Nemocnice i soukromí lékaři: návrhy pojišťoven jsou nepřijatelné

Také letos skončilo dohodovací řízení pro většinu segmentů nedohodou. Výjimku tvoří ambulantní gynekologové, zdravotnická záchranná služba, dopravní zdravotnická služba, laboratoře a radiodiagnostika. Vedle těchto čtyř dohod skončily ještě dva segmenty částečnou dohodou – v rámci ambulantních specialistů se povedlo najít shodu ohledně hemodialýzy, z praktických lékařů pak dohodu uzavřeli praktici pro děti a dorost. Zbylé segmenty péče, mezi nimi i celá lůžková péče a většina ambulantních specialistů, čekají na znění úhradové vyhlášky. Redakce MT přináší přehled toho, jaké byly požadavky jednotlivých segmentů.

Nemocnice požadují navýšení úhrady na 106 procent roku 2015. Úhrady následné a dlouhodobé péče chtějí navýšit na 105 procent paušální sazby roku 2015. „Společné návrhy AČMN, SSN ČR a AKN obsahovaly navýšení procentem nárůstu příjmů zdravotních pojišťoven v roce 2015 (za 1. čtvrtletí 2015 zatím 4,5 procenta), a to bez koeficientu přesunu pojištěnců, dále navýšení úhrady na zvýšení platů a mezd přímo vázané na počty pracovníků a jejich kategorie v jednotlivých nemocnicích, a dále kompenzaci regulačních poplatků. Tyto návrhy byly odmítnuty zdravotními pojišťovnami,“ sděluje vedení AČMN. „Jednání skončilo nedohodou, nyní bude záležet na ministerstvu a jeho vyhlášce,“ dodal pro Medical Tribune Dr. Stanislav Fiala z asociace nemocnic.

Nedohodou skončilo také jednání ambulantních specialistů s pojišťovnami. Letošní jednání o úhradách bylo podle dr. Zorjana Jojka jiné než v předchozích letech. „Zatím nikdy jednání neskončilo de facto na začátku jako to pro rok 2016. Je pro nás nepřijatelné, aby klesla hodnota bodu, na což VZP zareagovala tak, že deklarovala navýšení o 1 haléř (na 1,04 Kč), přičemž ale ostatní ZP i toto drobné navýšení odmítly. Pro nás je hodnota bodu 1,03 (tedy pokles) nebo 1,04 (tedy stagnace), když vidíme, že roste příjem systému z pojistného a stát bude navyšovat platby za své pojištěnce, nepřijatelně málo,“ komentuje výsledek jednání šéf SAS Zorjan Jojko.

Zdravotní pojišťovny však tvrdí opak: „Tato informace není pravdivá. VZP při jednání nabízela hodnotu vyšší než v úhradové vyhlášce v roce 2015,“ uvedl tiskový mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý. Ohrazují se i ostatní pojišťovny, jak potvrdila PharmDr. Ivana Cimalová, MBA, ředitelka zdravotnického odboru ZPMV. „Pojišťovny navrhovaly hodnotu bodu ve výši 1,03 Kč/bod, což je totožná hodnota s rokem 2015.“ Jak lze tedy vysvětlit rozpory mezi tvrzením lékařů a pojišťoven? Ministerstvo zdravotnictví potvrzuje, že v roce 2015 je hodnota bodu pro ambulantní specialisty 1,03 Kč, tedy stejná jako v návrhu Svazu zdravotních pojišťoven pro rok 2016. „Navrhovaný mechanismus na výpočet celkové úhrady pro následující rok je ovšem jiný než doposud, proto samotná hodnota stagnaci tohoto segmentu nutně neimplikuje. Záležitost je ovšem v tuto chvíli ve stadiu vyjednávání, proto ještě nemůžeme poskytnout konkrétnější údaje,“ poznamenává MZ.

SAS se také nelíbí snížení „malého počtu pojištěnců“ u výkonů ze 100 na 50. „Mnoho let zdravotní pojišťovny uznávaly, že tato hranice má být 100. Před několika lety si u ministerstva zdravotnictví vymohly, že např. pro rok 2015 je to 100 u výkonů a 50 u regulací, teď tlačí na další snížení. Je třeba si ale uvědomit, že 50 lidí za rok znamená cca 4 za měsíc,“ vysvětluje Zorjan Jojko.

Ambulantním specialistům v souvislosti s nedohodou dohodovacího řízení také vadí, že pojišťovny nevzaly v úvahu kompenzaci výpadku příjmů v rámci zrušení regulačních poplatků. Mluvčí VZP uvedl, že pojišťovna ponechala tuto otázku otevřenou k diskusi: „Tato úhrada by měla být zakotvena v klinických výkonech – seznamu zdravotních výkonů. To je jiná platforma než dohodovací řízení a následná úhradová vyhláška.“ Podobně odpovídají také zaměstnanecké pojišťovny: „Návrhem pojišťoven bylo řešit kompenzaci regulačních poplatků systémově a jednotně napříč segmenty. Z tohoto důvodu se způsob kompenzace neobjevil v samotném návrhu úhrady segmentu,“ uvedla PharmDr. Ivana Cimalová, MBA.

„Letošní dohodovací řízení je pro mne nejhorší. Poprvé jsem letos viděla očividnou totální neochotu zástupců všech pojišťoven dohodnout se na kompromisech,“ říká oční lékařka MUDr. Ludmila Říhová, která se účastní dohodovacího řízení jako zástupce ČLK už téměř deset let.

Fyzioterapeut MUDr. Jiří Wicherek má podobný názor: „Pokud bude vydána úhradová vyhláška podle návrhů pojišťoven, bude to znamenat stagnaci, prodlužování objednacích dob k vyšetření.“

V segmentu praktických lékařů skončilo dohodovací řízení parciální dohodou, a to pro praktické lékaře pro děti a dorost. „V roce 2016 pro PLDD na straně úhrad dojde k mírnému navýšení kapitačního indexu u dvou věkových skupin dětí a nově bude hodnota bodu pro výkony prevence ve výši 1,12 Kč, na straně regulací se nic nemění, celkový predikovaný růst je ve výši asi dvou procent pro PLDD,“ odpovídá na dotaz Medical Tribune MUDr. Michal Bábíček, místopředseda Sdružení praktických lékařů, a dodává: „Pro všeobecné praktické lékaře dohodovací řízení skončilo nedohodou, protože pojišťovny v době ekonomického růstu a v době navýšení platby za státní pojištěnce nebyly schopny opustit myšlenku snížení kapitační platby pro některé poskytovatele v oboru všeobecný praktický lékař,“ poznamenává MUDr. Bábíček.

Zdroj: Medical Tribune