Nemocnice nevědí, z čeho přidají lékařům
Lékaři z fakultních nemocnic a dalších přímo řízených organizací se mají dočkat navýšení platů o 6,25 procenta. Složitější situace je ve všech ostatních nemocnicích. Zatímco ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že i nestátní nemocnice mají dostatek peněz na zvýšení platů, ty tvrdí opak. Dokládají to analýzou, která ukazuje, jak jsou oproti fakultním nemocnicím finančně znevýhodněné.
Krajské nemocnice opakovaně prohlašují, že nemají dostatek finančních prostředků na to, aby lékařům zajistily slíbený nárůst platů. Cítí se oproti fakultním nemocnicím znevýhodněny. Poukazují na to, že na rozdíl od velkých nemocnic dostávají malé zálohy od pojišťoven, takže finanční prostředky mají k dispozici až při zúčtování v dalším roce.
Ministr zdravotnictví Leoš Heger ale poukazuje na to, že tento problém mohou nemocnice vyřešit samy. Podle ministra je čistě v kompetenci nemocnic dohodnout se s pojišťovnou na zvýšení záloh.
S tímto argumentem však nemocnice zásadně nesouhlasí. „Dohadovat se o zálohách mohou snad jen ty největší fakultní nemocnice. Ty jsou aspoň trochu zdravotním pojišťovnám partnerem. Malým nemocnicím pojišťovny zálohy diktují. To by ministr měl vědět. Tím spíše, že tomu pomohl nestanovením výše záloh ve vyhlášce,“ uvádějí pro Medical Tribune Jana Popovičová a Stanislav Fiala z Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) a dodávají: „Dále tomu ministr pomohl podpisem ministerstva na memorandu, podle něhož pojišťovny vypověděly všem nemocnicím smlouvy. To se krásně vyjednává o zálohách, když vám nejdříve zlomí nohu a pak vás ještě přejedou parním válcem.“
Půjčka od kraje?
Ministr zdravotnictví Leoš Heger se domnívá, že nemocnice mohou situaci vyřešit tím, že si vezmou od krajů půjčku. „Je garance, že se jim peníze po zúčtování vrátí. Jestliže ovšem ředitelé nemocnic dostali pokyny od hejtmanů, že přidávat nemají, pak chápu, že se nesnaží,“ uvedl ministr minulý týden v tisku.
Ani s tímto argumentem však nemocnice nesouhlasí. Poukazují na to, že tato možnost v praxi je prakticky nereálná. „Pomiňme skutečnost, že naprostá většina našich nemocnic je více nebo méně zadlužena a provoz utáhne díky kontokorentním úvěrům. Pomiňme otázku, zda na to kraje mají. Ze 127 nemocnic AČMN je krajských nemocnic pouze necelá polovina. Proč by kraje měly poskytovat půjčku městským, soukromým nebo církevním nemocnicím, kterých je nejvíc? Na to se zapomíná, nejsou nemocnice jenom ministerské a krajské. A pokud jde o úspory, které ministerstvo vnutilo svým fakultním nemocnicím? To malým a středním nemocnicím vnutil již před lety sám život. Bez toho by jich většina dnes již neexistovala,“ poznamenává pro Medical Tribune vedení AČMN.
Menší příjmy, větší výdaje
Letošní rok bude pro nestátní nemocnice podle vedení AČMN finančně velmi těžký. Zdravotní pojišťovny slíbily nemocnicím zálohy v roce 2012 maximálně ve výši 100 % úhrad roku 2011. Některé pojišťovny přitom již letos platí méně než 100 % úhrad roku 2011. Podle AČMN už zálohy snižuje největší zdravotní plátce Všeobecná zdravotní pojišťovna i další zdravotní pojišťovny.
Aby nemocnice měly stejné množství peněz jako loni, musely by naopak dostávat od pojišťoven zhruba o 5 % více než loni. „Podle prognózy ČNB inflace v roce 2012 přesáhne tři procenta. Dopady zvýšení DPH zvýší náklady nemocnic o cca 1,5 procenta. Tudíž pokud by byly zálohy nominálně 104,5 až 105 % úhrad roku 2011, byl by zachován reálný objem prostředků. To samozřejmě nezahrnuje nárůst úhrad nezbytných na zvýšení platů,“ vysvětluje vedení AČMN. Že jsou nestátní nemocnice finančně znevýhodněné a nemají dostatek prostředků na navýšení platů jako ministerstvem řízené nemocnice, dokládají na konkrétních číslech.
Asociace si nechala vypracovat analýzu, ve které porovnává vývoj nákladů a výnosů (úhrad) na 1 ošetřovací den v lůžkovém sektoru v letech 2000 až 2009. Z ní vyplývá, že nemocnice zřizované MZ ČR vykazují v celém sledovaném období výrazně vyšší úhrady od pojišťoven, než činí jejich skutečné náklady. „Rentabilita nemocnic MZ ČR je vysoká, pohybuje se cca mezi 20 až 30 % v celém sledovaném období; má stoupající tendenci. V nemocnicích AČMN osciluje rozdíl mezi náklady a úhradami kolem nuly, podobně i rentabilita; nemocnice nemají z čeho vytvářet rezervy ani na navyšování platů personálu, ani na inflaci a zvyšování DPH v roce 2012,“ uvádí analýza AČMN.
Dvě různá čísla, dva různé dokumenty
Vedení AČMN dále poukazuje na to, že dodnes není jasné, s jakým objemem financí mohou nemocnice reálně počítat. Ministerstvo prý uvádí jiná čísla v úhradové vyhlášce a jiná čísla předkládá vládě. „V materiálu MZ pro tripartitu se uvádí, že úhradová vyhláška počítá s růstem financí nemocnicím o cca 2 až 3 procenta. V tomtéž materiálu se uvádí ‚navýšení‘ úhrad na ústavní péči celkem ve zdravotně pojistných plánech zdravotních pojišťoven 98,5 procenta. Úhradovou vyhlášku s jedněmi čísly podepsal a zdravotně pojistné plány se zcela jinými čísly předložil vládě k projednání tentýž ministr necelý měsíc po sobě,“ říká pro MT vedení AČMN.
S tím ministerstvo zdravotnictví zásadně nesouhlasí. Prý se jedná o dva zcela odlišné dokumenty. Tím prvním jsou zdravotně pojistné plány zdravotních pojišťoven, tím druhým úhradová vyhláška MZ ČR.
Zdroj: Medical Tribune