Nemocnice: Peníze za bonusy se neztrácejí
Prudká mediální přestřelka se začátkem února strhla kvůli tzv. bonusům, tedy slevám, které nemocnice zpětně dostávají při nákupu léků, zdravotnického materiálu či přístrojů. Několik článků v novinách naznačovalo, že takové nastavení přispívá k nepřehlednosti toku peněz a tím podporuje korupční prostředí. Asociace nemocnic ČR se proti této interpretaci ostře vymezila.
„Bonusy jsou jen střípkem v problematice financování. Bohužel není dobrý systém výpočtu úhrad, a dokud nebude napraven, tak nemocnice budou nuceny si ztrátové činnosti vyrovnávat, třeba i bonusy. Ty tvoří pár procent z příjmů nemocnic, přesto jsou pro ně cenné,“ řekla šéfka asociace a ředitelka plzeňské fakultní nemocnice Ing. Jaroslava Kunová.
Jedna z příčin takového nastavení ekonomických vztahů je v nedokonalém systému DRG – tento propočet podle asociace měla dělat instituce řízená ministerstvem zdravotnictví, měla by definovat přesně náklady zdravotní péče se všemi souvislostmi, včetně materiálu. Ceny péče i materiálu by byly standardizovány, nyní se liší podle toho, co vykážou nemocnice a co je ochotna která pojišťovna zaplatit.
Ředitelé nemocnic odmítli, že čerpání bonusů je počátkem korupce a je nemravné je získávat. „Všechny tyto příjmy jsou řádně zaúčtovány a zajistí nemocnici příjem, který kompenzuje nedostatečné úhrady od pojišťoven, takže nemusí odmítat pacienty,“ shrnula Kunová. Dodala, že příjem z bonusů, ale například i z regulačních poplatků od pacientů, slouží také ke kompenzaci zvýšeného DPH.
Situace nevyhovuje ani dodavatelům zdravotnických prostředků, i když se jí umějí přizpůsobit. „Na začátku to vypadalo srozumitelně. V dobách plateb nemocnicím za výkony byly některé materiály dražší než výkon. Aby to nedeformovalo ohodnocení výkonu, zavedl se pojem ‚zvlášť účtovaný materiál‘. Nemocnice vykázala výkon, k tomu materiál a obojí dostala zaplaceno,“ popisuje genezi současného nastavení prezident asociace CzechMed MUDr. Miroslav Palát ve svém komentáři v Lidových novinách. Postupem času však podle něj konkurence snižovala ceny materiálů, avšak v úhradovém katalogu VZP jejich cena zůstávala stejná. „Už před více lety přišly nemocnice na to, že pokud materiál nakoupí levněji a pak fakturují pojišťovně ceny z úhradového katalogu, vzniká obchodní rozpětí. Pojišťovna na to přišla a žádala originální dodavatelské faktury. Nemocnice řekly – není problém. Tak vznikl tento fenomén,“ pokračuje Palát. Je přitom podle něj nutné se zaměřit na výši takové zpětné platby: „Zatímco sleva se domlouvá před obchodem a promítá se již do ceny dodávaného zboží anebo jiného plnění vůči zákazníkovi – jako zboží nebo jiné služby, tak ‚bonus‘ vrací zpět již inkasovanou cenu. Účetně to se skřípěním zubů může fungovat – například ve výši 10 anebo 20 procent. Dodavateli se zákazník obzvlášť líbí, oceňuje jeho platební morálku a podobně. Avšak ‚bonus‘ ve výši 40, 50 či 70 procent je účetní nesmysl, protože nelze rozumně vyložit, za jakou hodnotu byly tyto prostředky směněny. Tak jsou dodavatelé nuceni balancovat na hraně legality pouze proto, aby mohli vůbec prodávat.“
Zdroj: Medical Tribune