Nemocniční lékárníci si předávali zkušenosti
V úvodu semináře seznámila e. Dolinar přítomné s eAHP a jejím fungováním. Založení společnosti se datuje rokem 1972, přičemž eAHP funguje jako federace národních asociací nemocničních lékárníků. V současné době je zastoupena i v Radě evropy (Re) a jejím úkolem zde je monitorování zdravotní politiky členských států. Tato expertní skupina se zaměřuje hlavně na legislativu spojenou s farmakoterapií. Důraz klade rovněž na zdravotnické prostředky a další specifické záležitosti spojené s nemocničním lékárenstvím. V eAHP je v současnosti zastoupeno 26 zemí a má asi 22 000 členů – nemocničních lékárníků. Vydává rovněž časopis (european Journal of Hospital Pharmacy), kde jsou publikovány práce nemocničních kolegů z celé evropy (pro více informací viz www.eahp.eu).
Studie doložila rizika spojená s hospitalizací
Za expertní skupinu zabývající se bezpečností léčby pacientů při Re vystoupil v Praze Patrik Muff ze Švýcarska. Představil novou směrnici Rady evropy „Creation of a Better Medication Safety Culture in europe, Building up Safe Medication Practices“ (ke stažení je na stránkách www.coe.int), která popisuje, jak zajistit, aby byla farmakoterapie bezpečná pro všechny pacienty v evropě. Tato směrnice vzešla z iniciativy pacientských organizací, které usilovaly o zajištění větší bezpečnosti při léčbě. Riziko, že člověk bude poškozen uvnitř zdravotnického zařízení, je totiž velmi vysoké.
Vyplývá to ze srovnávací studie, jejíž výsledky naznačují, že jedna hodina strávená v nemocnici je pro člověka asi 40krát nebezpečnější než hodina strávená v silničním provozu. Ukazuje se, že manažeři zdravotnických zařízení, ale také vlády jednotlivých států, budou v budoucnu mít daleko větší požadavky na zajištění kvalitního servisu spojeného s pohybem léčiv a s jejich podáváním. Zde má nemocniční lékárna nezastupitelné místo, dostatek podkladů o evidenci podávaných léčiv i o chybách v terapii. Především činnost klinických farmaceutů v USA je pak zdrojem publikací, jako je např. „To err is Human – Building a Safer Health System“ (Kohn LT all. 1999). Právě v ní zazněla informace, že v USA je chybnou farmakoterapií ročně způsobeno 7 000 úmrtí. Od roku 1999 vzniká v Radě evropy mnoho projektů, zaměřujících se na zvýšení bezpečnosti pacientů. Poslední z nich (z února 2007) je SIMPATIe (Safety IMprovement for PATIent in europe), v níž jsou zveřejněny základní termíny, indikátory a nástroje ke zlepšení bezpečnosti.
Zkušenosti s čárovým kódem
Moira Kinnear (edinbourgh), zastupující na pražském semináři eSCP, ve svém příspěvku ukázala způsoby edukace klinických farmaceutů a práci s kasuistikami. V zemích UK má klinická farmacie u lůžka pacienta dlouhou tradici, od roku 1988 je zakotvena dokonce ve vládním dokumentu. Klinický farmaceut má být součástí farmaceutického servisu v každém oddělení nemocnice. O přesné specifikaci pacienta a jeho označování formou čárového kódu se diskutuje i u nás, v některých nemocnicích již dochází k jeho zavádění. Bertil W. Lenderink využil ve své nemocnici v Tilburgu (Nizozemsko) čárový kód i ke snímání jednodávkového systému podávání léčiv a tím výrazně omezil chybovost při podávání farmak pacientům přímo u lůžka. Systém Theriac právě díky čárovým kódům přesně vymezuje pouze správnou možnost podání daného léku danému pacientovi – tento systém předpokládá samozřejmě elektronickou preskripci.
Motivace pro nové země EU
Poslední prezentace na semináři patřila kolegyním z Malty (Alison Anastasi, Louise Azzopardi), které podrobně popsaly a na příkladech z praxe doložily compliance pacientů a velmi potřebný přechod k tzv. adherenci léčby, což už není pouze pasivní přístup plnění pokynů zdravotníka, ale aktivní přijetí léčby, její pochopení a každodenní uskutečňování.
Dvoudenní seminář seznámil posluchače se současnými trendy v nemocničním lékárenství i v klinické farmacii a sloužil zároveň jako motivační faktor ke zvýšení aktivity v těchto oblastech v nových zemích EU.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 14/2007, strana A7
Zdroj: