Nemalobuněčné karcinomy plic 2016

V prostorách Kongresového centra Nové Adalbertinum v Hradci Králové se 12.–13. února 2016 konala mezioborová konference Nemalobuněčné karcinomy plic 2016. Na rozdíl od jiných tuzemských kongresů si toto setkání nekladlo za cíl prezentovat původní výzkumné práce či rozsáhlý edukační program, ale naopak cílem konference bylo vytvořit dostatečný prostor pro skutečně mezioborovou diskusi nad kontroverzemi v rámci diagnostiky a léčby nemalobuněčných plicních nádorů.

Aktivní účast přijala řada předních odborníků oborů, které se na péči o nemocné s plicními nádory podílejí – pneumologů, klinických a radiačních onkologů, hrudních chirurgů, patologů, ale též zástupců oborů radiodiagnostiky či nukleární medicíny. Po úvodních slovech prof. Vítězslava Kolka (předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP), prof. Bohuslava Melichara (místopředseda České onkologické společnosti ČLS JEP), prof. Jiřího Petery (předseda Společnosti radiační onkologie, biologie a fyziky ČLS JEP) a prof. Aleše Ryšky (předseda Společnosti českých patologů ČLS JEP) se úvodní přednášky ujal doc. Ladislav Dušek, ředitel ÚZIS ČR, který shrnul aktuální epidemiologická data o výskytu plicních nádorů v ČR i data o využití jednotlivých léčebných modalit a aktuální výsledky léčby dle jednotlivých stadií nemoci. Všechny přítomné potěšilo, že podle aktuálních dat jsou již celkové výsledky léčby plicních nádorů v ČR ve smyslu přežívání nemocných srovnatelné s obdobnými daty vyspělých evropských zemí.

V průběhu konference byly následně probírány diagnostické požadavky a léčebné možnosti u jednotlivých stadií nemoci (časná stadia, lokálně a regionálně pokročilá stadia a metastatická stadia). Formát konference spočíval v blocích krátkých přednášek, shrnujících pohled a možnosti příslušné odbornosti, po kterých vždy následovala panelová diskuse nad kontroverzemi daného tématu.

Celou konferenci zakončila dvouhodinová panelová diskuse na téma Organizace péče o plicní nádory v ČR. Této diskuse se zúčastnili prof. Vítězslav Kolek (Klinika plicních nemocí a tuberkulózy LF UP a FN Olomouc), prof. Aleš Ryška (Fingerlandův ústav patologie LF UK a FN Hradec Králové), prof. Bohuslav Melichar (Onkologická klinika LF UP a FN Olomouc), prof. Jiří Petera (Klinika onkologie a radioterapie LF UK a FN Hradec Králové), prof. Robert Lischke (III. chirurgická klinika 1. LF UK a FN Motol), prof. Luboš Petruželka (Onkologická klinika 1. LF UK a VFN), doc. František Salajka (Plicní klinika LF UK a FN Hradec Králové), prof. Miloš Pešek (Klinika pneumologie a ftizeologie LF UK a FN Plzeň), prof. Jana Skřičková (Klinika nemocí plicních a tuberkulózy LF MU a FN Brno), doc. Milada Zemanová (Onkologická klinika 1. LF UK a VFN) a MUDr. Jana Vančurová (Onkologické oddělení Nemocnice České Budějovice).

V rámci diskuse zazněla řada názorů, z nichž vybírám ty, ve kterých v diskusi mezi účastníky byla shoda:

Všichni členové panelu se shodli na nutnosti diskutovat všechny pacienty s plicními nádory, indikované ke kauzální léčbě, v rámci mezioborových indikačních seminářů a komisí příslušného centra. Těchto seminářů by se měli účastnit radiodiagnostik, pneumolog, klinický a radiační onkolog, hrudní chirurg (v případě dostupnosti), patolog. Závěr příslušného indikačního semináře musí být založen formou zápisu v lékařské dokumentaci pacienta.

Mezioborové kabinety by měly být přístupné i pro lékaře pracující v regionu mimo příslušné centrum, aby byla zajištěna kontinuita v diagnostickém procesu a nedocházelo ke zbytečným zdržením zahájení optimální léčby.

Podle prof. Ryšky je v současné době samotná cytologická verifikace nádoru často nedostatečná, zejména z důvodu limitovaných možností následného došetřování možných léčebných prediktorů. Preferován je vždy odběr pro klasické histologické zpracování. Podle ostatních členů panelu ale ne vždy je tato snaha úspěšná.

Prof. Lischke zmínil, že aktuálně se ve větší či menší míře chirurgii plicních nádorů věnuje asi dvacet center v ČR. Optimální počet center zabývajících se operativou plicních nádorů, který by mohl zaručovat kvalitu hrudní chirurgie ve všech těchto centrech, prof. Lischke odhaduje na pět až sedm pracovišť.

Z hlediska radiační onkologie by v současné době podle prof. Petery již měla být kvalitní zevní radioterapie s použitím kurativních dávek dostupná ve všech komplexních onkologických centrech. Většina těchto center provádí i radioterapii stereotaktickou, případně má přímou spolupráci s pracovišti, která stereotaktickou radioterapii provádějí.

Dr. Vančurová na kasuistikách dokumentovala, jak může být obtížné pro některé pacienty z krajů, které v současné době nemají možnost preskripce léků vázaných na pneumoonkologická centra, tyto léky zajistit. V současné době nemá možnost preskripce těchto léků kromě komplexního onkologického centra v Českých Budějovicích také KOC v Ústí nad Labem, Liberci, Pardubicích, Jihlavě a ve Zlíně. Zúčastnění se většinově shodli, že přístup k lékům vázaným na centra pro pneumoonkologická onemocnění by měl být zajištěn ve všech regionech ČR, tedy ve všech KOC.

U KOC, jejichž součástí jsou dobře fungující současná tzv. pneumoonkologická centra, vybavená dostatečnou (zejména personální) kapacitou a zázemím pro poskytování systémové protinádorové léčby, se i nadále předpokládá poskytování této péče v rámci organizace KOC bez potřeby významných změn. Koncepčně neúnosné je limitovat podávání protinádorových léků pro plicní nádory pouze na pneumologická pracoviště. Odpovědnost za organizaci veškeré onkologické péče, diagnostické i léčebné, v rámci příslušného komplexního onkologického centra náleží vedoucímu příslušného KOC.

Každé centrum by mělo mít vypracovaný systém spolupráce s regionálními pracovišti a systém pro zajištění následné a paliativní péče.

Z hlediska kompetencí se většina členů panelové diskuse shodla, že odpovědnost za podávání protinádorové farmakoterapie by měla být i nadále vázána na specializaci v klinické a/nebo radiační onkologii. Limitovat preskripci protinádorových léků na lékaře, kteří mají kombinovanou specializaci v pneumologii a klinické onkologii, neodpovídá organizačnímu modelu onkologické péče v ČR podporovanému ČOS a SROBF.

Pro celé setkání byla typická vstřícnost jednotlivých účastníků při hledání mezioborové shody, byť ne na všech aktuálních problémech byl konsensus jednoznačný. Jednoznačná shoda nicméně panovala v názoru, že společným zájmem všech odborností je zajištění dostatečně kvalitní diagnostické i léčebné péče na úrovni současného poznání pro pacienty s plicními nádory se současným zajištěním dostupnosti této péče ve všech regionech ČR. Ze strany všech přítomných zazněla snaha o pokračování debat. Prof. Pešek vyzval všechny přítomné, a to zejména onkology, k většímu zapojení v rámci pneumoonkologické sekce České onkologické společnosti. Dr. Vančurová na závěr pozvala přítomné k účasti na XXIII. jihočeských onkologických dnech v Českém Krumlově, jejichž tématem bude letos právě problematika plicních nádorů, a prof. Pešek se připojil s pozváním na tradiční podzimní XXIV. západočeské pneumoonkologické dny v Darové.

Zdroj: