Nejbližší kroky reformy
Pohled do blízké budoucnosti českého zdravotnictví nabídla účastníkům konference Manažerské řízení nemocnic, která se konala 13. června v Praze, náměstkyně ministra zdravotnictví pro zdravotní péči MUDr. Markéta Hellerová. „Zavedení regulačních poplatků není reformním krokem, pouze opatřením ke snížení nadužívání péče,“ zdůraznila M. Hellerová. Skutečná reforma, lépe řečeno její první fáze zaměřená na reformu institucí a zvýšení efektivity stávajícího systému, by měla probíhat od letoška do roku 2009. Co nás během ní čeká? Transformace zdravotních pojišťoven – jeden zákon pro všechny pojišťovny (účinný možná už od r. 2009), vytvoření státního dozoru, posílení odpovědnosti statutárních orgánů pojišťoven a vytvoření podmínek pro nákup péče.
Stanovení dostupnosti zdravotních služeb – tzv. velkou novelou zákona o veřejném zdravotním pojištění má být definován objem standardní, plně hrazené péče, v zákoně bude upravena i její minimální garantovaná dostupnost – časová i geografická. Odpovědnost za zajištění budou mít zdravotní pojišťovny.
Změny ve stanovení úhrad – už v probíhajícím dohodovacím řízení pro rok 2008 bude zahájen nákup péče ve vybraných oblastech (například u náhrad kyčelních kloubů) a podpora DRG; nejpozději v roce 2010 by už dohodovací řízení pravděpodobně neproběhlo a bylo by nahrazeno nákupem péče. V oblasti léků nahradí od příštího roku dosavadní vydávání úhradové vyhlášky modifikované správní řízení SÚKL. Změna v postavení zdravotnických zařízení – stejné podmínky pro udělení oprávnění k poskytování zdravotní péče pro všechny subjekty bez ohledu na vlastníka a právní formu, změna systému výběrových řízení před uzavřením smlouvy s pojišťovnou (aby nemusela být vyhlašována např. při změně právní formy nemocnice; s rozvojem nákupu zdravotní péče výběrová řízení zaniknou). Uzákonění dědění a prodeje praxí a definice svobodného výkonu zdravotnické praxe bez nutnosti mít své „pevné“ zdravotnické zařízení. Přijetí speciálního zákona o zdravotnické záchranné službě řešícího mj. její financování a také provoz pohotovostních ambulancí (zánik lékařské služby první pomoci v dnešní podobě; praktickým lékařům by měla být zároveň uložena povinnost dohodnout se mezi sebou v lokalitě na držení žurnálních služeb do 19 hodin). Posílení role pacienta – stanovení práv a povinností v souladu s evropským právem, plná informovanost o zdravotním stavu, kvalitě a ceně poskytnuté péče, přesná znalost nároku na plně hrazenou péči a možnosti připlácení. Změna systému vzdělávání – trvalé sledování poptávky po jednotlivých zdravotnických profesích a její prognostika, novela vzdělávacích zákonů s důrazem na financování, revize vzdělávacích programů s ohledem na jejich kompatibilitu a posílení kompetencí nelékařů.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 20/2007, strana B1
Zdroj: