Nemocnice na hraně možností

České nemocnice prožívají nejnáročnější dny epidemie COVID‑19 dosud. Ve většině akutních nemocnic v Česku byla minulý týden naplněna kapacita.

V minulém týdnu byly kapacity v některých nemocnicích vyčerpány a pomáhaly jen přesuny do jiných zařízení i mezi různými kraji. Vedly k tomu vysoké počty nakažených před vánočními svátky a během nich. „Je zcela evidentní, že se kapacita lůžek blíží svému limitu, možnosti navýšení jsou velmi omezené. Akutní péče je nadále zajištěna, ale systém se blíží svým limitům, budeme pevně doufat, že se počet pacientů zastaví, abychom nešli v celé republice za hranice systému,“ uvedl 8. ledna prof. Vladimír Černý, náměstek ministra zdravotnictví.

„Nedostatek vzácných zdrojů“

Výbor České společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny ČLS JEP (ČSARIM) vydal 11. ledna aktuální stanovisko k aktuálnímu stavu dostupnosti a poskytování intenzivní péče v rámci pandemie COVID‑19. Stanovisko zformuloval v souvislosti s aktuálním vysokým nárůstem počtu pacientů s COVID‑19 přijímaných k hospitalizacím a z toho vyplývající extrémní zátěží systému akutní lůžkové péče, včetně péče intenzivní a resuscitační. „Funkční kapacita většiny zdravotnických zařízení poskytujících akutní lůžkovou péči je v ČR současnosti naplněna. Hlavním důvodem je nedostatek zdravotnického personálu. Z důvodu zajištění zdravotní péče pro maximální možný počet pacientů a z důvodu vysoké nemocnosti či jiné odůvodněné nepřítomnosti kvalifikovaných zdravotnických pracovníků nelze objektivně zajistit dodržování existujících norem na personální vybavení pracovišť,“ konstatuje výbor ČSARIM. „Současná reálná situace poskytování akutní lůžkové péče naplňuje ve většině nemocnic charakteristiku stavu ‚nedostatku vzácných zdrojů‘. Pro udržení co největšího možného rozsahu zdravotní péče u co nejvyššího počtu potřebných pacientů je snížení obvyklých organizačních, ošetřovatelských nebo diagnosticko‑léčebných standardů nezbytné, pokud nelze v konkrétním případě postupovat jinak. I tento postup pak naplňuje zákonná kritéria pojmu ‚de lege artis‘,“ uvádějí intenzivisté.

Ve svém stanovisku výbor také zmínil, že rozsah poskytované péče je „při respektování individuality pacienta určován reálným předpokladem klinického prospěchu (např. jen někteří pacienti jsou indikováni do intenzivní péče, jen někteří pacienti jsou indikováni k umělé plicní ventilaci nebo k jiným postupům přístrojové podpory orgánových funkcí – ECMO apod.) a je plně v kompetenci ošetřujícího lékaře“.

Na to, že v některých nemocnicích dochází k situacím, kdy je absolutní nedostatek míst na intenzivních lůžkách nebo lůžkách s ventilátory, upozorňovalo několik lékařů. „Někdy musíme zvažovat, koho kam pošleme, někde je málo lůžek v intenzivní péči a v některých nemocnicích, neříkám všude, začínáme narážet na to, že se musí rozhodovat o tom, jestli omezené zdroje pro jednoho člověka jsou efektivní, jestli není lepší pomoci třem jiným, kterým lze pomoci, a někomu, kdo je na konci života, jestli není lepší poskytnout paliativní péči. Narážíme na etické problémy. Naštěstí máme doporučený postup české intenzivistické společnosti, podle kterého se snažíme postupovat,“ uvedl doc. Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky FN Hradec Králové 8. ledna v České televizi v pořadu Země v nouzi. Zmínil stanovisko výboru ČSARIM z loňského listopadu pro rozhodování u pacientů v intenzivní péči v situaci nedostatku vzácných zdrojů.

Případ Cheb

Primář interního oddělení Nemocnice Cheb KKN Stanislav Adamec v pátek 8. ledna upozornil na napjatou situaci v této nemocnici, ve které podle jeho slov ani krajská koordinátorka péče nenašla okamžité řešení. Věc zveřejnil poslanec z Karlovarského kraje Petr Třešňák (Piráti). „Aktuální situace v chebské nemocnici není udržitelná a personál je nucen již selektovat pacienty, které umístí na intenzivní péči,“ napsal Třešňák. Vyzval ministra zdravotnictví doc. Jana Blatného, aby oficiálně požádal o pomoc blízké země Německa, s nimiž údajně předjednal výpomoc hejtman Karlovarského kraje. Ministr to odmítl slovy, že není důvod vyvolávat paniku.

Podle dat o kapacitách nemocnic v tu dobu nebyla v kraji žádná volná lůžka intenzivní péče pro pacienty s COVID‑19. Pro média pak primář popsal situaci, kdy 53letou ženu umístili na jednotku intenzivní péče, zatímco 85letá skončila na standardním covidovém oddělení.

Mluvčí chebské nemocnice popřel, že by primář musel nechávat pacienty umírat, primář byl podle něj přepracovaný. Situace ve skutečnosti vypadala jinak, uvedl mluvčí pro Seznam Zprávy. Vedení Karlovarské krajské nemocnice prošetří, jestli nedošlo k pochybení, a je připraveno vyvodit důsledky. „Celý případ se prošetří a v případě pochybení se vyvodí odpovídající důsledky,“ uvedl pro ČTK mluvčí Karlovarské krajské nemocnice.

Nemocnice v Chebu následně provedla další restrukturalizaci, uzavřela porodnici a přesouvala pacienty do nemocnic mimo jiné v Praze, Plzni, Mariánských Lázních a Rakovníku. „Situace zůstává vážná, ale pod kontrolou. Od úterý máme v Jihočeském kraji a v Praze alokováno celkem osm lůžek intenzivní péče pouze pro Karlovarský kraj,“ řekl 14. ledna ČTK karlovarský hejtman Petr Kulhánek (za STAN).

Že v českých nemocnicích skutečně došlo k situaci, která odpovídá definici stavu nedostatku vzácných zdrojů, popřel ministr zdravotnictví Blatný na tiskové konferenci 13. ledna. „Není pravda, že by v této republice museli lékaři selektovat, koho napojí na přístroj nebo komu poskytnou nějakou službu a komu ne. Říkám to se vší vážností. Byl bych velmi rád, aby se takové nepravdivé informace dál nešířily. Jasně říkám, že to není pravda,“ uvedl docent Blatný. „Ve chvíli, kdy je v ČR téměř dvacet procent lůžkové kapacity volné, byť ne rovnoměrně v jednotlivých krajích, tak ten, kdo by nevyužil tyto kapacity, nekontaktoval dispečink lůžkové péče a nezajistil by převoz tohoto člověka do jiného kraje, by udělal něco, co rozhodně nemá udělat. Nemám informaci, že se to děje. Kdybych zjistil, že v této republice někdo neposkytuje lékařskou péči osobám, které ji potřebují, musel bych zásadně konat,“ prohlásil ministr emotivně.

Opoziční politici ODS, KDU‑ČSL a TOP 09 vyzvali ministry zdravotnictví a zahraničí, aby jednali kvůli docházejícím kapacitám nemocnic se sousedními zeměmi o mezinárodních a příhraničních dohodách o zdravotní pomoci. Vyzvali vládu, aby s předstihem požádala o pomoc s umísťováním pacientů, kteří kvůli epidemii koronaviru potřebují intenzivní lékařskou pomoc.

Zátěž je podle dat enormní

Ke 13. lednu byla podle dat situace v nemocnicích v Česku v některých ohledech horší než při podzimním vrcholu epidemie. Nemocnice hlásily celkem 1 361 obsazených přístrojů umělé plicní ventilace, nejvíce od začátku září, od kdy se tento údaj sleduje. Na jednotkách intenzivní péče a ARO pro dospělé bylo obsazených rekordních 3 084 lůžek a zbývalo 566 necovidových a pouhých 169 covidových volných lůžek. Osm krajů v Česku hlásilo jen do deseti volných lůžek pro pacienty s COVID‑19. V celé republice byla volná kapacita 19 procent lůžek na ARO/JIP pro dospělé, v Karlovarském kraji jen šest procent, respektive pět volných lůžek.

Ačkoli se to zkraje ledna očekávalo, celkový počet lidí hospitalizovaný v jeden den s COVID‑19 nedosáhl do 14. ledna tak vysoko jako začátkem listopadu (max. 8 161) a pohyboval se pod 7 500 pacienty. Počet hospitalizovaných na vysoce intenzivní péči (UPV nebo ECMO) se ale pohyboval na srovnatelných číslech nad 1 100 pacientů, když v listopadu bylo maximálně 1 203 pacientů. Vypovídací hodnota těchto údajů je ale ovlivněna skutečností, že v nemocnicích zůstává na lůžkách i určité množství pacientů, kteří již nejsou covid pozitivní, ale nejsou ještě propuštěni. Ti se do statistiky hospitalizovaných s COVID‑19 již nepočítají, ale zátěž v nemocnicích zvyšují.

Bude líp

Ve vysokých počtech odhalených případů nákazy SARS‑CoV‑2 v prvních lednových dnech byly tři tisíce seniorů denně. Ti se nakazili během vánočních svátků. Lednové extrémní nárůsty počtu nových zjištěných případů i počtu hospitalizovaných odrážejí situaci v posledních prosincových týdnech. Index rizika protiepidemického systému PES se pohyboval od 18. prosince na hodnotách pátého stupně pohotovosti, reprodukční číslo R tou dobou bylo přes 1,2. Vláda rozhodla o zavedení opatření odpovídajících pátému stupni od 27. prosince. Tehdy byla uzavřena většina obchodů, ukončen provoz vleků a prodloužen zákaz nočního vycházení.

Minulý týden se vývoj počtu nakažených obrátil do lepších čísel, přesně jak statistici doufali po dvou týdnech od 27. prosince. 14. ledna kleslo reprodukční číslo pod 1. Od 13. ledna klesají hodnoty 14denní incidence COVID‑19 u seniorů, které předtím dosáhly rekordních hodnot. Zlepšení epidemické situace by se mělo v nemocnicích začít projevovat nyní v týdnu od 18. ledna.

Personál navýšit už nejde

Nemocnice dál omezovaly neakutní péči, kromě plánovaných operačních zákroků některé omezily i ambulantní služby. Oznámily to mimo jiné Krajská nemocnice T. Bati ve Zlíně nebo Oblastní nemocnice Trutnov. „Budeme muset omezit veškerou neakutní zdravotní péči včetně ambulantní a budeme koncentrovat všechny naše dostupné síly a prostředky na zvládnutí akutních zdravotních potřeb pacientů, včetně dalšího navýšení covidových lůžek formou vytvoření třetího covidového oddělení. Tato opatření budou mít bohužel reálný dopad na dostupnost zdravotní péče i pro ‚necovidové‘ pacienty,“ oznámil Ing. Miroslav Procházka, předseda správní rady ON Trutnov.

Možnosti navýšení počtu personálu jsou téměř vyčerpané, popsal 8. ledna náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý. V nemocnicích pomáhají vojáci, dobrovolníci a také medici. Ti tentokrát na dobrovolné bázi. Například děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy prof. Martin Vokurka slíbil pomáhajícím medikům úlevy. „S ohledem na zhoršující se situaci v nemocnicích, která je dramatická hlavně v některých krajích (zejména Moravskoslezský, Zlínský, Hradecký, Karlovarský), se na nás obrátilo ministerstvo zdravotnictví s prosbou o pomoc studentů lékařských fakult. Chtěli bychom vás proto vyzvat, abyste opravdu zvážili možnost pomoci v těchto nemocnicích. Vím, že se blíží zkouškové období, ale situace je nyní vážná,“ oslovil studenty prof. Vokurka.

Armáda měla minulý týden na pomoc při řešení pandemie vyslaných 660 vojáků. Jak vypočítala pro ČTK mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková, ve 34 nemocničních a sociálních zařízeních pracuje 234 vojáků, kteří absolvovali kurs rozšířené první pomoci. V dalších 33 zařízeních slouží 278 vojáků s nižším zdravotním výcvikem. Dalších 52 vojáků pracuje v testovacích centrech pro antigenní testování a 60 vojáků vyjíždí testovat do terénu. Zhruba tři desítky vojáků pomáhají s projektem Chytrá karanténa. Dvě stovky vojáků ve čtyřech callcentrech obvolávají pro krajské hygienické stanice kontakty nakažených lidí.

Zdroj: MT