Některá povolání vyžadují zlepšení zdravotních prohlídek
Pracovníci pohotovostních složek potřebují pravidelné zdravotní prohlídky, aby se zabránilo srdečním příhodám v práci. Podle přehledového článku, který byl začátkem prosince 2021 zveřejněn v časopisu Evropské kardiologické společnosti (ESC) European Journal of Preventive Cardiology, by profese, jako jsou hasiči, policisté a zdravotnický personál, mohly mít prospěch z pravidelných kontrol a monitorování zdravotního stavu, aby se tito pracovníci vyhnuli srdečním příhodám na pracovišti, které by mohly ublížit jim i ostatním.
Dokument shrnuje dosavadní poznatky o screeningu, dohledu a řízení rizik u rizikových zaměstnání.
Článek zdůrazňuje, že nedostatek konsensu a dosavadních důkazů obvykle vede k tomu, že rozhodnutí jsou přijímána na základě dílčích názoru odborníků, což může mít za následek nekonzistentnost v klinickém rozhodování, a tedy stále častější zpochybňování tohoto přístupu jak zaměstnanci, tak zaměstnavateli. Podle autorů je zapotřebí více výzkumu, aby se určila optimální rovnováha mezi ochranou pracovníků a veřejnosti a zároveň se zabránilo falešně pozitivním výsledkům, které ukončují kariéru.
Pro hasiče jsou kardiovaskulární onemocnění nejčastější příčinou úmrtí ve službě, tento trend v posledních dvou desetiletích narůstá. Srdeční infarkty a náhlá srdeční smrt jsou příčinou 45 procent úmrtí mezi hasiči v aktivní službě a vyskytují se především při hasebních činnostech. „Například u hasičů víme, že hasičský zásah může být spojen s náhlou srdeční smrtí v důsledku onemocnění koronárních tepen. V současnosti se sice u tohoto povolání zkoumá kardiovaskulární zdatnost, ale testy se v jednotlivých zemích značně liší,“ uvedl autor recenze dr. Iain T. Parsons z Royal Center for Defense Medicine, Birmingham, UK.
Ve vysoce rizikových povoláních je podle něho velmi běžné uplatňovat minimální standard fyzické zdatnosti. „Standard fyzické zdatnosti a síly má dvě výrazné výhody. Za prvé, zajistit, aby zaměstnanci mohli provádět klíčové fyzické úkoly, které jsou vyžadovány v jejich roli. A za druhé, že nedosažení určitých prahů fyzické zdatnosti odhalí nediagnostikované zdravotní problémy (zejména v kardiopulmonálním a muskuloskeletálním systému), které by byly spojeny s výrazně zvýšeným rizikem pro postiženého jedince, jeho spolupracovníky nebo veřejnost,“ dodává.
Optimální screening nebo periodické vyšetření by však mělo být podloženo důkazy, a ty v současnosti chybějí. Proto je podle dr. Parsonse zapotřebí dalšího výzkumu zaměřeného na to, kdy posuzovat zdatnost, jaká další opatření by mohla snížit nemocnost nebo úmrtnost (např. elektrokardiogram nebo bodování rizik) a jaké jsou nevýhody implementace těchto opatření, např. z hlediska nákladů, falešných poplachů a ztráty pracovní síly.
Pokud jde o piloty, chybí standardizace týkající se požadavků na udělování licencí k zajištění letecké bezpečnosti. „Navzdory nedávnému úsilí o sjednocení standardů pro zlepšení konsensu v hodnocení kardiovaskulárního rizika existují různé přístupy k hodnocení pilotního rizika (kardiovaskulárních) příhod,“ uvádí dokument. Liší se i požadavky na hlášení zdravotního stavu pilotů úřadům v různých regulačních jurisdikcích.