Nemocniční paliativní péče není jen pomocí na samém konci života

Specializované paliativní týmy se stovkou odborníků má již 17 českých nemocnic a další se chtějí přidat.

Zatímco pro fungování mimonemocniční paliativní péče, zejména hospicové, již určitý systém existuje, zatím v Česku nemáme žádný systémový nástroj k tomu, abychom byli schopni financovat a podchytit specializovanou paliativní péči v nemocnicích. Jak se odborníci shodují, chybí zatím jakákoli strategie a koncepce.

Právě rozvoj a budoucnost nemocniční specializované paliativní péče byl hlavním tématem 2. odborné konference paliativní péče v nemocnicích, která se konala v Praze 24. dubna 2018. Bohatá účast na této akci dokázala, že problematika již není zdaleka okrajová, což potvrdil v úvodu konference i náměstek pro zdravotní péči Ministerstva zdravotnictví ČR prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D., „Paliativní péči jsme dlouhou dobu zanedbávali, i přesto, že nepochybně patří do naší medicíny. Ministerstvo zdravotnictví považuje paliativní péči a její implementaci do systému poskytování zdravotních služeb za jednu ze svých priorit,” uvedl s tím, že je důležité nastavení a zajištění kvalitní zdravotní péče i po sdělení diagnózy terminálního onemocnění a v závěru pacientova života.

Podobně jako v mnoha jiných evropských zemích umírá i v Česku většina lidí v nemocnicích. Ještě do nedávna poskytovaly komplexní péči o umírající, která kombinuje lékařské, psychologické, sociální a duchovní aspekty, pouze dvě nemocnice a laickou ale někdy i odbornou veřejností byla často ztotožňována či zaměňována s prací hospiců, které poskytují služby na vynikající úrovni, avšak jejich kapacity zdaleka nestačí.

„Často slyším, že si lidé přejí umírat doma. Ne vždy je to ale možné, a právě proto je důležitá fungující nemocniční paliativní péče, jejímž cílem je, aby mohl umírající mít tu nejlepší péči kdekoli. Umírání v nemocnici nemusí být špatné. Důležitá je komunikace a vysvětlení cílů léčby pacientovi, aby neočekával něco jiného, než mu systém může nabídnout. Plánování i umírání musí probíhat v souladu s přáním nemocného,“ zdůraznil ředitel Centra paliativní péče PhDr. Martin Loučka, Ph.D., s tím, že nebude-li fungovat nemocniční paliativní péče, budou jen těžko navazovat další její typy.

Jak ukazují příklady ze zahraničí i z našich pilotních projektů, poskytování specializované paliativní péče v nemocnici může mít čtyři podoby:

• Lůžkové paliativní oddělení – poskytuje terminální péči hospitalizovaným, jde tedy o jakýsi hospic v nemocnici (např. nemocnice v Jihlavě nebo Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze).
• Paliativní konziliární tým – zajišťuje konzultace a intervence paliativních specialistů pro všechna oddělení nemocnice. Zatímco v zahraničí tato forma převládá, v ČR začíná teprve vznikat, a to právě díky programu Spolu až do konce.
• Ambulance paliativní medicíny – u nás opřena o nasmlouvání výkonů se zdravotními pojišťovnami, přes formální průchodnost však v nemocnicích existuje pouze několik ambulancí paliativní medicíny.
• Lůžková stanice paliativní medicíny – poskytuje akutní paliativní péči na vlastních lůžkách, ale po stabilizaci zdravotního stavu a formulaci plánu péče pacienty propouští do domácí péče, hospice atd. V ČR tento typ péče zatím neexistuje.

Například ve Spojených Státech má vlastní paliativní program 80 procent nemocnic, v Německu pracují paliativní týmy ve více než 250 nemocnicích, v rakouských nemocnicích funguje 49 konziliárních týmů a 36 lůžkových stanic.

Zásluha Nadačního fondu Avast

Nadační fond Avast v roce 2016 vypsal grantový program zaměřený právě na české nemocnice, do kterého se přihlásila téměř třetina z nich, celkem 64 zařízení. Následně fond vybral 18 projektů v 17 nemocnicích a investoval do nich 35 milionů korun. V těchto zařízeních díky tomu začaly fungovat multidisciplinární týmy lékařů, sester, sociálních pracovníků, psychologů a kaplanů, které se již v rámci pilotních projektů postaraly o stovky pacientů. V týmech podpořených nemocnic pracuje přes sto zdravotníků, ale také vedoucí pracovníci, kteří pomáhají s nastavením procesů a směrnic, které mají paliativní program udržet dlouhodobě v chodu.

Jak uvedl viceprezident a technický ředitel Avastu Ondřej Vlček, dlouhodobá společenská změna je možná, když síly spojí soukromý sektor, který ji pomůže nastartovat, odborníci z neziskového sektoru a stát. „Náš projekt Spolu až do konce ukázal, že nemocnice chtějí měnit systém péče o umírající a ceníme si, že v návaznosti Ministerstvo zdravotnictví spouští projekt financovaný z fondů EU zaměřený právě na paliativní péči,” dodal.

Rozjezd paliativních programů v nemocnicích byl pro Nadační fond Avast první krok. Další krok je odpověď na velká poptávku po vzdělávání a leadershipu. „Ti, kteří se paliativní péči dnes věnují, to často dělají bez vnější podpory, ve svém osobním čase, za vlastní peníze, takže jim hrozí silné přepracování,” popisuje Martin Loučka. Nadační fond Avast proto zřídil stipendijní program Avast Foundation Palliative Care Scholarship a na konferenci představil prvních 21 stipendistů, mezi něž patří profesionálové ze všech oblastí zdravotnického sektoru napříč Českou republikou.

Jak připustil prof. Prymula, zatím v Česku nemáme potřebný systém, ale ministerstvo se snaží tuto situaci změnit. „Snažíme se působit i v edukační oblasti. Právě dnes byl schválen nový certifikovaný kurz v oblasti paliativní péče, který by měl sloužit jako modelový kurz pro přípravu v této oblasti a měl by rozšířit i kompetence,“ poznamenal.

Nejde již jen o péči na konci života

„Podpůrná a paliativní péče zlepšuje kvalitu života pacienta se závažným onemocněním od okamžiku diagnózy. V posledních letech je řada důkazů, že principy paliativní péče zlepšují život pacientů se závažným onemocněním nezávisle na stádiu nebo pokročilosti choroby. Pokud ke klasické medicínské intervenci přidáme řadu dalších podpůrných opatření, jsme schopni zlepšit život pacientů a v některých případech dokonce i prodloužit,” vysvětluje MUDr. Ondřej Kopecký, vedoucí nově zřízeného Centra podpůrné a paliativní péče ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, které vzniklo v rámci programu Spolu až do konce. Jak vysvětluje, zvlášť erudovaní specialisté zde poskytují konzultace lékařům a zdravotníkům dalších oborů. Současně poskytují širokou podporu pacientům a jejich blízkým v situaci závažného onemocnění. Kromě toho se Centrum také věnuje výukové činnosti a tvoří doporučené postupy v oboru a je i zakladatelem nové platformy pro komunikaci nemocniční paliativní péče www. paliace.cz.

„Setkáváme se často s předsudky, že nemocniční paliativní péče je pouze péče na konci života. To samozřejmě je, ale je to jen její malá část. To, co paliatr a jeho tým v nemocnici dělají, je zejména velmi složitá komunikace s pacientem a všemi odbornostmi, které se o nemocného starají, s cílem probrat s pacientem jeho onemocnění, vysvětlit možnosti alternativ péče tak, aby tomu nemocný rozuměl, koordinovat všechny složky, které mohou nějak přispět ke zlepšení života pacienta a společně vytvářet plán pro situaci, kdy se zdravotní stav bude lepšit nebo horšit,“ vysvětluje MUDr. Kopecký s tím, že historicky sice vzešla nemocniční paliativní péče z prostředí onkologických klinik, ale pokud ji zaměříme právě směrem na porozumění pacienta, koordinaci péče a stanovení adekvátního léčebného cíle, pak je takovou intervenci možno poskytovat nezávisle na základním oboru. Dnes ji ve vyspělých zemích doporučuje řada odborných společností již v okamžiku vyslovení diagnózy závažného onemocnění. Ukazuje se totiž, že je-li do procesu hned v této fázi přizván paliatr, dochází ke zlepšení kvality života pacientů, bez ohledu na to, zda jde o pacienta s onkologickým, kardiologickým nebo nefrologickým onemocněním.

Pilotní projekty v programu Spolu až do konce ukázaly, že systémová implementace paliativní péče do českých nemocnic je žádoucí a možná. Je však provázena řadou výzev, na které je třeba společně hledat odpovědi.

Zdroj: MT