobců zdravotnických prostředků. „Firmy mají peníze a snaží se ovlivňovat lékaře, aby se chovali, jak výrobci potřebují. Přímé financování cest jednotlivců firmami by mělo být minulostí,“ řekl L. Heger.

Ministerstvo již dříve vyhlásilo strategii, že napříště by měly vzniknout při nemocnicích fondy, do nichž by firmy přispívaly a ze kterých by se takové aktivity a vzdělávání lékařům platily. O rozdělení peněz by rozhodovala komise zohledňující potřeby jednotlivých oborů. NERV danou myšlenku rozvedl s tím, že by takový fond měl fungovat na centrální úrovni. „Ekonomický zájem firem by se tak ještě více vzdálil od vzdělávacího efektu. Je třeba oddělit edukační sféru tak, aby nevznikala zbytečná podezření, že existuje komerční zájem a snaha vyhovět tomu, kdo se na financování podílí,“ řekl Miroslav Zámečník.

Dodal, že cílem není omezit příliv a objem prostředků peněz, ale zprůhlednit jejich tok. „Účelem rozhodně není ztížit zdravotníkům účast na kongresech. Nezpochybňuji, že se lékaři mají dozvědět o nejnovějších poznatcích medicíny, ale je potřeba zavést do systému transparentnost,“ dodal M. Zámečník.

Farmaceutické firmy k tomuto záměru přistupují s ambivalentními pocity. Soustředění peněz do jednoho centrálního fondu prostor pro korupci podle nich naopak spíše zvětší. „Podle názoru Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) se tak bude moc nad rozdělováním financí na vzdělávání koncentrovat pouze do několika málo rukou a prostor pro korupci či netransparentní vztahy poroste,“ sdělil výkonný ředitel AIFP Radim Petráš.

Fondy při jednotlivých nemocnicích, o jejichž rozdělení by rozhodoval tamní management, představují podle něj lepší řešení. „Centrální fond nezaručí, že se peníze na vzdělávání dostanou do rukou mladých lékařů, kteří je potřebují nejvíce. Panuje obava, že se peníze rozmělní na zcela jiné účely,“ řekl Petráš.

Petráš zdůraznil, že účast na zahraničním kongresu placená firmou se ještě nerovná korupci. Řekl, že AIFP ve svých etických pravidlech přesně stanoví, jaké akce mohou firmy podpořit. Mohou to být pouze kongresy, které pořádá renomovaná evropská nebo světová lékařská společnost a mají čistě odborný program. Bez podpory takového vzdělávání by se podle Petráše rozvoj české medicíny zpomalil. „Sami lékaři peníze na vzdělání nemají a od státu je nedostávají,“ dodal.

Proti centrálnímu fondu je rovněž děkan 1. lékařské fakulty UK prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc. „Takové řešení evokuje žádosti o přidělení devizových prostředků v dobách dávno minulých, posunulo by nás o desítky let nazpátek. Nedovedu si představit, že by to fungovalo flexibilně,“ uvádí. Určitým argumentem pro centralizaci je i skutečnost, že managementům jednotlivých nemocnic by se jejich fond dařilo naplňovat různě – lékaři by tedy neměli rovnou příležitost ke vzdělávání. „To je sice možné, ale nemyslím, že by tuto diskriminaci dokázal odstranit právě centrální fond,“ dodal děkan Zima.

Část diskuse o korupci ministr Heger doplnil tím, že zkontroluje, jak nemocnice plní pravidla protikorupční strategie, například zda vyvěšují zakázky na internet. Ředitelům, kteří by se dopustili nějaké nedisciplinovanosti, hrozí i odvolání.

Zdravotnictví bude chtít kompenzace za zvýšení DPH

Jedním z dalších, zcela aktuálních problémů je otázka, do jaké míry na zdravotnictví dopadne avizované zvýšení DPH, které se připravuje v souvislosti s plánovanou důchodovou reformou. Pokud by plánované daně z přidané hodnoty (DPH) mělo nepříznivě dopadnout na financování zdravotnictví, chce ministr zdravotnictví požádat ministra financí o kompenzace. Podle Hegera by do nemocnic mělo pak zpátky plynout to, co by musely na zvednuté DPH vydat.

Vláda plánuje zvýšit DPH z 10 na 20 %, ve snížené sazbě má zůstat jen několik produktů. Nižší daň se nyní platí třeba na léky či potraviny. Její zvednutí by tedy znamenalo vyšší výdaje i pro zdravotnictví, a to právě například za nákup léčiv, stravu v nemocnicích či energie.

„Děláme teď první odhady, které se pohybují někde mezi pěti a 10 % nárůstu nákladů v nemocnicích. Až vše přesněji zmapujeme, vyrazíme na ministerstvo financí a budeme požadovat nějakou kompenzaci, protože už teď je systém veřejného zdravotního pojištění poměrně v napětí,“ uvedl Heger. Podle Miroslava Zámečníka by systém měl případné kompenzace dostat. „Neměly by se kvůli tomu však zvyšovat odvody za zdravotní pojištění,“ uvedl expert.

Na příští jednání zdravotnické skupiny NERV a ministerstva by měli být přizváni zástupci odborů ve zdravotnictví a představitelé České lékařské komory, „Chtěli bychom vědět, jaká je jejich představa o reformě,“ uvedl M. Zámečník.

lon

Zdroj: Medical Tribune